Pro majitele firem je důležité hlavně to, jak zadanou práci najatá síla zvládne. „Při zajišťování dělníků na stavbu nehledíme na to, zda jde o Roma, nebo někoho jiného. Důležité je, co dotyčný pracovník umí a jak zvládá předem určenou práci,“ říká Martin Čech, jednatel stavební firmy Europrojekt build & technology z Ostravy-Hrabůvky, která například v roce 2004 dokončila rekonstrukci povrchu na Bazalech.

Romové jsou zaměstnáváni stavebními firmami převážně jen na určitou činnost a pak končí. Jen málokdo z nich je zaměstnán nastálo. Důvodem je podle majitelů to, že Romové nejsou schopni zvládat náročnější úkoly. Problémem jsou také obavy lidí z možné krádeže v domech, kolem kterých pracují. „Romy najímáme na výkopové práce, které zvládají dobře. Horší už je to třeba u zednických prací a dalších náročnějších úkonů. Při různých revitalizacích sídlišť, kdy dělníci pracují u otevřených oken či balkonů, se setkáváme s názory obyvatel domů, kteří se obávají případných krádeží ze strany Romů,“ doplňuje Čech.

Také ODS – Dopravní stavby Ostrava, které jsou největším budovatelem silnic, dálnic a mostů v kraji, na barvu pleti nehledí. „Při nabírání dělníků si nevybíráme. Zda se jedná o příslušníka romské komunity, nebo někoho jiného, nás nezajímá, důležitá je odvedená práce,“ tvrdí Josef Neuwirth, vedoucí personálního útvaru ODS – Dopravní stavby Ostrava. „Spolupracujeme s romskými organizacemi a s každým najatým pracovníkem sepisujeme smlouvu. Možná i proto žádné problémy s Romy nemáme,“ dodává Neuwirth.

Některé firmy Romům práci nenabízejí, ale ani v těchto případech to nemá nic společného s rasovou diskriminací. „Romy vůbec nezaměstnáváme. Máme jen své kmenové zaměstnance,“ vysvětluje Jan Gregor, majitel stavební firmy Grestav z Ostravy-Vítkovic.