Podle Zdeňka Zapletala, který ve Stínech v mlze obnovil spolupráci s režisérem Radimem Špačkem, byla původně Ostrava i v názvu samotného seriálu, a kdyby tomu tak zůstalo, byl by jedině rád.

„Mám to město rád. Cítím se tam dobře. Připadá mi, že samo o sobě ukrývá nějaké tajemství. Je v něm drsnost i poetika,“ říká scenárista Zdeněk Zapletal, který věděl, že seriál musí mít něco navíc, a tím je záhadná postava propuštěného vězně Hrbka, který se kriminalistce Magdě Malé mstí za jeho dopadení z minulosti.

„Řekli jsme si, že to bude inteligentní, vynalézavý, nepolapitelný, tajemný hajzl. Do jedenácté epizody jsem netušil, jak tuto linku ukončím. Pak to přišlo samo a vylezlz toho v podstatě akční thriller,“ láká Zapletal fanoušky seriálu na samotný závěr.

Povězte, proč jste pro Stíny v mlze přišel právě s tímto námětem?
Policejní stanice a nemocnice jsou nejpoužívanější základny pro dramatické příběhy už téměř od počátků televizního vysílání a pořád lidi baví. Je těžké vymyslet něco, co tu ještě nebylo. Dá se ale pracovat s tím, co už tu bylo, a udělat to jinak. Finální námět až tak dlouho nevznikal. Měl jsem napsané nebo rozpracované nějaké krimi příběhy. Bylo jich docela dost. Poslal jsem je dál a líbily se. Řekli mi ale, že když už Česká televize dělá detektivku, měla by nabídnout ještě něco navíc. Něco víc o lidech, kteří tam vystupují, víc o společnosti, ve které žijí. „Myslíte něco jako osobní a společenská dramata zabalená v detektivce?“ zeptal jsem se, zasmáli jsme se a začal jsem na projektu pracovat. Tak vznikla postava kriminalistky Magdy, normální ženské s obyčejnými starostmi, a jejího drsnějšího parťáka Martina, cloumaného životem.

Jak jste přistupoval k této hlavní dvojici?
Říká se, že taky postava je děj. Takže určující byla jejich odlišnost a originalita. Magda neměla být a není superhrdinka ani exot. Je to žena, matka, manželka, která kromě svého náročného povoláni řeší nákupy, praní prádla, vaření a logistiku hlídání dcery. Přitom se ale nikdy nedokáže úplně oprostit od pracovních „stínů“, které nosí v hlavě. V podstatě stále řeší problém priorit. Práce, nebo rodina? Její parťák Martin je rozvedený. Jeho „ex“ se přestěhovala s dospívajícím synem do Ostravy. Martin nechce, aby syn vyrůstal bez něho. Původně měl být v tom vyprávění „dvojka“, ale během psaní se z něho postupně stal plnohodnotný partner, sympatický, drsný klaďas se svým svérázným smyslem pro humor. Díky hereckým výkonům hlavních představitelů ta dvojka podle mě funguje výborně.

Byl už ve scénáři důležitý prvek prostředí Ostravy, nebo se do vyprávění propracoval až s obrazem?
Ostrava tam byla od začátku. Původně byla i v názvu. Mám to město rád. Cítím se tam dobře. Připadá mi, že samo o sobě ukrývá nějaké tajemství. Je v něm drsnost i poetika. Pamatuju si ještě klasické havířské hospody, když jsme tam před dvaceti lety natáčeli Kobovu garáž. Takže když zločiny, tak Ostrava. Nebylo co řešit. Na pozadí jednotlivých epizodních případů se rozvíjí i druhá dramatická linka. Toto vyprávění může být pro diváky lákadlem, jak si nenechat ujít jediný díl.

Věděl jste od začátku, jak se tento děj bude vyvíjet a jak bude divákům odkrýván?
Věděl jsem, že Magda a její rodina budou v nebezpečí, věděl jsem, kdo je bude ohrožovat. S kolegy z České televize jsme si řekli, že to bude inteligentní, vynalézavý, nepolapitelný, tajemný hajzl. Co bude konkrétně podnikat, přicházelo až během psaní jednotlivých epizod. Do jedenácté epizody jsem netušil, jak tuto linku ukončím. Pak to přišlo samo. Stačilo jenom sednout a v rychlosti napsat poslední díl, ze kterého vylezl v podstatě akční thriller.

S režisérem Radimem Špačkem jste se už setkali. Jaké přednosti pro vás tento režisér má?
Radim je výborný profesionál, pohodový pozitivní bezproblémový chlap. A má rád seriály. Scénáře četl průběžně tak, jak vznikaly. Jeho připomínky jsem mohl zapracovat ihned. Byla radost s ním pracovat.

Zažíval jste při psaní své „stíny v mlze“ jako vaše postavy?
Já privátní „stíny v mlze“ vítám. Jsem workoholik. Potřebuju velké objemy práce, abych nemyslel na smrt a podobné blbosti. „Stíny v mlze“ k mojí práci patří. Je krásné, když se pak mlha rozplyne a vyleze sluníčko. Díky Stínům v mlze jsem si ho užíval dva roky.