Starosta Třebovic František Šichnárek. Foto: se souhasem Františka ŠichnárkaStarosta Třebovic František Šichnárek. Foto: se souhasem Františka ŠichnárkaZdroj: Deník/Petr Jiříček„V prvé řadě je zohlednit zdraví a je pravda, že ve svém věku už bych mohl skončit, na druhé straně naše kandidátka vyhrává všechny volby už od roku 1998, což něco signalizuje. Mám vytipované některé lidi, kterým bych rád předal štafetu, ale zatím mě spousta občanů přesvědčuje, že ještě jsem nedosáhl všeho,“ směje se druhý služebně nejstarší ostravský starosta.

Jak Třebovice vnímají nedokončený Severní spoj, který je pro ně důležitější než pro kohokoli jiného?
Je to naše největší, skoro by se chtělo říct jediná zátěž. Vždy jsem si myslel, že primátoři i hejtmani, kteří bydlí na této straně města, budou za jeho vybudování víc bojovat. Jediná spojnice s městem je Opavská ulice, přitom kdyby byl severní spoj, mohli bychom celou Opavskou s trochou nadsázky klidně zavřít. Co až přijdou druhé povodně jako v roce 1997? Opět se nebude dát dostat ze západu na východ Ostravy. Severní spoj měl být vybudován přednostně, ne ta obrovská spousta jiných věcí.

Zvláště v těchto týdnech asi jeho absenci obzvlášť pociťujete, viďte?
Zavřený je petřkovický most, takže se zde navíc hrnou auta z Hlučínska. A to ani nemluvím o dopravě z Rudné – konkrétně zavřeném mostu přes Porubku a křižovatce, kde se staví Lidl. Všechno jezdí přes nás. Denně k nám zajíždí 120 kamionů. I proto je u nás úsekové měření rychlosti.

Úsekové měření v Třebovicích je jediné nejen v Ostravě, ale pomineme-li dálniční tunel, tuším, že i v celém ostravském okrese. Touží po něm i jinde, ale marně. Jak se vám to podařilo?
Dopravu jsme se dlouhodobě snažili ani ne omezit, jako zpomalit. Dlouhodobě jsem členem dopravní komise svazu měst a obcí, takže jsem měl možnost setkávat se s policejními řediteli. Apeloval jsem na ně, že když se zde nedodržuje rychlost, staří lidé mají problém komunikaci vůbec přejít. Zkoušeli jsme zpomalovací retardéry a všechno možné, u občanů se to ale nikdy nesetkalo s oblibou. Zastavení a rozjezd dopravy není zrovna ekologický.

Bylo to náročné jednání?
Dlouhá cesta. Trvalo mi to dva roky. Jednání s dopravní policií ČR, s městskou policií, se samotným městem nebo městskou organizací Ovanet, protože se jedná o přenos dat. Nakonec jsme nalezli ideální úsek v délce 1,8 kilometru a zajistili napájení. Data Ovanetu jdou na městskou policii, ta je vyhodnotí a pak jdou veškeré přestupky na magistrát. Tam se vše zúřaduje a rozešlou se složenky. Když jsou zaplacené, nezjišťuje se ani řidič, když je však nezaplatíte, jde to do přestupkového řízení, kde je už sankce vyšší. Jen zahájení řízení stojí snad tisícovku, jinak se pokuty pohybují do tisíce korun. Starostové okolních obvodů mě v legraci prosí: ‚Tak nám to aspoň půjč!‘ (směje se) Je to však nákladná hračka, jen za přenos dat platíme Ovanetu 25 tisíc korun měsíčně!

Přesto byste neměnil?
Pravidelně si výdaje nechávám odsouhlasit zastupitelstvem, protože jsou to nemalé náklady, ale zastupitelé vždy souhlasí s ponecháním radaru. Je to pomoc, přestože řada přestupků pokračuje dál, někteří řidiči se začínají chovat slušně.

Úsekové měření rychlosti v Třebovicích.Úsekové měření rychlosti v Třebovicích.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Máte informaci, kolik přestupků měsíčně radar zachytí?
Informace mám kvartálně, například od 1. 1. do 31. 3. letošního roku bylo zaznamenáno 250 přestupků. Myslím, že některým řidičům je to jedno, protože na měření upozorňují informativní tabule. Možná si to někdo neuvědomí, někdy mi ale zůstává rozum stát. Třeba když jsem se dozvěděl, že na tomto točitém úseku, kde je maximální povolená rychlost 40 kilometrů v hodině, byla naměřena průměrná rychlost 92 kilometrů v hodině! Byl to taxikář, ale takovému řidiči bych už papíry nedal. Je ale pravda, že to bylo krátce po nainstalování radaru, který měl svůj vývoj.

Jak to myslíte?
Zpočátku byla nastavena nulová tolerance, poté byla povolena odchylka tři kilometry v hodině, protože na základě jakéhosi případu z Čech ústavní soud rozhodl, že musí být alespoň tříkilometrová tolerance, stejně jako u policejního radaru. Přesto je vidět, že stále je účinný. A občané to vítají. Dokonce u nás platili už i členové rady a zastupitelé. Asi v pěti nebo šesti případech se neuhlídali.

A vy?
Mohu odpřísáhnout, že já jsem ještě neplatil ani jednou, stejně jako naši úředníci. Člověk si to ale někdy neuvědomí.

Souhlasí s výdaji za radar i ti zastupitelé a radní, kteří už platili pokutu?
(směje se) Ano, hlasovali pro radar. O moc rychleji tady slušný řidič stejně jet nemůže, a když jednou dostanete pokutu, ihned zpozorníte a už nezapomenete. Jsou ale i tací, kteří jezdí jen lehce rychleji a řeknou si, že ty tři stovky budou platit.

Takové navýšené inkaso, říkáte?
Co si budeme říkat, při těch dnešních autech je vážně třeba si rychlost hlídat, kolikrát vám ani nepřipadá, že jedete rychlostí, jakou jedete. Jedinou takovou nespravedlností vůči nám je, že peníze z pokut zůstávají na městě. Ano, někdo to musí zúřadovat, stojí to čas a peníze, ale připadalo by mi spravedlivější, kdyby se alespoň část peněz vracela tam, kde jsou vybrány. Na druhé straně to má alespoň malou výhodu.

Jakou?
Když žádám o nějaký dotační titul nebo příspěvek, město nám většinou vyhoví. Zejména při budování chodníků či opravě komunikaci, na čemž si zakládáme. Všechny chodníky máme ze zámkové dlažby a jedinou vozovku nemáme v havarijním stavu. Než jdu na město, vždy si připomenu, kolik milionů korun, a to jsou skutečně miliony, už se na pokutách vybralo a předkládám to jako malý argument. (směje se) V tomto ohledu ale většinou s městem nemívám problém, protože i s tím malým počtem obyvatel máme velké daňové příjmy z fabrik – Veolie, Porfixu, Tesca, Pikantu i celé Provozní ulice s velkými sklady… Samozřejmě jsme si přepočítali, že kdybychom nebyli Ostrava-Třebovice, ale Třebovice ve Slezsku coby samostatná obec, měli bychom dnes už sportovní halu dávno postavenou za své. Ale neřeším to. Není to tak, tak proč se tím zabývat. Takové úvahy většinou přicházejí, když se chce člověk pustit do větších investic a říká si, jak by se lépe dýchalo, kdyby mohl… Ale sportovní hala se nyní bude stavět, tak si nemám na co stěžovat.