„O voličích si politici mohou myslet cokoliv, ale dlouhodobě nejsou hloupí. A když je zklamete, a to je zklamete, pokud začnete krást a začnete se vůči nim chovat přezíravě, tak vám to nakonec spočítají,“ okomentoval Kajnar v rozhovoru pro Deník ústup oranžové barvy z politické mapy regionu.

Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevkročíš. Ve vašem případě to ale ve vztahu k sociální demokracii neplatí, viďte?
Ona to není stejná řeka, navíc řeka se proudem mění, a to se stalo i sociální demokracii. Když jsem tam vstupoval v roce 1997, tak to byla strana, která nabírala na intenzitě a hlásily se tam tisíce lidí, kteří viděli svou příležitost podílet se na politickém dění a také se chtěli obohatit. Opouštěl jsem ji, když byla v poměrně slušném stavu, ale vracím se, když je docela na dně. Byla to pro mě trochu výzva. Potřebujeme sociálně homogenní společnost, která se dokáže bavit o stejných věcech, a sociální demokracie si tento úkol vždy brala za svůj. Je to politická strana, která tady patří a která tady bude i v budoucnu, navzdory různým stranám, které tady monotematicky vznikají. Musíme mít stranu, která zdůrazňuje svobodu veškerého druhu, a stranu, která zdůrazňuje solidaritu. Proto jsem se vrátil.


Měl jste po svém vyloučení ze strany před šesti lety chuť vracet se zpátky?
Já nevím, jestli jsem byl vyloučen. Napsal jsem jim, že odcházím, a oni reagovali tím, že mě vylučují. Já už jsem se s nimi nebavil, ale to je jedno. Po odchodu ze strany jsem potřeboval nějaký čas, dva měsíce jsem nikomu nezvedal telefon. Znovu do strany vstupuji po třiadvaceti letech a už nejsem tak naivní ani průrazný, ale na mé straně stojí bohaté zkušenosti a nadhled. A jestli jsem měl chuť? Už si nemyslím, že svět převrátím vzhůru nohama, ani tehdy jsem si to nemyslel, ale pořád mám ambici něco dokázat.

VIZITKA PETRA KAJNARA

Petr Kajnar (narozen 28. ledna 1956 v Ostravě) je jedna z nejvýraznějších politických tváří na Ostravsku za posledních třicet let. Je signatářem Charty 77 a po roce 1989 v Ostravě spoluzaložil Občanské fórum. V roce 1977 vstoupil do ČSSD a mezi lety 2002 až 2006 byl investičním náměstkem ostravského primátora. Nejúspěšnější éru zažil mezi lety 2006 až 2014, kdy se sám stal ostravským primátorem, přestože volby vyhrála ODS. V roce 2014 se obě strany rozešly ve zlém a Kajnar založil neúspěšné hnutí Ostravské fórum. V minulém roce se do politiky i sociální demokracie vrátil a nyní bude kandidovat na hejtmana Moravskoslezského kraje. Žije v Ostravě, je podruhé ženatý a má čtyři děti.

Neodradil vás od návratu ani úpadek, kterým si sociální demokraté v Ostravě prošli?
Zdá se, že to čeká všechny strany, které naberou lidi. Přesto ta základna není taková jako v Německu, kde jestliže tady máme ve straně tisíc lidí, oni by měli deset tisíc lidí. A když máte malou skupinu lidí v politické straně, velmi rychle z ní stvoříte mafii. Dostanete se na pozici, získáte peníze a lidi si zavážete, třeba pozváním na oběd. Těch tisíc lidí není taková masa, deset tisíc lidí ale neovládnete. Systém u nás není tak kvalitní, protože lidé po roce 1990 viděli politiku jako něco špinavého. Byla téměř jistota, že k úpadku sociální demokracie v Ostravě dojde. Když vidíte, jací lidé tam přicházejí a jaké mají motivy, tak je jasné, že to nemůže fungovat. O voličích si politici mohou myslet cokoliv, ale dlouhodobě nejsou hloupí. A když je zklamete, a to je zklamete, pokud začnete krást a začnete se vůči nim chovat přezíravě, tak třeba jedno dvě volební období trvá, než si to uvědomí, ale nakonec jim to dojde a pak vám to spočítají.

Jak dlouho si myslíte, že sociální demokracii zůstane stigma po kauze Dědic?
(odmlčí se) Pan Dědic mi nevyhovoval, protože mám na lidi intuici, a jemu jsem se vyhýbal, abych se s ním nemusel bavit. Jeho postoj lobbisty mi nevyhovoval, ale víc o tom nevím. Měl jsem z něj pouze nepříjemný dojem. Je na soudech, zda něco prokážou. Pokud ano, tak jen ať všichni zaplatí za to, čeho se dopustili.

Z politiky máte bohaté zkušenosti z pozice primátora Ostravy, kterým jste byl hned osm let. V čem je podle vás pozice hejtmana jiná, respektive jaké jsou v tomto porovnání její klady a zápory?
Má to několik hledisek a takové to lidské hledisko je, že pozice primátora města Ostravy je daleko zajímavější než pozice hejtmana kraje, protože město je malá republika. Je v něm všechno, od nemocnice přes dopravu po policii. Máte mnohdy možnost věnovat se problémům do detailu. Kraj už je větší a má jiné kompetence. Dá se tam ale také zlepšit spousta věcí. Když jste hejtman a stane se to, co se stalo s medicínou na fakultě v Ostravě, tak máte spoustu možností, jak zasáhnout. Strana má politický vliv, může vyburcovat lidi. Můžete aktivně vystupovat. Třeba apelovat na to, aby vedle medicíny vznikla i zubařina. Když Karel IV. v Praze zakládal univerzitu, byla to čistě politická záležitost. I nyní je to politická záležitost a jako hejtman to můžete prosadit. A to je jeden z mých cílů.

Jaké jsou ty další?
Přemýšlím například o Bruntálsku, o oblasti kolem Albrechtic. Mám řešení, ale je otázka, zda se podaří prosadit. Navrhuji snížit tam podnikatelům daně. Takto se to řeší v cizině. Kdo začne podnikat, začne s daněmi na nule, a například po dvou letech se postupně daň zvýší až na 60 procent republikové úrovně. A současným podnikatelům bych snížil daně na 60 procent. Oživí to podnikání? Samozřejmě. V osvícených zemích to funguje. Kraj má zákonodárnou moc a může to udělat. Víte, kolik je tam možností? Je to možná méně zábavné než řídit Ostravu, ale je tam obrovská spousta možností.

Takže v případě úspěchu ve volbách byste tuto daňovou otázku hodlal prosadit?
V případě úspěchu požádám krajskou radu, ať připraví návrh zákona, a když potom radní zvednou ruce, půjde to do zastupitelstva, a pokud i tam zastupitelé zvednou ruce, tak to připravíme. Samozřejmě bych to inicioval. Už když se stavěla průmyslová zóna v Hrabové, tak jsme to celé platili z místních peněz, vláda přispěla skutečně směšnými penězi. Vlády Ostravě dlouhodobě nevěnují pozornost. Ale teď je to ještě horší než dřív.

Přitom jste tehdy také měli číslo na premiéra…
Pravda, taky jsme měli číslo na premiéra. (směje se) Za sociální demokracie, dokonce i za vlád ODS, se zde daly nějaké peníze přivést, ale nyní… Je škoda, že nikdy neexistoval pořádný ucelený vládní program na pomoc severním Čechám a Ostravsku. Já to konkurenci moc nevyčítám, protože je to skutečně složité, ale mám pocit, že je to teď s vládní podporou ještě horší než dřív. Kdysi jsem seděl s panem děkanem Vondrákem a říkám mu: ‚Pojďte se mnou do kanceláře‘. A tam mu povídám: ‚Pane děkane, já potřebuji ve městě tisíc absolventů IT, co pro to mohu udělat?‘ A on na to, že potřebuje novou budovu elektrofakulty. Trvalo to déle než mělo, protože vláda na to nedala peníze a nehleděla na náš region jako na místo, které by se mělo transformovat. A dnes máme jen v Tietu dva tisíce lidí. Nejlepší výkon mají ‚ajťáci‘ do třiceti. Vyjdou školy, mají třiadvacet a jsou dobří. Takto to v jiných oborech nefunguje a trvá, než se stanete dobrým architektem nebo politikem. IT výrazně přispívá k rozvoji regionu.

V mediálním světě máte pověst „střelce“, který během svého funkčního období v pozici primátora vždy propálil nějakou „pecku“…
(Vstoupí do řeči) …já bych řekl, že nejsem střelec. Jsem Vodnář, o kterých se říká, že jsou vizionáři, ale já bych neřekl ani to, že jsem vizionář. Moje vize spočívá v tom, že jsem vždy chtěl z města a kraje udělat špičkové místo. Na přelomu prvního desetiletí nového milénia jsme byli nejrychleji rostoucí region v České republice, v Evropě jsme byli v TOP 10.

Pro humorné hlášky nebo vtipná pojmenování skutečností se u vás také nechodí daleko, což ostatně lidé mohli zjistit i na podzimní debatě všech ostravských primátorů. Co od vás v případě zvolení mohou čekat tentokrát?
Politika je většinou hodně stresující, v něčem i velmi bezohledná, to není třeba vysvětlovat. A já jsem se vždy snažil situaci odlehčit. Všude – na tiskovkách, na zastupitelstvu, zkrátka abychom se tomu dokázali zasmát a tím získali nadhled. Snažil jsem se, abychom se nevraždili kvůli něčemu, co za sto let bude zcela bezvýznamné.

A z čistě politického pohledu, změnil jste se nějak za dobu, kdy jste se z politiky stáhl do ústraní?
Určitě jsem se za třicet let někam posunul. Nejhůře člověk posuzuje sám sebe, ale zcela jistě jsem se změnil, a když přemýšlím v čem, tak myslím, že už nemám tolik energie. Dokázal jsem pracovat šestnáct hodin denně, což už dnes skutečně nedokážu.

Takže odpovídáte vašemu tabulkovému modelu „ajťáka“ s nejvyšší produktivitou do třicítky?
(Směje se) …řekl bych, že ano. Člověk zase později využije své zkušenosti na seniorských pozicích a vede nějaký tým. No a v politice je to stejné. Nedokážu už udělat tolik věcí do detailu jako v době, kdy jsem začínal. Když vznikala zóna v Mošnově, řešil jsem v projektu každý detail.

Co se také mění, a to poměrně výrazně, je tvář Moravskoslezského kraje jako takového. Jak jeho proměnu vnímáte vy?
Kraj směřuje dobrým směrem. Z mého hlediska by ta proměna mohla jít i rychleji. No a proto jsem ostatně zpět v politice: myslím si, že by to mohlo jít rychleji. Například by se mělo hovořit o otevření zubařiny v Ostravě. Je to možné? Já si myslím, že ano. Medicína ztratila akreditaci, čímž se to zbrzdí, ale dá se to napravit. O zubařině jsem ale neslyšel nikoho mluvit. Jak to? Kdybych byl na městě, slyšeli byste ode mě pořád, že je s tím třeba něco dělat. Mluvil bych s rektorem, s ministerstvem školství, s ministerstvem zdravotnictví, už bych vše objížděl a řešil to. Povede se to? Možná ne, ale když to nebudu řešit, tak se to určitě nepovede! Tady se nepovedla řada věcí, a to mě rozčiluje. Omlouvám se, už jsem vychladl. Na co že jste se to ptal původně?

Na proměnu kraje…
Ach, ano. Já si vzpomínám, jak jsem s mamkou jezdil do Ostravy kolem koksovny na Karolině, a už v tramvaji mi mamka každou chvíli z oka vytahovala saze. Ten objem produkce se drtivě zmenšil, ale průmyslové podniky stále překračují stanovené normy, a je s tím třeba něco dělat.

Když jsme nakousli téma koksoven, jak v dnešní ekologické době vnímáte OKK Koksovny, stojící nedaleko ostravského centra?
Máme zde koksovnu i BorsodChem, které pořád znečišťují ovzduší, ale myslím si, že pořád zde jsou možnosti, jak škodliviny stlačovat k nule. Co si budeme povídat, akcionáři chtějí zisk, a když je nikdo netlačí do toho, aby jeho část investovali do ekologie, tak to prostě neudělají. My vlastně nevíme, kolik toho vypouštějí. Pár měřících stanic nepomůže. Je potřeba mít dlouhodobé výsledky alespoň ze šesti měřících stanic. Zeptal bych se zastupitelů, jestli na to nepatrný zlomek rozpočtu dají, protože stát ne, a také obyvatelstva, zda dají několik milionů z veřejných peněz za to, že budou mít jistotu. Myslím si, že by souhlasili. Maximálně by se zjistilo, že jsou tyto podniky v normě, tím líp. A pokud ne, bylo by zle. Řeknu to takhle – proti koksovně v centru města nic nemám, pokud je v pořádku. Ale ona v pořádku není. Běžte si tam stoupnout, ona smrdí. Smrdí a smrdí. Pořád. A to není v pořádku.

Kam by se měl Moravskoslezský kraj ubírat v následující čtyřletce? Ptám se tedy na to, jaké s ním v případě zvolení máte plány.
Kraj má řadu oblastí. V Novém Jičíně říkali, že je pro ně zajímavé téma startovacích bytů. Na Bruntálsku zase není práce a když to řeknu neobratně, tak tam lidé sotva dýchají. Na Karvinsku přijde po zavření dolů řada lidí o práci a je třeba tamní krajinu revitalizovat a vytvořit tam zóny. A Ostrava je takový mix všeho. Jak jsem říkal, Bruntál podle mě potřebuje úlevu, která musí přijít od státu. Kdyby tam investoři chtěli přijít, tak tam přijdou. Samozřejmě tam nevznikne nové Tieto, ale jiné podnikání určitě ano. Nejlíp se mají lidé tam, kde na špičkové úrovni fungují univerzity. A to je další věc – podpořit univerzity, jak nejvíce to jde. To se ale musí dělat dlouhodobě, není to otázka tří čtyř let. Město si nesmí dovolit mít špatný vztah s univerzitou. To já si mohu dovolit mít špatný vztah se svou ženou…

A dovolil jste si to?
Zkoušel jsem ji strašně, ale díky ní jsem nakonec vždy všechno zvládl. Z její strany byl úžasný přístup.

Takže vás ve vašem záměru vrátit se do politiky podporovala?
Dobře víš, že s tím nesouhlasím. Tohle mi řekla, když jsem oznámil, že se vrátím. Jinak mě ale samozřejmě podporuje. Dělá u nás doma dobrou politiku. Nesouhlasí s tím, ale přesto mě podporuje. Je úžasná.

Když jsme zabrouzdali do rodinných vztahů, věříte svému někdejšímu švagrovi Lubomíru Zaorálkovi, že pro Ostravu dokáže vyjednat slíbenou podporu státu v otázce Černé kostky, koncertní síně či přístavby Domu umění, k čemuž se stát zavázal podpisem memorand?
V poslední době jsem s ním byl účasten řady jednání, které se toho týkaly. To je zejména otázka na ministerstvo financí a premiéra, ne tolik na ministra kultury. Ministryně Schillerová jasně řekla, že pustí maximálně desetiprocentní spoluúčast státu na takových investicích, a kdyby pustila více Ostravě, tak musí pustit více všem. Když ty peníze nemá, tak kde je má vzít. To, co vidím jako naději, je to, že by se zde založila další příspěvková organizace. Protože když už by tu jednou byla, už by se nad těmi penězi nikdo nezamýšlel a ty peníze by tady šly. Tomu pomůže Národní zemědělské muzeum nebo Museum+. Jestliže v Praze je deset státních kulturních institucí a v Brně pět, proč nemohou být i u nás? Díkybohu alespoň za pana Světlíka, který měl s Dolními Vítkovicemi obrovskou vizi. Já chtěl celý areál zbourat, takovou vizi jako on jsem tehdy neměl, to přiznávám. A úžasná by byla i lanovka z Dolních Vítkovic do zoo. Dříve či později vznikne.

Myslíte?
Určitě. Je to dobrý projekt a opravdu není ani tak drahý. Z jízdného se nakonec zaplatí. Víte, kolik je v Dolní oblasti a v zoo turistů? Když zde přijedou s dětmi, tak těch 150 korun za jízdenku na lanovku dají. Navíc město si může dovolit nemít návratnost investice do šesti let, může to trvat klidně patnáct let. Je to dobrý projekt, někdo jej ze šuplíku určitě ještě vytáhne.

A jaké sny jste si v politice ještě nesplnil vy sám?
Závodní okruh v regionu. Nemusí být úplně pro formuli 1, ale takový, který by byl financovatelný. Začal bych s něčím menším, ale tak, aby se dal v budoucnu rozšířit a nezavřely se mu dveře.

Kde byste si jej dokázal představit?
V Karviné na některém ze spousty brownfieldů. Takový okruh by se dal využívat i ke stejnému účelu jako ostravský Libros. Motoristický sport je něco, co všechny chlapy zajímá. Já neznám chlapa, kterého by nezajímala auta, vážně neznám. A každý druhý by se chtěl zkusit projet rychleji v nějakém sportovním autě. Tak sem s tím! To je něco tak zajímavého a atraktivního, až je chyba, že to tu ještě není. To je můj první nesplněný sen.

Sny jsou od toho, aby se plnily, takže kdybyste se stal hejtmanem, prosadil byste závodní okruh na Karvinsku?
Hned bych se o tom začal bavit, to víte, že ano. Samozřejmě. Důležité je, jak na to budou slyšet ostatní. Myslím si, že Karviná je ideální lokalita. Pomohlo by to regionu, Karviná by konečně zase dostala jinou nálepku, než koronavirus. Záleží na lidech, co by cítili, že je důležité.

A jaký je onen druhý nesplněný sen Petra Kajnara?
Technické muzeum. Co dokázal Světlík v Dolní oblasti, je skvělé. Svět techniky a U6 jsou bezvadné, ale já bych chtěl ještě technické muzeum, jaké je v Mnichově, jaké má Zeppelin a Dornier. Naše Národní technické muzeum je z těch, které jsem v Evropě navštívil, to nejhorší. Byl jsem tam, když mi bylo deset let, a od té doby se tam nic nezměnilo. Je tam další prostor pro modernizaci, dnes by se to dalo dělat líp. Je spousta veteránů a motorek, které by se daly využít, hasiči v Ostravě by chtěli své muzeum, dopravní podnik má spoustu starých tramvají. Chtělo by to muzeum, kde by si lidé mohli sami na něco sáhnout a potom by si třeba nějakého spitfira taky koupili. (směje se) Chtělo by to popřemýšlet. Třeba o zákulisí v Trojhalí. Konají se tam různé akce, ale…

…není naplno využitý jeho potenciál, cítíte to stejně?
Přesně tak. Akce, které se tam konají, se dají pořádat jinde, ale to je úžasné místo pro technické muzeum. A muzeum by se dalo vybudovat také v bývalém Bauhausu naproti Jatek.

Jste tedy i fandou dopravního muzea, které má vzniknout u hlavního nádraží?
Rozhodně. Pustil bych se do budování rozsáhlého technického muzea. Děti to inspiruje, aby dělaly technické obory. Vždyť jsme stále nejprůmyslovější zemí v Evropě. Více bychom se ještě měli věnovat cestovnímu ruchu, čemuž by tyto projekty jen pomohly. Jsou to nadstavbové projekty, ne nezbytně důležité, ale takové… pro radost. Chtěl bych je zrealizovat.

Obligátní otázka na závěr, kterou pokládám všem lídrům. Kdybyste měl dosavadní účinkování tohoto vedení kraje ohodnotit jako ve škole, jakou známku byste za období 2016 až 2020 udělil?
Moje žena je praktická lékařka a v posledních měsících byla hodně závislá na tom, jak kraj jednal. Myslím si, že hejtman to zvládl excelentně. Organizace byla jedna z nejlepších v republice. Hejtman tam ale není sám, je to týmová práce. Jedničku jim dát nemůžu, protože pak byste se mě zeptal, proč kandiduji, když to dělají tak výborně.

Uvažujete takticky…
Ne, opravdu. Kdybych měl pocit, že to dělají na jedničku, tak bych zde neseděl. Jsem tu proto, že…

…chcete ten závodní okruh, že ano?
(směje se) …ano, chci ten závodní okruh. Ale takový cíl neměli. A já jsem tu proto, abych ty cíle měl. Dal bych jim dvojku, možná o něco lepší dvojku.

K TÉMATU

Tváře na kandidátce ČSSD

1. Petr Kajnar
2. Jan Wolf
3. Michal Pobucký
4. Kateřina Chybidziurová
5. Jaroslav Dvořák
6. Daniel Havlík
7. Zdeněk Matušek
8. Petr Smrček
9. Karel Deutcher
10. Marek Bocián

Jak dopadli v krajských volbách 2016?

ČSSD ve volbách před čtyřmi lety získala 16,66 % hlasů a 14 křesel v zastupitelstvu. Obhajovala však 24 mandátů a pozici hejtmana. Koalici kraje v roce 2016 nakonec utvořily vítězné ANO s KDU-ČSL a ODS, v opozici skončily vedle ČSSD také KSČM a SPD s SPO.