„Je to nejen tím, že jejich výskyt v populaci je výrazně nižší, ale často se používají i pro pacienty jiných krevních skupin,“ vysvětluje Urbánková.

Uvažuje se o tom, že by se krev nedávala, nýbrž prodávala?
Odborné společnosti i naše pracoviště preferují bezplatné dárcovství krve. Lidé, kteří darují krev pravidelně a nezištně, jsou minimálně rizikoví z hlediska přenosu infekčních onemocnění.

Kdo může být dárcem krve, kdo naopak ne?
Darovat krev mohou lidé ve věku od osmnácti do pětašedesáti let o hmotnosti minimálně padesát kilogramů. Nemohou například darovat lidé, kteří trpí chronickým onemocněním, prodělali závažné infekční onemocnění, například infekční žloutenku B nebo C. Také nesmí být rizikoví z hlediska svého chování – brát drogy, pít větší množství alkoholu, vést promiskuitní život nebo sexuálně žít s drogově závislým. Pak jsou ještě situace, kdy jsou dárci vyloučeni z odběru pouze na přechodnou dobu. Důvodem k odložení odběru je například užívání léků od bolesti, antibiotik, vytržení zubu, přisátí klíštěte, nachlazení, opar, očkování nebo pobyt v tropických oblastech.

Jak často může člověk darovat krev, krevní plazmu?
U klasických odběrů plné krve je to u žen čtyřikrát ročně, u mužů pětkrát ročně,
u plazmaferetických odběrů maximálně jednou za čtrnáct dnů.

Neublíží časté odběry krve či plazmy samotnému dárci?
Odběry plazmy každý týden nejsou možné, neumožňuje to platná národní legislativa. Ta stanovuje povinnou přestávku mezi jednotlivými odběry na nejméně čtrnáct dnů. Zdravý člověk se bez problémů vypořádá s pravidelným darováním plazmy.

Když se člověk chce stát dárcem krve, plazmy, co pro to musí udělat? Jsou nutné prohlídky a doporučení praktického lékaře?
Dárce nepotřebuje žádné doporučení praktického lékaře ani jinou odbornou prohlídku. Zda je dárce způsobilý k odběru, to posoudí individuálně lékař v odběrovém středisku. Den před odběrem by měl hodně pít, nejíst tučná jídla, nepít alkohol a ráno může lehce posnídat.

Darovat krev údajně nesmějí lidé s tetováním, piercingem, po transplantacích. Proč?
Ano, nesmějí darovat krev šest měsíců po provedení tetování a piercingu, protože jde o minimalizaci rizika eventuálního přenosu infekčního onemocnění při těchto výkonech. Také transplantace jsou důvodem k trvalému vyřazení z dárcovství.

Kam „putuje“ krev, plazma získaná od dárců? Co se s nimi děje po odběru?
Krev se rozdělí na jednotlivé složky a ty se dále zpracovávají a uchovávají tak, aby zůstaly zachovány jejich fyziologické funkce po celou dobu použitelnosti. Dárci po odběru dostanou občerstvení, zejména je důležité doplňovat tekutiny. Neměli by se celý den příliš fyzicky namáhat.