„Ověříme, zda vevnitř nezůstaly koncentrace nějakých plynů,“ konstatuje k propálení pláště plynojemu MAN (ano, stejné německé značky jako jsou například nákladní auta) Tomáš Slavík.
Ten je vedoucím oddělení plynů a stlačeného vzduchu společnosti ČEZ Energetické služby, jíž nevyužívaný plechový obr patří.
Čtyřiaosmdesát metrů vysoká a čtyřiapadesát metrů široká stavba slouží v letech 1939 až 2010 na vyrovnávání přetlaku potrubní sítě a ke skladování koksárenského plynu pro sousední – momentálně taktéž bouranou – ocelárnu. Plynojem mezi Mariánskými Horami a Vítkovicemi je suchého typu, narozdíl od známějšího Gongu.
„Jistě, v minulosti tu byly projekty na další využití. Od parkovacího domu až po lezeckou stěnu,“ konstatuje Monika Adamová za ČEZ Energetické služby.
Osud plynojemu ale zpečetí rozpálení na kusy, rozebrání speciálním jeřábem a odvoz do šrotu. Sběrné suroviny z Uherského Hradiště kvůli tomu do Ostravy vysílají své lidi.
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Pohled z plynojemu. Dům kultury města Ostravy v pozadí "ostravský mrakodrap".
Fotogalerie: Výhledy z nejvyššího bodu v Ostravě
Za socialismu stříkal olej do kytek
Staří energetici v souvislosti s plynojemem MAN vzpomínají nejen na služby, kdy dva údržbáři jezdí vevnitř na kontrolu v koši na laně a třetí je jistí shora, ale i na aféru před oslavou Mezinárodního dne žen (MDŽ) za socialismu, kdy nastává porucha a těsnící olej stříká rovnou do vedlejšího zahradnictví… na aranžované květiny.
„Plyn samotný měl ovšem docela nízký výstupní tlak, skoro jako u sporáku,“ upřesňuje Slavík s tím, že jednoduchá stupnice na boku plynojemu svého času ukazuje obsah. Maximum je půldruhého sta tisíce kubíků.
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Odborná firma rozebere 84 metrů vysoký plynojem MAN který stojí na ulici 1. máje, snímek z 14. června 2021. Plynojem je už přes 10 let nevyužíván.
Fotogalerie: Ostravský plynojem, červen 2021
Uvnitř obřího válce je píst (zajištěný teď cca tři metry nade dnem) se závažím, 400 tunami betonových cihliček. „Technický i logistický oříšek,“ podotýká k demolici nevyužívaného plynojemu Vladislav Sobol, mluvčí ČEZ.
Energetická společnost to ale nechává na dodavatelích. Přičemž výslednou cenu jim poníží o výtěžek, který získají za odprodej asi dvanácti tisíc tun ocelových a plechových konstrukcí. Likvidace má být záležitostí týdnů.
play_fill
V plné pohotovosti jsou proto bezpečáci z ČEZ vedení Jaromírem Vítkem. „Provoz by demolice neměla výrazně omezit. Počítejte ale s pohybem nákladních vozidel,“ vzkazuje. Zpracován je celý plán k zajištění akce počítající – když to bude potřeba – s pomocí hasičů. Po stržení plynojemu začne sanace území placená státem.
