„V současném legislativně nepřehledném stavu občas vznikají nedorozumění, především v přenosu informací a dat mezi zdravotníky a orgány činnými v trestním řízení. Tímto setkáním chceme přispět k zlepšení situace,“ říká přednosta traumatologického centra Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) Leopold Pleva.

V posledních letech násilností a násilných úmrtí přibývá. Usvědčit viníka však nebývá vždy jednoduché. K místu činu se sjíždějí policisté, záchranáři, případně i hasiči, a všichni se musejí umět vzájemně respektovat a komunikovat spolu. „Cítíme, že je opravdu nutné, aby se alespoň v rámci našeho regionu navázala užší spolupráce mezi policií, urgentní medicínou, traumatologií a následně soudním lékařstvím a samozřejmě i státním zastupitelstvím a soudy,“ vysvětluje Igor Dvořáček, přednosta Ústavu soudního lékařství FNO. „Je to novum tohoto regionu, ale lepší vzájemná komunikace jednoznačně pomůže při objasňování násilných trestných činů.“

Dalším z důležitých témat bude poskytování nutných lékařských informací, které je omezováno celou řadou zákonů. „Stávající právní úprava je pro praxi hrubě nevyhovující. Například traumatolog nesmí bez souhlasu pacienta nikomu předat informace o poranění, přitom by právě ony mohly pomoci v práci nejen policii, ale třeba i státnímu zástupci. Lékaři, policisté i hasiči musejí vždy přesně vědět, co říci a co udělat, aby to bylo v pravý okamžik, a zároveň v souladu se zákonem. V opačném případě se může stát, že i když už stojí pachatel u soudu, může obhajoba zpětně napadnout formu získání jednotlivých důkazů, a zločin nebude potrestán,“ konstatuje Igor Dvořáček. O tom, že dobrá vzájemná komunikace záchranářů, lékařů a policistů může mít opravdu skvělé výsledky, svědčí i jeden ze starších případů. „Došlo k němu v jednom z azylových domů. Matka tenkrát tvrdila policii, že její téměř roční dítě se nešťastnou náhodou oběsilo na lanku od žaluzií. A jen díky skvělé spolupráci a vzájemné komunikaci policie, soudních lékařů a znalců se podařilo ženě prokázat, že šlo o velmi promyšlenou úkladnou vraždu. A právě tyto vyřešené případy násilných trestných činů, které by bez dobré vzájemné komunikace zůstaly možná navždy ,nešťastnou‘ náhodou, motivovaly všechny zúčastněné organizace k uspořádaní toho sympozia,“ dodává na závěr Dvořáček.