Afrika, Persie a Indie. To jsou názvy tří oblastí, kterými při Safari v ostravské zoologické zahradě projede vláček s návštěvníky. Jsou zvoleny příznačně, kvůli jejich zvířecím obyvatelům. V sobotu po obědě je v místě odjezdů více než živo. Rodiny s dětmi netrpělivě čekají na přijíždějící soupravy vláčků, aby mohly vyzkoušet očekávanou novinku. V řadě na vláček stojí i devítiletá Viktoria Zbořilová a její o rok mladší bratr Tomáš. Oba už se nemohou dočkat.

„Jsem zvědavá, jaké to bude. S bráchou máme moc rádi zvířata, a tak jsme si safari v zoo nemohli nechat ujít. Moc se na to těšíme," říká sympatická malá brunetka, komentovat vše okolo se nebojí. „Pání, to je taková nádhera," zazní z jejich úst hned po tom, co se otevřou brány safari do prvního výběhu zvaného Afrika. V něm se prochází žirafy Rothschildovy a antilopy losí. „To je neuvěřitelné, vidět je z takové blízky. Ty vysoké žirafy jsou nejkrásnější," popisuje svůj pohled na věc dívenka.

Za pár minut se už před soupravou vláčku otvírají brány Persie. V ní malý Tomáš Zbořil obdivuje velblouda. Ten sice není součástí safari, je však z bezprostřední blízkosti ve svém výběhu vidět. O kousek dál se na kopečku pase vzácný divoký osel onager. Zbytek jeho skupiny je vidět až po chvíli. „Přes cestu nám přeběhl velký paroháč, viděla jsi to?" ptá se Tomáš své sestry. Ta s údivem a beze slov přitaká. Paroháčem byl velmi vzácný a vyhubením ohrožený daněk mezopotámský.

Čas ve vláčku rychle utíká, přes to, že projížďka trvá dvacet minut, všem se to zdá, jako krátká chvilka. V poslední části – Indii mohou návštěvníci spatřit tři druhy, jak jinak než indických, kopytníků. „Támhle vpravo, vidíš ho?" ukazuje své vnučce antilopu nilgau paní Xénie Krejsová. Safari se jí i její celé rodině moc líbí. „Příznivá je podle mě i cena vstupného," doplňuje žena. „Vstupné je třicet korun," říká malá Viktorie s tím, že se jí cena vstupenky zdá rozumná. Kousek od cesty je vidět stádo axisů indických, v cestě vláčku pak stojí antilopy jelení. Lidé si je prohlíží z minimální vzdálenosti. „Malí kolouškové!" křičí potichu na sestru Tomáš. Vyhrazená trasa je u konce. „Bylo to opravdu nádherné, asi nejhezčí z celé zoo," říká Viktorie.

Zážitek se líbil i Xénii Krejsové a její rodině. „Bylo by fajn, kdyby přidali ještě nějaká zvířata, ale jinak to bylo moc dobré," vysvětluje návštěvnice. Až pojede na safari do ostravské zoo příště, možná se dalších zvířat dočká. Zahrada totiž plánuje, že jejich počet ze současných zhruba padesáti kusů zvýší dvojnásob.