Po posledním sčítání lidu by se s nadsázkou dalo říct, že je ekonomicky aktivní, má středoškolské vzdělání a bydlí v družstevním bytě s velkou pravděpodobností připojeném k internetu.

Nehlásí se k církvi nebo náboženské společnosti, ale s vírou možná začíná koketovat. Národností Čech. Mohl by to ale být i cizinec, třeba Vietnamec nebo Ukrajinec, protože cizinců v krajské metropoli přibývá. Vlastně bych tuto charakteristiku měla psát v ženském rodě. Ostravanek je totiž o deset tisíc více než Ostravanů.

Ale zpátky od „slepeného“ Ostravana ke konkrétním výsledkům, které zveřejnil Český statistický úřad. Od posledního sčítání lidu před deseti lety obyvatel okresu Ostrava ubylo zhruba o jedenáct tisíc. Nyní nás je přes 332 tisíc (město má kolem 306 tisíc). Převažují ženy, těch vdaných je necelých pětašedesát tisíc. Většina Ostravanek je tedy oficiálně bez partnera -jsou svobodné, rozvedené nebo vdovy.

Přibylo cizinců

Skoro třikrát za tu dobu vzrostl počet cizinců. V Ostravě jich žije přes devět tisíc. Nejvíce přijíždějí z Vietnamu, Slovenska a Ukrajiny. Sociolog Lubor Hruška-Tvrdý míní, že se tak i v Ostravě projevují trendy platné pro celou Českou republiku.

„Ostrava byla vždycky multikulturní, přijížděli sem lidé za prací. To, že přibývá Ukrajinců a Vietnamců, ukazuje, že už k nám dorazili přistěhovalci, kteří nejdříve hledali pracovní příležitosti v Praze a na západě republiky. Úbytek obyvatel v Ostravě souvisí s odchodem mladých lidí z celého Moravskoslezského kraje za lepšími příležitostmi a také s tím, že spousta rodin se stěhuje za město do okolních obcí mimo okres Ostravu,“ vysvětlil sociolog.

To, že přibývá svobodných a rozvedených žen, podle něj mimo jiné souvisí i s ekonomickou nestabilitou regionu, která ovlivňuje vztahy mezi partnery.

Více vysokoškoláků

V Ostravě také výrazně přibylo vysokoškolsky vzdělaných lidí, více než je průměrný růst podílu lidí s vysokou školou v Česku.

„To je pozitivní informace. Můžeme to vnímat i jako strategii Ostravanů, jak přežít v době krize. Zřejmě si uvědomují, že vyšší vzdělání je jakousi vstupenkou, dobrou pojistkou k získání zaměstnání,“ konstatoval Hruška.

O sto tisíc Ostravanů méně než před deseti lety odpovědělo na otázku víry, že jsou bezvěrci. Přes pětadvacet tisíc lidí také letos uvedlo, že se sice nehlásí k nějaké církvi či náboženské společnosti, ale že jsou věřící. Znamená to posun Ostravanů k religiozitě? „Obecně v Čechách lidé nemají rádi příslušnost k církvím. Otázka na to, zda jsou věřící, i když se nehlásí k církvi, před deseti lety v dotaznících nebyla. Takže tady těžko srovnávat a vydávat soudy,“ řekl Hruška.

Ostrava stárne

O devět tisíc je méně dětí do čtrnácti let než před deseti lety, zato seniorů nad pětašedesát let o stejný počet přibylo. V této části populace převládají ženy.

„Děti se přestávají rodit obecně. Zatímco dříve do Ostravy mladé rodiny přijížděly za prací a narodily se jim tu děti, nyní je trend opačný. V průmyslovém městě se znečištěným životním prostředím, kde se muži živili těžkou fyzickou prací, je větší pravděpodobnost, že se ženy dožijí vyššího věku,“ vysvětlil Hruška s tím, že se tak rozevírají nůžky mezi nadějí na dožití u mužů a u žen. V porovnání s jinými průmyslovými městy, například anglickým Glasgowem, jsou na tom Ostravané výrazně lépe.

K TÉMATU

K Romům se v Ostravě hlásí jen necelé tři stovky lidí. Ve městě jich je možná až třicet tisíc

„Nebojte se přiznat, že jste Romové,“ vyzývaly úřady v letos v lednu a slibovaly si, že plánované sčítání lidí konečně ukáže, kolik žije na Ostravsku Romů. Ve sčítacím formuláři kolonku „romská národnost“ nakonec vyplnilo pouze 283 lidí. Tedy třikrát méně lidí než při sčítání lidu, domů a bytů před deseti lety. Kumar Vishwanathan, který se zabývá romskou problematikou, tvrdí, že jen ve vyloučených lokalitách v Ostravě žije podle sociologického průzkumu na šest tisíc Romů.

„Ve skutečnosti toto číslo bude ještě mnohonásobně vyšší. Troufám si říct, že Romů v Ostravě žije zhruba třicet tisíc,“ říká Vishwanathan. Bojí se tedy Romové přiznat svou národnost?

„Celkově pak žijí v nejistotě. Nedůvěru k jakémukoli sčítání si nesou už z historie. Bojí se událostí, jako byly například letos na Šluknovsku, kde se proti Romům postavili obyčejní občané,“ zdůvodňuje Vishwanathan. „Druhá věc je, že Romové mají touhu být vnímáni jako Češi. Nechtějí být vyčleněnou skupinou,“ dodává a zároveň se obává, aby nejnovější čísla statistiků nezpomalila přísun peněz na projekty pro Romy z Evropské unie.

S Romy v Ostravě dlouhodobě pracuje i Natalie Bernard. Navíc je sama Romka. „Myslím si, že těch důvodů, proč se k romské národnosti přihlásilo tak málo lidí, je více. Jednak měli lidé strach, protože jsou to velmi citlivé údaje, kterých by mohl někdo zneužít. Romové se ke své národnosti nehlásí i proto, že jim to zatím nepřineslo nic dobrého, spíše naopak,“ míní Bernard.

Podle ostravského sociologa Lubora Hrušky-Tvrdého se Romové naopak svou národnost přiznat nebojí a považují se za Čechy.

„Při každém sčítání se projevují takto nízká čísla a rozhodně bych v tom neviděl žádný problém. Romové žijící u nás se považují za Čechy a podle toho také vyplnili kolonku národnost,“ tvrdí Hruška-Tvrdý.

MIRKA CHLEBOUNOVÁ
TEREZA KRUMPHOLZOVÁ