Ačkoliv Michal Panáček pochází z Ostravy, kde také celý život žije, s Opavou jej spojuje jeho zaměstnání. Pracoval zde jako ředitel domova seniorů ve Vile Vančurova a aktuálně tady jeho nezisková organizace Mikasa, která pomáhá lidem s autismem a těžkým mentálním postižením, otevřela takzvanou sociální rehabilitaci.

„Prioritně jsme sociální rehabilitaci poskytovali pro město Ostravu, od roku 2017 se informace o poskytované službě šíří krajem, takže k nám do Ostravy začali dojíždět lidi z širokého okolí. Ve spolupráci s městy jsme se rozhodli sociální rehabilitaci přímo místně rozšířit, a to od 1. ledna 2020 tam, kde o ní měli zájem, jedním z měst byla právě Opava,“ sdělil ředitel neziskové organizace Mikasa.

Tato bezplatná služba funguje v Rooseveltově ulici vždy jeden den v týdnu. „Je potřeba se vždy dopředu domluvit na konzultaci, ty probíhají ve středu od 9 do 17 hodin,“ pokračoval.

A o čem vlastně sociální rehabilitace je? „S klientem nacvičujeme dovednosti, které mu dělají problémy. Učíme se nakupovat, cestovat, zvládat administrativu nebo získat pracovní návyky. První fáze nácviků probíhá v tréninkových místnostech. Ve druhé fázi nácviků si klient procvičí všechno, co se v tréninkové místnosti naučil. A to v reálném, přirozeném prostředí,“ přiblížil Panáček.

Se sociální sférou a potřebou pomáhat tam, kde je potřeba, je Michalův život spojen od studentských let. Už při studiu na Ostravské univerzitě se dostal v rámci praxe na speciální základní školu Kpt. Vajdy v Ostravě do rehabilitační třídy.

„Po půlroční praxi mne začali oslovovat samotní rodiče, že po škole pro jejich děti není v okolí žádná činnost, jestli bychom nebyli schopni něco vymyslet. Během studia jsem pracoval pro Charitu Ostrava a s rodiči se nadále neformálně potkával. S kolegyní ze základní školy a bývalou spolužačkou jsme se domluvili, že bychom založili organizaci, a tak v roce 2009 vznikla Mikasa jako spojení našich jmen – Michal, Katka, Sabina,“ popsal vznik. První rok fungovali jako jakási volnočasovka, třikrát týdně po odpoledních. Zájem se ale neustále stupňoval. „O rok později jsme zaregistrovali první sociální službu v Ostravě, tím byl denní stacionář,“ uvedl Panáček.

Mezitím další analýzou v roce 2018 zjistili, že chybí podpora pro lidi pečující o lidi s autismem. „Z vědeckých výzkumů vyplývá, že právě na tyto rodiny, především tedy rodiče, je kladena největší psychická zátěž ze všech, kteří pečují o handicapované,“ popsal ředitel organizace s tím, že porucha autistického spektra je proměnná v čase a projevuje se různě.

V roce 2018 se organizaci podařilo díky nadačnímu fondu Avast získat finanční prostředky na terapeutické skupiny, ve kterých už jdou více do hloubky, problémy rozebírají na psychologické bázi.

„K tomu se přidal inovativní projekt průvodcovství rodin s dětmi s autismem. Kolegyně jezdí po celém kraji přímo do rodin a pracují jen s rodiči, bez dítěte, a posilují jejich rodičovské kompetence,“ doplnil.

Volný čas se snaží udělat především kvůli devítiměsíčnímu synovi. „To je aktuálně největší zábava, pozorovat ho, jak roste, jak se vyvíjí a jaké má pokroky,“ uzavřel Michal Panáček.