"Je to pro mě velká profesní výzva už s ohledem na to, že se v Ostravě bude stavět nová knihovna. Jde mi o to, aby to nebyla „jenom“ velká moderní budova, ale především aby v ní fungovaly špičkové služby odpovídající požadavkům pro 21. století. A na tom chceme pracovat už nyní ve staré budově, která slouží od roku 1951," prozrazuje svá přání a plány Libuše Forberová.   

Jak byste charakterizovala poslání vědecké knihovny v dnešní době?

Moravskoslezská vědecká knihovna má bohatou historii, která nás zavazuje i nadále sloužit co nejširší veřejnosti. Ještě více se věnovat výzkumné a vědecké činnosti, nabízet, pokud možno, co nejkvalitnější digitální služby a důsledně akceptovat svou roli ve vzdělávání.

To znamená velmi úzce spolupracovat se středními a vysokými školami. V našem řetězci jsou například ostravské nemocnice, pro které nakupujeme odborné lékařské časopisy, do budoucna bychom se rádi soustředili na rozšíření i lékařské literatury. A formou informačních specialistů, tedy knihovníků pedagogů, chceme učit lidi ať už individuálně či kolektivně vyhledávat kvalitní zdroje informací. Aby pochopili, že neexistují pouze a jen na Googlu.

Učit je informační, finanční a jiné gramotnosti, komunikovat vzdáleně s úřady a umět se bezpečně pohybovat na síti, ale také současně učit je, jak si udělat vlastní video v YouTube a další dovednosti. A znovu bychom měli šířit osvětu mezi lidmi v tom smyslu, že knihovna je přirozeným prostorem pro setkávání na různých úrovních čtenářského, badatelského, kulturního a společenského života.

Kolik má vaše knihovna exponátů?

Pracujeme s více než milionem knihovních jednotek, což jsou knihy, časopisy, cédéčka, DVD a další dokumenty. Bohužel, nemáme prostor na to, aby byly všechny vystaveny. Proto máme šest skladů. Ten hlavní se nachází v Ostravě-Kunčičkách, je poměrně nový a moderní, ale už je skoro plný, jeho kapacita při doplňování dalších exponátů by nám mohla vydržet ještě asi čtyři roky.

Další sklad má sídlo v Hynaisově ulici v Ostravě. Ten ale musíme vyklidit, protože je vlhký a knihy z něho stěhujeme nyní právě do Kunčiček. Nejstarší exponáty máme uloženy ve skladech v Macharově a Šrámkově ulici. A nejnovější část knihovního fondu se nachází ve dvou skladech v naší hlavní budově.

Kolik lidí navštěvuje vaši knihovnu?

V roce 2016 navštívilo knihovnu přes 700 tisíc návštěvníků, číslo zahrnuje i ty virtuální. Registrovaných uživatelů má knihovna něco přes devět tisíc, z nichž šedesát procent tvoří studenti zdejších univerzit, ale také středních škol.

Tím, že v posledních letech studentů ubylo, tak se to demograficky projevilo také u nás. Chceme se do budoucna zaměřit i na jiné cílové skupiny, k nimž patří například senioři, ale plánujeme i další formy, jak zvýšit počet registrovaných uživatelů.

O výstavbě budovy nové vědecké knihovny v Ostravě se toho v posledních letech namluvilo už hodně. Máte nějaké nové konkrétnější informace, kdy by nová knihovna měla stát?

Knihovna by měla stát do roku 2025, jak se praví v memorandu o jejím spolufinancování. Momentálně se řeší, zda oprášit architektonický projekt známý pod názvem Černá kostka, anebo vypracovat projekt nový. Memorandum o spolufinancování by se mělo uzavřít mezi ministerstvem kultury, které by mělo poskytnout na stavbu 800 milionů korun, 150 milionů chce dát město, v jehož prostorách nyní sídlíme, a 150 milionů by dofinancoval Moravskoslezský kraj.

Celkové náklady na výstavbu nové vědecké knihovny se odhadují na něco přes miliardu korun. Ale to je otázka spíše pro investory. Takže do konce roku bychom měli vědět, který projekt bude realizován, poté by měly nastat schvalovací procesy. Můj optimistický odhad je rok 2022.

Pracujete v oboru knihovnictví už dlouho?

Osmadvacet let. Knihovnickou profesi miluji, domnívám se, že je to moje celoživotní poslání, které jsem si vybrala. A vůbec toho nelituji. Kdybych se mohla znovu rozhodovat, jednala bych stejně. Doposud jsem pracovala v řadě specializovaných knihoven, včetně lékařských či univerzitních. Začínala jsem právě v této ostravské vědecké knihovně v oddělení bibliografie. Byla jsem i vedoucí Útvaru služeb v Knihovně Jiřího Mahena v Brně či ředitelkou Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou a dvanáct let už vyučuji knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Fascinují mě nové možnosti, které nabízí digitalizace. Dizertační práci jsem věnovala tématu zpřístupňování písemného kulturního dědictví prostřednictvím digitálních knihoven. Mám velké plány s naším digitalizačním pracovištěm, které chceme rozvíjet a spojit i s výzkumy, například chceme zkoumat informační chování uživatelů, digitální čtení, odkyselování papíru a knih a další fenomény.

Co vaše záliby?

Zajímají mě otázky budoucnosti. Ono se sice říká, že když lidé plánují, bohové se smějí, ale opravdu ráda hledím do budoucnosti. Snažím se být vizionářkou v tom nejlepším smyslu slova. To znamená, že sleduji nejmodernější trendy v knihovnictví, ale nejenom v knihovnictví, ale také v souvisejících oblastech, jako je rozvoj informačních a komunikačních technologií, knižního průmyslu a dalších. A jinak moje záliby souvisí s mou profesí. Mnoho si z beletrie nepřečtu, spíše sleduji odborné a naučné texty. A když někam cestuji, tak mé první kroky vedou do knihovny, kde většinou vždy najdu něco inspirativního nebo zajímavého. A mí přátelé jsou především lidé z knihoven. Mám ráda horskou turistiku, ale i moře, ráda plavu a mou velkou zálibou je historie. Mým nejoblíbenějším hradem u nás je Pernštejn, který navštěvuji pravidelně, a zajímám se o rod Pernštejnů nebo Mitrovských.

Máte také bohatou publikační činnost…

Souvisí to s tím, že jsem v roce 2000 založila Knihovnický zpravodaj Vysočiny, v němž jsem dlouhá léta působila jako šéfredaktorka a starala se o jeho fungování. Pracuji i v jiných redakčních radách, i zahraničních, například v redakční radě knihovnického časopisu DUHA, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně.

K TÉMATU

LIBUŠE FOBEROVÁ je rodačka z Karviné. Osmadvacet let se věnuje knihovnické profesi. Posledních dvanáct let vyučuje knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Je výkonnou redaktorkou časopisu Duha, Informace o knihách a knihovnách z Moravy, vydavatel Moravská zemská knihovna v Brně. Je redaktorkou univerzitního polského časopisu Acta Universitatis Lodziensis Folia Libroru Uniwersytetu Łódzkiego, vydavatel Uniwersytet Łódzki v Polsku. Spolupracuje v oblasti celoživotního vzdělávání v knihovnách s výkonným výborem Svazu knihovníků a informačních pracovníků 10 Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Řadu let organizuje knihovnické konference pod názvem Kniha ve 21. století, včetně vydávání sborníků. Bohatá publikační činnost zahrnuje dvě stovky článků v odborných časopisech a několik monografií.