Přesně za osm dní se lidé v Ostravě vydají k hlasovacím urnám. Kromě klasické obálky však od volební komise dostanou také jednu žlutou, určenou pro senátní volby. Hlasovací lístky jsou vytištěny pro každého kandidáta samostatně. Proto každý volič může do obálky vložit pouze jeden, ten už se nijak neupravuje. Hlas neplatí, pokud je lístek přetržený, není na předepsaném tiskopise nebo je v obálce více hlasovacích lístků.

Ostravané budou mít na výběr celkem z jedenácti kandidátů jedenácti politických stran. V letošních senátních volbách bude nejvíce mandátů obhajovat sociální demokracie, která v roce 2008 dosáhla drtivého vítězství, když její kandidáti vyhráli ve 23 z 27 volebních obvodů.

Současný ostravský senátor, lékař Petr Guziana, byl před šesti lety zvolen právě za tuto politickou stranu. Letos však změnil barvu dresu, kandiduje za Stranu Práv Občanů (SPO). Od roku 1976 působí na chirurgické klinice ve Fakultní nemocnici Ostrava. V roce 1990 tam byl jmenován do funkce ordináře pro hrudní chirurgii. Členem ČSSD byl od dubna roku 1996. V srpnu 2007 se stal konzultantem pro hrudní chirurgii Městské nemocnice Ostrava.

Další kandidáti

Kromě něj na post senátora za ODS kandiduje například třiašedesátiletý Pavel Bartoš, předseda představenstva akciové společnosti Fite a dlouholetý viceprezident Hospodářské komory České republiky. Za ČSSD pak padesátiletý Petr Mihálik, který je v současné době místostarostou v Ostravě-Porubě. Kromě pozice senátora usiluje také o křeslo starosty ve svém obvodu. Kandidáty letos nasadily také nové politické strany a hnutí.

Do boje jednoho vyšle také hnutí ANO 2011. Je jím jednašedesátiletý lékař Peter Koliba. Za Torye pak kandiduje pětapadesátiletý podnikatel, majitel Beskydských uzenin Petr Chodura a za Ostravské fórum Věra Racková. Ta vstoupila do povědomí obyvatel moravskoslezské metropole například zásluhami o vznik komunitního centra Duhový dům.

Pro zvětšení seznamu s kandidáty na něj klikněte. 

K TÉMATU 

* První senátní volby se konaly v roce 1996, třetina senátorů byla zvolena na dva roky, druhá třetina na čtyři roky a ta poslední na šest let. Další volby se konaly v jedné třetině volebních obvodů v roce 1998. Od těchto voleb je délka mandátu všech senátorů šest let.

* Termín voleb do Senátu vyhlašuje prezident republiky podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

* Každé dva roky se konají volby v jedné třetině volebních obvodů, senát je tak institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a nepřetržitě pokračuje ve své práci.

* Při volbách voliči vybírají z kandidátů, které navrhnou různé politické strany, nebo z kandidátů nezávislých. Kandidát, který získá více než 50 procent hlasů, je zvolen senátorem.

* Pokud žádný kandidát nezíská přes 50 procent hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů.

* Senátorem může být zvolen občan České republiky, kterému je nejméně 40 let. Volí ho občané, kteří dosáhli věku 18 let. Ve volbách může kandidovat i senátor, kterému končí mandát, takže pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více období.

* Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident republiky doplňovací volby.