„Senioři patří mezi nejvíce podvýživou ohrožené skupiny obyvatelstva a zajištění správné a nutričně hodnotné stravy může významně ovlivnit kvalitu jejich života," říká Renata Brablcová z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Právě proto si pracovníci odboru hygieny výživy v prvním pololetí „posvítili" na kvalitu stravování seniorů v zařízeních s dlouhodobým pobytem.

„U obědů bylo konstatováno nedostatečné zařazování ryb a rybích výrobků, zeleninových a luštěninových polévek, naopak červené maso, zejména vepřové a uzeniny, byly podávány velmi často. Pro dochucování pokrmů byly používány i instantní směsi, které jsou pro vysoký obsah soli nevhodné," shrnuje výsledky Brablcová a na vysvětlenou dodává, že uzeniny nejsou vhodné pro vyšší obsah tuku, cholesterolu a zejména vysokého podílu soli. „Nadměrný příjem soli má negativní vliv na zdraví a může způsobovat hypertenzi, srdečně cévní onemocnění, otoky, rovněž přispívá k obezitě," argumentuje.

KOLÁČ KE SVAČINĚ

Přitom obědy v těchto zařízeních byly většinou jediným teplým jídlem dne. Lépe ale nedopadlo ani hodnocení ostatních jídel, snídaní, svačin a večeří. „Hojně bylo využíváno sladkého pečiva a moučníků, jako zdrojů jednoduchých cukrů, před cukry složenými, vyskytujícími se zejména v celozrnných výrobcích," konstatovala hygienička s tím, že ve sledovaných zařízeních nebyl nabízen dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, což může vést až k potížím s trávením.

PODVYŽIVENÍ S NADVÁHOU

Ani starší lidé, kteří bydlí doma a starají se sami o sebe, na tom ale nemusí být z hlediska stravování lépe. Vzhledem k výši důchodů a poplatků, na nichž ušetřit nelze, je jídlo jednou z položek rodinného rozpočtu, na kterých se nějaká ta koruna uspořit dá. Možné následky naznačuje ostravský geriatr Hugo Přibyl.

„Senioři mívají nadváhu, a přitom mohou být z hlediska výživového podvyživení. Na vině je nedostatek pohybu a laciné potraviny," shrnuje zkušenosti ze své praxe. Přitom dostatek potřebných živin je podle něj možné získat dostatečnou konzumací ovoce a zeleniny. Jejich nákup však podle něj starší lidé omezují a nahrazují bílým a sladkým pečivem, paštikami a dalšími potravinami, které sice zasytí, ale z hlediska výživového nemají valnou hodnotu. Dohánějí to pak polykáním potravinových doplňků, které také nejsou zrovna laciné a vhodné.

„Nemá smysl utrácet za vitaminy a minerály v tabletách, když je lze získat z potravy. Výjimkou je, podle jedné studie, vitamin D a C a kalcium, kterého mají nedostatek, a tudíž je možné doplňovat je prostřednictvím tablet," říká Přibyl.

ZÁHADA

Na straně druhé ale výše řečenému protiřečí údaje statistiků. Podle nich jsou důchodci skupinou, která utrácí za potraviny a nealkoholické nápoje ze všech skupin nejvíce. Loni v průměru 29 300 korun, zatímco zaměstnaní lidé 23 600 korun. Jak je to možné, to suchá řeč čísel nerozkrývá. Spekuluje se o tom, že senioři mohou potravinami zásobovat své děti a příbuzné.