Zástupci rodičovského sdružení z porubské školy, která se vyprofilovala jako jazykově specializovaná, se na úřadě sešli se starostou Petrem Mihálikem, místostarostou Petrem Zábojníkem a úředníky školského odboru. Tlumočili obavy z rozšíření spádovosti ZŠ gen. Škarvady i o oblast ulic Dělnické či Skautské odkud děti nastupovaly spíše do tříd se „speciálními vzdělávacími potřebami“.

„Věříme, že na úřadě nalezneme pochopení, jsou tam přece chytří lidé. Nechceme, aby byrokratické rozhodnutí pokazilo úroveň školy tím, že bude muset direktivně přijímat nové žáky podle spádovosti, nikoliv podle jejich talentu,“ líčili před schůzkou. Ta dopadla údajně dobře. „Přítomní se shodli, že oboustranným cílem je udržet kvalitu i rozsah bilingvní výuky,“ oznámil porubský mluvčí Martin Otipka.

Opakovaná sezení s představiteli obvodu přinesly úspěch i podle Mileny Walderové, ředitelky ZŠ gen. Škarvady. „Poslední jednání byla skutečně konstruktivní a začala se hledat řešení,“ upřesnila s tím, že mezi navrhovanými padla také varianta otevření dvou prvních ročníků zaměřených výhradně na vícejazyčnou výuku. „Dokážeme si to představit a jsme schopni to i zajistit,“ poznamenala ředitelka.

ZŠ gen. Škarvady navíc neměla problémy naplnit svou kapacitu… na rozdíl od škol na sedmém či pátém obvodě v Porubě. „Nemohli jsme tento školní rok přijmout dvaačtyřicet dětí, včetně sourozenců našich žáků,“ podotkla ředitelka. Ta čelila když vešlo ve známost rozšíření spádovosti také výtkám, že na to neupozornila předem. Aby rodiče mohli své potomky přehlásit například na gymnázium!

Celý humbuk okolo porubských škol se strhl po rozhodnutí úřadu o „transformaci“ základní školy v ulici L. Štúra na zcela waldorfskou.

„Odbor školství, prevence kriminality a bezpečnosti tak přerozdělil obvody jednotlivých škol s přihlédnutím ke stávajícím kapacitám a docházkovým vzdálenostem. Při navrhování spádovosti zohlednil i demografický vývoj v předmětné lokalitě,“ vysvětlil mluvčí Otipka.

Do školy v ulici L. Štúra (nynější ZŠ a waldorfské ZŠ) totiž rodiče z normálních poměrů nechtěli děti dávat. „Příčinou je umístění školy v lokalitě se zvýšeným počtem rodin ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro školní rok 2017/2018 zde bylo v 1. ročníku zapsáno patnáct dětí, a to výhradně ze sociálně znevýhodněného prostředí. A i v uplynulých letech byla situace obdobná,“ konstatoval Otipka.