Pracoval ve Velké Británii, Francii, v Egyptě, Jordánsku a Thajsku. Když se zase jednou rozhlížel po nové škole, měl na výběr mezi gymnáziem v České republice a školou v Singapuru. Rozhodl se ale, že pro změnu bude učit na méně exotickém místě, a tak se stal učitelem na tehdy nově otevřeném gymnáziu PORG Ostrava.

„Oproti jiným místům, kde jsem učil, tady nebylo takové horko, obzvláště ve srovnání s Jordánskem,“ říká Iain Benzie. „Další vítaná změna byla, že nás lidé nechali na pokoji. Obzvlášť na Blízkém východě se objevila spousta lidí, kteří se nás snažili přivítat a předstírali přátelství, což na nás už bylo trochu moc. Lidé v Ostravě, a pravděpodobně i v celé České republice, jsou mnohem zdrženlivější, což se nám zamlouvá. Příliš neposkakují a neukazují své pocity moc přehnaně, prostě si žijí své životy,“ pokračuje učitel.

LYŽOVÁNÍ JE PRO NĚJ EXOTICKÝ SPORT

V Jordánsku bydlel v Akabě, kde se natáčel známý film Lawrence z Arábie. Jako vystudovaného mořského biologa ho těšilo, že se mohl každý večer chodit potápět do Rudého moře, asi dvacet minut od jeho domu. Čtyřicet minut daleko bylo zase město Petra, které je v seznamu památek UNESCO.

„Občas se mi po tom zasteskne, ale tady mám pořád co dělat. Lyžování je pro mě exotický sport a Beskydy jsou jedno z nejlepších míst pro jízdu na horském kole, jaké jsem kdy viděl. Moc se mi líbí místní příroda a taky to, že je tady bezpečno. Je tu vysoký životní standard a cena za bydlení není vysoká. V Egyptě a Jordánsku je sice všechno velmi levné, ale životní standard je nižší. Dětem se zase líbí, že můžou jít do školy pěšky, což v Anglii příliš běžné není, nebo třeba to, že se můžou koupat v řekách,“ srovnává učitel Benzie.

Na dotaz, co se mu v Česku nelíbí, odpovídá bez dlouhého přemýšlení. „Jsou to opravy cest. Každé léto všechny rozkopou stejným způsobem na stejných místech. S tím mi moc nepomáhá to, že prostě netuším, co se kolem mě děje. Kdybych lépe rozuměl češtině, nebo zvládl česky alespoň číst, bylo by to lepší. Takto se třeba nedozvím, že je cesta rozkopaná, dokud k ní nedojedu a nemusím hledat objížďku,“ popisuje učitel.

Přestože ve Skotsku nebydlí už asi 16 let, nemůže říct, že by mu severní vysočiny příliš chyběly. Jestli prý cítí potřebu se někam vrátit, pak je to do Francie. Tam se stěhovali dokonce třikrát.

„Nevím, jak dlouho tady ještě zůstaneme, ale zatím o tom moc nepřemýšlím, přiznává pan Benzie.