Slavné ostravské vily: nejen luxus, ale především pocity

Jakub Malchárek 26. 12. 2013

Vily nejsou jen rozlehlé luxusní domy, ale hlavně jsou přehlídkou architektonického umění. Netradiční objekty jsou fascinující na pohled, ať už jde o vily z dob první republiky nebo moderní stavby, které v krajském městě vznikají.

Vily jsou spojeny s luxusem, obrovským prostorem a zajímavou architektonickou koncepcí. Název pochází z dob starověkého Říma, kdy v takzvané ville přebývala vyšší vrstva společnosti. Samotný pojem postupem času měnil význam. Zatímco ve starověku byly vily s rozlehlými zahradami převážně na venkově, které se po pádu Římské republiky často opevňovaly a přetvářely ve farmářské komplexy, případně v kláštery, v dnešním pojetí je vila chápána jako luxusní sídlo většinou s jedním až dvěma patry a garáží a nezáleží na tom, jestli je postavena uprostřed města nebo na vesnici.

„Nikde není definováno, co vila vlastně je. Obecně se za ni ale považuje větší rodinný dům v nějakém stylu, který je určen pro jednu a více rodin a personál," řekl Deníku Tomáš Heger, ředitel ostravské pobočky realitní kanceláře I. E. T. Reality. Dále vyjmenoval, že vilové čtvrti jsou v Ostravě například podél Komenského sadů, na Hladnovském kopci ve Slezské Ostravě, ve Starém Zábřehu nebo v ředitelské čtvrti ve Vítkovicích, kde za první republiky bydleli vedoucí provozů a ředitelé vysokých pecí.

Vily v lukrativních lokalitách, jakými je například centrum města, slouží stále méně k bydlení, jako tomu bylo kdysi.

„Častěji v nich mají firmy kanceláře nebo lékaři a právníci sídla svých ordinací a společností. K obývání si většinou lidé staví nebo kupují vily na periferii města nebo v zástavbě rodinných domů," doplnil ředitel Heger s tím, že u vil právě více než kdekoliv jinde záleží na dobré adrese.

„Kdo chce mít hezkou vilku, tak chce žít v dobrém, pěkném a klidném sousedství. Jakmile totiž musí zákazník v tomto dělat kompromisy, je dost pravděpodobné, že bude muset dělat kompromisy i v samotné stavbě vily," dodal Tomáš Heger z I. E. T. Reality.

VILA Ilustrační foto

Přestože neexistuje přesná definice toho, která stavba je vlastně vilou, nejčastěji se jedná o několikapatrové domy s garáží a prostorem pro jednu a více rodin i s personálem.

Vily jsou o pocitech

Podle ostravského architekta z ateliéru Atos 6 Radima Václavíka jsou vily nejen o kvalitním architektonickém zpracovaní a reprezentaci, ale také o pocitech.

„Když jste v takto řešeném prostoru, tak na vás působí podobně jako kostel. Jenže narozdíl od náboženských staveb, které dávají důraz na nadvládu duchovna, ve vilách cítíte radost, lidství a důstojnost. Takový prostor je podle mě vila," vysvětlil architekt Václavík. Zároveň dodal, že klienti sami o neobvyklých rodinných domech jako o vilách nepřemýšlejí.

„Málokdo přijde s tím, že by si chtěl nechat postavit vilu. Většinou to jsou dobře postavené rodinné domy, které se do kategorie vil dají zařadit až s postupem času. Platí ale, že takové domy by měly stát v místech, kde je na vysoké úrovni veřejný prostor. Pak bude jakýkoliv rodinný dům působit dobře," uzavřel Radim Václavík.

K TÉMATU

O Grossmanovu vilu nikdo nestojí

Grossmanova vila

Nemovitá kulturní památka vila Františka Grossmana Na Zapadlém v ulici 28. října naproti Domu kultury města Ostravy je od loňského prosince k prodeji. O objekt, který do roku 2005 sloužil jako školní družina, ale nikdo nemá zájem.

„Vila Na Zapadlém v současné době nemá kupce. Zkusili jsme ji vydražit v elektronické aukci, ale do ní se nikdo nepřihlásil. V současné době uvažujeme o tom, že bychom si ještě objednali aukci u realitní kanceláře," řekl Deníku náměstek primátora pro investice Jiří Hrabina.

Vyvolávací cena vily Na Zapadlém jsou čtyři miliony korun, problémem jsou ale vysoké náklady na rekonstrukci, které se podle odhadů pohybují mezi 30 a 40 miliony korun.

Liskova vila

Vila Eduarda Lisky

Vila Eduarda Lisky, známá také jako Šlapetova vila podle bratrů architektů Čestmíra a Lubomíra Šlapetových z roku 1936, patří mezi nejvýznamnější vily na severní Moravě a Slezsku. Její prostorová a tvarová bohatost vychází z organického funkcionalismu. Od 1. července 2008 je vila národní kulturní památkou.

Stavba je umístěna za stadionem Bazaly do svahu Hladnovského kopce ve Slezské Ostravě. Vila má kompozici ve tvaru T, dům obohacují terasy na kovových sloupcích.

Vila je do dnešních dnů zachována téměř v původním stavu s řadou funkčních detailů, jako jsou zásuvky, vypínače, svítidla, madla schodiště, vany, umyvadla, baterie, okna, dveře, keramické obklady a skříně, včetně autentických zařízení teplovzdušené topení s kotlem, vzduchové filtry, elektrický sporák, kamna a podobně.