Interventi hovoří s oběťmi závažných trestných činů a pozůstalými, jejichž blízcí zemřeli při dopravních nehodách, různých neštěstích nebo rukou násilníků. Jejich úkolem není vyšetřit okolnosti tragédie, ale co nejdříve poskytnout první psychologickou a osobní pomoc těm, kteří se nedokáží vyrovnat s tím, co se stalo.

Tragédie

Jeden z nejtěžších výjezdů absolvoval Jan Syslo předloni v listopadu, kdy byl povolán do Raškovic na Frýdecko-Místecku. Učitel později odsouzený k sedmadvaceti rokům vězení v rodinném domě zastřelil sedmnáctiletou studentku a jejího dědečka a vážně zranil její babičku.

Právě u místa činu se Jan Syslo potkal s tatínkem zavražděné dívky, Jiřím Vašků. Jejich vztah z profesionální roviny postupně přerostl v přátelství, tykají si a pravidelně jsou v kontaktu.

Návrat domů

Když se Jiří Vašků krátce po tragické události vracel domů, netušil, co se vlastně stalo. Zpočátku se domníval, že ho vykradli. „Kolem baráku bylo plno aut, všude se svítilo, plno policistů-těžkooděnců. Pořád jsem si myslel, že nás jen vykradli. Manželka stál u auta. Ptal jsem se jí, co se stalo, jestli nás teda vykradli a jestli jsou všichni v pořádku. Manželka zakroutila hlavou, že ne," vzpomínal Jiří Vašků.

Když se dozvěděl o hrůzném zločinu, naplno u něj propukly emoce. „Ta reakce byla divoká, emocionální. Tenkrát jsem křičel, že když on mi vyvraždil rodinu, tak já vyvraždím jeho rodinu. Měl jsem obrovský šok. Mlátil jsem do dřevěného plotu. V té době se objevil Honza. Držel mě, abych si neublížil a uklidňoval mě," řekl Jiří Vašků.

Exploze a slzy

„Ty emoce na místě cloumaly se všema," potvrdil policista Jan Syslo. „Jirka se na mě otočil s pohledem, kdy v očích toho člověka vidíte otazníky, jestli to je pravda, jestli něco špatně nepochopil. A z naší strany pak přijde druhý těžký kámen, kdy my mu řekneme: ano, je to pravda. Tu jeho reakci bych popsal jako explozi. Měl na to plné právo. Byli kolem nás lidé, kteří se ho snažili chytat, zpacifikovat. To je špatně. Potřeboval to ze sebe dostat ven. Takový člověk má právo naprosto na všechno. Drželi jsme se spolu," dodal Jan Syslo, který se snažil alespoň částečně izolovat Jiřího Vašků od okolí.

„Chtěl jsem trochu zmírnit ten tlak, to napětí. Potom už to přešlo do slz. Těm slzám se neubráníte. Nejsme kameny. Ti lidé pak vidí, že s nimi skutečně naplno soucítíme. Bylo to hodně silné," přiblížil první okamžiky Jan Syslo. S otcem mrtvé dívky se poté setkával v průběhu celého trestního řízení i po něm. Přátelství přetrvalo do dnešních dnů.

Výjimečný vztah potvrdil i Jiří Vašků. „S Honzou jsme zůstali kamarádi. Když člověku začaly létat různé myšlenky, zavolal jsem mu a on přijel na kávu a vyslechl mě. Mohl jsem mu zavolat kdykoliv," řekl Jiří Vašků.

Recept neexistuje

Policejní krizoví Interventi mají svou běžnou policejní práci. Například Jan Syslo působí jako komisař kriminální služby a vyšetřování ve Frýdku-Místku. K mimořádným událostem interventi vyjíždějí v rámci takzvané pohotovosti nebo jsou odvolávání přímo ze svého pracoviště. Tým funguje čtyřiadvacet hodin denně celý rok.

Každý případ, u kterého specialisté zasahují, je zcela jiný. Univerzální recept, jak takové situace řešit, neexistuje. „Intervence je reakce na danou situaci. Je to vždycky improvizace podle toho, jak se člověk chová a projevuje. Panují tam emoce. Ta duše krvácí a já za sebe beru, že jsem tlakový obvaz, který má nějakým způsobem tu ránu zacelit. Tomu člověku je třeba pomoci, předat mu maximum informací a snažit se zajistit to, aby byl schopný fungovat," uzavřel Jan Syslo.