Halda Ema sice může mnohdy připomínat sopku, ale se sopečným původem nemá nic společného. Geologická historie však dokládá, že během třetihor a čtvrtohor byla vulkanická činnost na našem území běžnou součástí přírody.

Období sopek a žhavého popela si návštěvníci Ostravského muzea mohou připomenout v rámci výstavy Sopky v geologické historii Moravy a Slezska.
Výstava je rozdělena na dvě části, z níž první se soustředí hlavně na příčiny vzniku sopek a jsou zde rozebrána nebezpečí i přírodní katastrofy, které mají sopky na svědomí.

V druhé části mohou návštěvníci vidět výskyty sopečných hornin v rámci různých geologických období. Informace o žhavé lávě a sopkách doplňují i exponáty týkající se vulkanické a magmatické činnosti v Ostravě a jejím nejbližším okolí. „Muzeum má početné geologické sbírky zkamenělin, minerálů a hornin. Například čedič nebo taky bazalt ze Slezské Ostravy dal název fotbalovému stadionu Bazaly,“ popisuje sbírku muzea jeho ředitelka Jiřina Kábrtová.

Zájem o výstavu je podle ředitelky velký. Nejvíce návštěvníky zajímá vitrína s horninou těšínitem, jenž nese název podle Těšína a se svými vyrostlicemi amfibolu je hornina i pohledná. Na expozici sopek spolupracovalo například Vlastivědné muzeum v Olomouci, Muzeum a galerie v Prostějově nebo Ústav geologických věd v Brně. Výstava bude k vidění v Ostravském muzeu na Masarykově náměstí do 3. března.

Kateřina Holíková