Kliknutím zvětšíteSERIÁL DENÍKU:
MILION ZÁŽITKŮV DOLNÍCH VÍTKOVICÍCH
Dnes tady přicházíme v podvečerních hodinách právě ve chvíli, kdy si tady pěvecký sbor Čemu-ni z dětského sborového studia Ostrava-Jih přichází natrénovat a následně naposlouchat odzpívanou píseň You raise Me up. K mému překvapení jde vše poměrně rychle. Skupina dvaceti v drtivé většině „dospěláků" shodí bundy na hromadu, seřadí se před mikrofonem v útulné ozvučené „cimře" a je na to.
Sbormistryně Lenka Velikovská rozezvučí klávesy a po chvíli už se místností odrážejí vysoké i nižší hlasy.
Poprvé, podruhé, potřetí. „Ne, pořádně se do toho opřete, Sjednoťte hlasy," říká Lenka poté, co se vrací z vedlejší režijní místnosti, kde si předvedený výkon poslechla. Když ani poté není spokojená, nechává sbor rozezpívat písní „O té naší stodoličce".
Některým neustálé opakování zřejmě příliš nevoní, proto se jim dostává pohotového uzemnění, že jedna píseň na CD se běžně nahrává třeba šedesát hodin, tři dny v kuse. Zřejmě to pomáhá, a byť mi laikovi se zdá, že sbor zpívá stále stejně perfektně, po krátké rozcvičce je prý ve formě. Druhý třetí pokus poté už sbormistryni, zdá se, uspokojuje.
Přibližně deset dvanáct pokusů stačí sboru na to, aby zdejší hudební producent Ondřej Černý mohl nahrávku vyčistit, sestříhat a připravit ji sboru k poslechu. No a mi k tomu, abych se po hodině poslechu stále stejné písně naučil zřejmě i slova. Tuš fajne, no ni?
Prý ni. Čimu ni ptají se Čimu-ni? „Co se týče nahrání cédéčka, ještě bych tomu dala trošku čas. Doposud jsme jen cvičili, toto je první zkušenost sboru s nahrávacím studiem," překvapuje mě sbormistrová s tím, že sbor funguje tři roky, přičemž dvě třetiny lidí z něj nikdy předtím nezpívaly a s hlasem a zvukem sborového zpívání se teprve učí pracovat. I s ohledem na to klobouk dolů, mi osobně to připadá perfektní!
„Každopádně myslím, že pro naše zpěváky to je velice dobrá zkušenost a sami byli mile překvapeni. Zkusili si, jaké to je, když se nahrává pravé cédéčko. Jsem ráda, že mají možnost vidět zpívání i z jiné stránky, než jen z té zkušební," přiznává Lenka.
A co Jakub Černý? Pro něj, doposud „schovaného" v režii za přístrojem s velkým displejem a hromadou tlačítek začíná skutečná práce vlastně až teď. „Je to vlastně jen o piánu a sborovém hlasu, takže se nahrávka jen pročistí, sestříhá a zfinalizuje. To je práce tak na dvě tři hodiny," dodává Ondřej Černý, který je s předvedený výkonem sboru, na to, že to byla jejich nahrávací premiéra, poměrně spokojen. Stejně tak i Eliška Ulehlová z Hitrádia Orion, která je zároveň členkou sboru a jedním z jeho nejčistších hlasů. „Sborově zpívám od začátku střední školy a v Čimu-nech asi rok a půl. Sbor a zpěv jsou pro mě velký relax a je tady opravdu fajn skupina lidí. Scházíme se dvakrát týdně po dvou hodinách," přibližuje Eliška, kolik úsilí sbor na takové výkony vynakládá.
Co bude příště?Také v následujícím, úplně posledním díle seriálu Milion zážitků v Dolních Vítkovicích zůstaneme věrni hudbě a zavítáme na koncert Jarka Nohavici do Heligonky!
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
