Jaro máme tady. A s ním přichází také finále soutěže Česko vítá jaro. V sobotu se před televizními kamerami utká devět kuchařů a kuchařek, kteří budou usilovat o přízeň mlsných jazýčků přísných porotců. Za náš region bude v Praze vařit paní Šárka Trojanová z Ostravy- -Hrabůvky.

Jak sama říká: „Do soutěže mě uvrtal můj manžel, který čte předplacený Moravskoslezský deník opravdu od prvního do posledního písmena. Soutěž se mu zalíbila a navrhl, abych poslala recept svého dědy Jana Hrušky na beskydský maras.“ Dnes již důchodkyně Šárka se narodila ve znamení Vodnáře, pracovala celý život jako nákupčí. Žije v rodinném domku v Hrabůvce, který zdědila po mamince. Vychovala dva syny Martina a Petra a těší se ze čtyř vnoučat. Kromě vaření ráda čte, cokoliv jí přijde pod ruku, luští sudoku a osmisměrky, chodí na zápasy vnuků ve florbale. Ráda si také užívá rodiny na chatě v Krásné. Recept na beskydský maras se dědí v rodině z generace na generaci.

„Jím ho od dětství, děda ho dělal z párkového salámu, my už z uzeného. Je to tradice, synům ho musím dávat do sklenic domů, když k nám přijdou, snachy ho milují, vnuci ho také jedí. Lidé ho ale málo znají. Je to taková ani ne polívka, ani omáčka,“ přibližuje zajímavé jídlo paní Šárka. Nejedná se ale zrovna o levnou záležitost.

„Dělám ho opravdu z kvalitního uzeného. Dává se do něj deset vajec. To je v současné době také téměř luxusní záležitost,“ vysvětluje kuchařka Šárka, která se přiznala, že jako děvče se k plotně příliš nehrnula.

V 19 letech se vdala, byla z toho vyplašená a vařit ji naučil život. Od té doby pětačtyřicet let denně připravuje teplé jídlo.

Většinou pro manžela, který měl odjakživa ze stravování jinde než doma veliké zdravotní potíže.

Co dělá v kuchyni paní Šárka vyloženě nerada? Jak se na soutěžní klání připravuje?

A jak je na tom s vařením její patronka modelka a moderátorka Radka Kocurová?

Čtěte sobotní vydání Deníku a dozvíte se další podrobnosti.

Ale hlavně podpořte paní Šárku Trojanovou a hlasujte pro její recept zde. Její recept na beskydský maras najdete pod číslem 6.

Co je maras?

Maras je slovo známé i v Čechách, v posledních letech snad je poněkud na ústupu. Znamená zpravidla řídké bláto a přešlo do češtiny z němčiny, kde se objevuje v tvaru marast i (častěji) morast, ve starších dialektech německých jako moras, maras, marasch ap., s významem mokřina, bahniště, jíl. Základem tohoto slova je latinské slovo mare, tedy moře, později také místo zatopené vodou, rybník. Německého původu je i francouzský výraz marais (močál) a snad i mare (louže).