Oslovení provozovatelé restaurací, kadeřnice, květináři i další tvrdí, že je to sice případ od případu různé, ale obecně lidé dávají obdobné spropitné jako v minulých letech. Šéf UNIHOSTU (Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR) Zdeněk Blinka uvedl, že lidé jsou u nás v tomto ohledu poměrně konzervativní.

„Takže to spropitné se nijak výrazně nenavyšuje. Kdybychom to brali na procenta, tak vyšší bude tringelt u menší útraty. Pokud si někdo objedná jen nějaký nápoj a má platit třeba 45 korun, tak zaokrouhlí na padesátikorunu. Když ale má někdo útratu za 450, tak na pětistovku nezaokrouhlí skoro nikdo. To už by ta útrata musela být někde nad 480 korunami," vysvětlil Zdeněk Blinka.

Jak dodal, když je třeba větší společnost nebo trochu rozvernější nálada, pak jsou hosté i štědřejší. „To ale bývá spíše koncem roku při různých předvánočních večírcích. Naopak leden je měsíc, kdy se lidé na spropitném nepředají. To ale platilo vždy," dodal šéf UNIHOSTU. Podobně vidí situaci i oslovení provozovatelé dvou ostravských restaurací v centru Ostravy.

„Když má někdo pivo a platí 28 korun, tak zaokrouhlí na 30. Když někdo platí 165, nechá 170, někdo 180, že by zaokrouhlil na dvě stovky, tak to skoro nepamatuji," tvrdí majitel restaurace, který nechtěl být jmenován.

ODMĚNA ZA PĚKNÝ ÚČES

V oslovených kadeřnictvích nejčastěji uváděli, že rozhoduje zvyk zákazníka. „Není to jako v restauracích, že by tringelt nechal skoro každý. Pokud zákaznice chtějí kadeřnici za služby odměnit, pak nejčastěji nechají 10 až 20 korun navíc.

Musím ale dodat, že ke mně chodí i dámy, které mi dávají vyšší dýško. Rozhodně to ale není pravidlo," uvedla majitelka kadeřnického salonu v Ostravě Karin Dluhošová.

Nejen hospodští či kadeřníci, ale také například květináři se shodují v tom, že zdaleka neplatí úměra „čím movitější host či zákazník, tím vyšší tringeld". „To mi spíše babička v letech chce přilepšit a v drobných mi dá pár korun navíc," dodala provozovatelka ostravského květinářství.

Po zavedení EET v restauracích a dalších podobných zařízeních není výjimka, když host zaplatí útratu kartou a číšníkovi dá pak spropitné v penězích. Na stránkách ministerstva financí je uvedeno, že u spropitného záleží z pohledu evidence tržeb na konkrétních zvyklostech zařízení. „Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit," píše se v pasáži věnované spropitnému a EET.