Jaroslav PavlánJaroslav Pavlán (na snímku)  se narodil 23. září 1905 v Přívoze. Jeho otec byl valcířem v hutích a současně významný ostravský předválečný sociální demokrat. Stejné politické názory měl i jeho syn, který byl také sportovec a mimo jiné spoluzakladatelem fotbalového klubu SK Slezská Ostrava.

V přiložené fotogalerii najdete snímky z archivu společnosti Arcelor Mittal Ostrava a spolupracovníků Moravskoslezského deníku.

Po obsazení Ostravy německou armádou se zapojil do ilegální činnosti v Národním hnutí pracující mládeže. Jaroslav Pavlán byl gestapem zatčen a odsouzen na čtyři roky do káznice. Jeho otec i bratr dopadli hůř, za ilegální protiněmeckou činnost byli odvezeni do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde oba zahynuli.

KRITIK KOMUNISTŮ

Jaroslav Pavlán nacistické vězení přežil, v roce 1945 se vrátil do Ostravy a ihned se zapojil do činnosti obnovené sociální demokracie. Stal se poslancem Prozatímního Národního shromáždění a současně náměstkem ostravského primátora. Jako jeden z mála politiků kritizoval otevřeně ve svých projevech nevybíravé politické praktiky komunistů. Ti ho za to doslova nenáviděli.

Komunisté totiž vyvíjeli na sociální demokraty brutální nátlak, aby se stali součástí jejich strany. Zejména Pavlán dosáhl toho, že ostravští sociální demokraté tomuto „sjednocovacímu“ trendu odolávali a přikláněli se ke svému předsedovi Bohumilu Laušmanovi, který spojení s komunisty ostře odmítal.

Zdeněk Fierlinger (sovětský agent NKVD) zůstával na Ostravsku s názorem „co nejužší spolupráce“ s KSČ osamocen. Jakmile se ale komunisté chopili moci, bylo vše jinak. Předseda Laušman byl odsunut na nevýznamné místo a nakonec přinucen emigrovat do Vídně.

VYKONSTRUOVANÝ PROCES

Již v únoru 1948 byl Pavlán zbaven poslaneckého mandátu a vyloučen z politického života. Bylo jasné, že komunisté mu kritiku jejich činnosti nikdy neodpustí. On sám si všiml, že je sledován. V srpnu 1948 byl vzat do vyšetřovací vazby. Při tvrdých výsleších se dokázal obhájit, takže byl z vězení nakonec propuštěn. Samozřejmě ho StB nadále sledovala.

V roce 1954, tedy již po Stalinově smrti, kdy politické represe začaly polevovat, byl překvapivě zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 23 let do vězení za velezradu a vyzvědačství. Trest si odpykával v pověstné leopoldovské věznici. Rodina i on se odvolávali, ale marně. Po osmi letech v roce 1962 se dočkal amnestie a byl propuštěn na svobodu. Nakonec prokázal, že byl odsouzen nezákonně.

OBNOVA STRANY

Na jaře 1968 to byl právě Jaroslav Pavlán, který se rozhodl obnovit sociální demokracii. Kontaktoval 42 bývalých členů sociální demokracie v Ostravě, kteří mu pomáhali s propagační kampaní. Z taktických důvodů veřejně vyhlašovali, že nová sociální demokracie nemíní vystupovat proti KSČ. Jenže v té době byli komunisté dost zakřiknutí a nikdo se proti Pavlánově aktivitě neozval.

Začátkem srpna 1968 byl slavnostně ustaven přípravný výbor Československé sociální demokracie. Bylo také navrženo, aby obnovená strana požádala o navrácení Lidového domu (dnes Palác Alfa) ve Veleslavínově, který původně této straně patřil, ale byl po roce 1948 znárodněn.

K oficiálnímu obnovení strany nakonec nedošlo, protože o pár dnů později obsadily Československo vojenské jednotky Varšavské smlouvy. Jaroslav Pavlán zemřel 10. února 1985. Jeho vize obnovy sociální demokracie se uskutečnila v únoru roku 1990.