Na začátku 19. století byly centrem společenského života v Moravské Ostravě především hostince. Podle soupisu z roku 1834 jich tady bylo dvanáct, v Přívoze a Nové Vsi po dvou a v Čertově Lhotce (Mariánských Horách) jeden.

Staré hospody

V listinných záznamech z roku 1268 je zmínka o hospodě patřící orlovským benediktýnským mnichům. Stávala nedaleko Slezskoostravského hradu. Ve Vítkovicích byla známá hospoda zvaná Dědičná rychta. Moravská Ostrava měla takzvané propinační právo umožňující velkoměšťanům vařit pivo a nabízet ho ve vlastních domech. Nejstarší obecní hostinec se jmenoval U zeleného stromu. Byl postaven v roce 1779 zhruba na místě hotelu Palace. Sloužil pro potřeby haličských honáků dobytka. V roce 1873 měl největší hodnotu z městského majetku přes třicet šest tisíc zlatých.

Když roku 1848 přečetl purkmistr Karel Farník z ochozu moravskoostravské radniční věže císařův příslib konstituce, vznikla národní garda, jejíž členové se scházeli v hospodě U Kudělků, později přejmenované U národního gardisty.

Prastarou přívozskou krčmu vedl podle záznamů z roku 1662 místní fojt. Jedna z nejstarších přívozských hospod se jmenovala U císaře rakouského a stála vedle bývalé radnice u ústí dnešní Zákrejsovy ulice. Po roce 1850 ji provozoval Josef Weiss. Prostranství před hostincem sloužilo k předvádění uměleckých produkcí kočovných divadelníků a cirkusů.

Vlastenectví a kultura

Zajímavá byla přívozská restaurace U Dlouhých v dnešní Sokolské ulici. Byla otevřena v roce 1892 a patřila ke střediskům českého společenského života. Sídlil zde například čtenářský spolek Národní jednota.

Když se v Ostravě usídlila kočovná divadelní společnost Aloise Janovského, odehrála do roku 1914 čtyři sta padesát představení. Například i v mariánskohorském hostinci U koule, který stával u ústí ulice Přemyslovců. Německé divadelní společnosti hrávaly v hostincích Pod lipou, U hroznu, na Staré střelnici. České plesy, recitační večery včetně ochotnických představení souboru Omladina se po roce 1869 odbývaly v sále Strassmannova pivovaru, někdy ale také v hostinci U Nováků. V roce 1866 se hrávalo divadlo v hostinci U Foldynů ve Velké ulici (německy). V témže roce se hrálo několik českých divadelních kusů v hostinci U hroznu.

V hospodě U Kubaly, která stávala v blízkosti dnešního nádraží Ostrava-střed, se konávaly schůze horníků.

Hostinec U koule v Čertově Lhotce (Mariánských Horách) byl postaven v roce 1888 a sloužil také ke společenskému životu. Byl zde založen odborářský spolek Prokop.

V sále a zahradě hostince U koule v Mariánských Horách promluvil k pěti tisícům horníků předák Petr Cingr. Byl zde založen místní odborářský spolek Prokop. Dnes je v našem městě jen několik malých umělecky zaměřených kaváren, politice se vyhýbají.

Ostravské „abštajky"

Hostince staré Ostravy sloužily i k jiným účelům; byly v nich nevěstince. Měly jednu zvláštnost: nesymbolizovala je barva šarlatová, ale modrá. Věhlasný byl Bar u modré myšky v kavárně Astoria, Modrá lucerna a podobně. První takzvané bordely se objevily v sedmdesátých letech 19. století ve Františkově údolí. Nejvíce těchto podniků i prostitutek bylo v ulicích Stodolní a Porážkové.

V roce 1908 napsal Ostravský deník, že „každá druhá hospoda v Ostravě platí za bordel".

Podnik U labutě ve Slezské Ostravě byl největším zdrojem pohlavních chorob, špinavými nevěstkami byla proslulá hospoda Šalerka, ostravsky abštajk, která se dostala až do lidových písní. V roce 1900 bylo v Ostravě zhruba tisíc pět set profesionálních prostitutek. Při policejním zátahu v Ostravě roku 1933 bylo k prohlídkám předvedeno 1735 prostitutek. V Ostravě to bylo úspěšné podnikání, například Heřma Pečenková, majitelka ilegálního elitního nevěstince pro zámožné klienty, byla milionářkou.