Když se řekne Plesná, spoustě Ostravanů, a nejen jim, se vybaví Globus, potažmo i před několika lety dobudované nákupní centrum Géčko. Jak výstavba hypermarketu změnila život v Plesné?
Podle mě to bude už přes deset let, co jsme „nová“ Plesná, a tím nemyslím naši stejnojmennou část. Globus zasáhl do života obyvatel Plesné pozitivně i negativně. Spolupráce s ním i vzájemné vztahy jsou velmi dobré. Mezi lidmi se říká, že Plesná coby malá vesnická obec, pominu-li přesnější formulaci, že jsme městský obvod, má mezi malými obcemi největší večerku v republice. I kvůli starším lidem je dobře, že mají v blízkém dosahu obchod, kde koupí v podstatě vše. A jestli mohu mluvit za sebe, jsem rád, že to je zrovna Globus, kde je kvalita potravin na vysoké úrovni.

Globus v Plesné:

A negativem bude předpokládám zvýšena doprava za nákupy…
Plesná se stala průjezdní obcí, pro lidi z Děhylova, Dobroslavic, Háje ve Slezsku a dalších obcí přes nás vede nejkratší cesta do Globusu. Kvůli tomu se nám dost zvýšila doprava, s čímž jsou spojené další problémy spojené s kvalitou života. Jestli převažují plusy, či minusy, to je na individuálním posouzení každého zvlášť, patrně podle toho, kdo bydlí, či nebydlí u hlavní silnice.

A vy osobně jste raději za Plesnou s Globusem, či bez něj?
Jsem rád, že tady je a že to je právě Globus, a ne například nějaké překladiště, protože stojí v oblasti označené v územním plánu jako lehká průmyslová zóna.

KURIOZITA Z PLESNÉ Netradiční situaci přinesl nedávné pondělí, první den nového týdne. Celá jedna směna pracovníků, která měla z ulic pomáhat se svozem velkoobjemovho odpadu v kontejnerech, musela do karantény. Řešení? Mundúr místo saka na sebe vzal místo zaměstnanců sám starosta Pavel Hrbáč a jeho kolegové-úředníci - VÍCE ZDE.

Zaměřili jste se po jeho postavení na zvýšení bezpečnosti dopravy na plesenských silnicích?
Bezpečnosti dopravy se zabýváme už dlouho, ale jako městský obvod si nemůžeme diktovat opatření, jaká se nám zlíbí. Jezdí tady městská hromadná doprava, hlavní cesty také nejsou v naší správě, ale hledáme různé možnosti. Podařilo se nám například ‚zazónovat‘ celou Plesnou do čtyřicetikilometrové rychlostí. Nikde v Plesné nemůžete jet rychleji než 40 kilometrů v hodině. Pokud se tady ale nebude intenzivně měřit, je jen na každém z nás, kdo jak pojede.

Obdobné omezení rychlosti na 40 kilometrů v hodině mají také v Krásném Poli, jinak mě nyní ale nenapadá žádný městský obvod či obec na Ostravsku, kde by měli plošné omezení rychlosti na celém svém území. Vás ano?
Abych se přiznal, ostatními městskými částmi a jejich řešením dopravy se příliš nezabývám. Za prvé mi to nepřísluší, za druhé raději svou energii věnuji Plesné. U nás samozřejmě městská i státní policie občasně měří rychlost a tlačíme na ně, aby tak činili ještě zintenzivnili. Mnoho jiných možností není, protože tam, kde jezdí autobus, nemůžeme dát například příčné zpomalovací prahy. Zabýváme se také myšlenkami, jestli zde dát radarové měření rychlosti, či ne. Je to na větší debatu i s občany. Vím, že například v Třebovicích jej mají. Čtyřicítka však nebyla zavedena v návaznosti na výstavbu Globusu. Plesná je sama o sobě lukrativní místo k životu a v důsledku toho zde byla postavena řada nových domů, čímž doprava také narostla. Kapacita silnic je na úplně jiné úrovni, v minulosti se nepočítalo, že u každého domu budou nejméně dvě auta.

Zlepšila se po zavedení čtyřicetikilometrové rychlosti dopravní situace Plesné?
Samozřejmě to pomohlo, ale ukázalo se, že to není zcela dostačující a že téma budeme muset ještě dále řešit. Někteří řidiči si z Plesné udělali závodní dráhu, a když máme radar, který ukazuje, jak rychle jedete, někteří schválně ještě přidají, aby viděli, jak moc jim zrychlí auto a zda například dosáhnou stovky. Je to problém v jednotlivých hlavách, který může mít špatné následky. Nepřibývají totiž jen auta, ale s rozvojem Plesné samozřejmě i pěší, a to i z okolních obvodů, odkud k nám lidé chodí na procházky. Vzhledem k tomu, že někde ještě nemáme chodníky, je na denním pořádku, že auta projíždějí přímo kolem chodců. Za poslední roky jsme se sami rozrostli o desítky, možná přes stovku obyvatel a je to znát.

Plány na rozvoj Plesné
Plánů a snů má Plesná podle slov Pavla Hrbáče spoustu, je však třeba pohybovat se v reálných mezích. „Dokončujeme například projekty na chybějící chodníky, na rekonstrukci a rozšíření jediného veřejného hřiště v Plesné a chtěli bychom také řešit výkup některých soukromých pozemků v centru, které bychom mohli využít k dalšímu rozvoji. Lidem se ale nechce lukrativní pozemky pochopitelně prodávat,“ chápe na druhé straně starosta. „Z jednoho konce Plesné na druhý je poměrně daleko, navíc přes kopce, takže bychom veřejných prostranství či hřišť chtěli mít více, což bude ostatně i předmět debat při snaze o odkup pozemku od místního Sokola.“