Naposledy děním ve Svinově hýbala kulturní akce, což je v době covidu na první pohled zvláštní. Na mysli mám samozřejmě dva nedávné on-line plesy. Měl jste z nich radost?
Oba byly skvělé, akce se naší komisi pro kulturu, mládež a sport povedla. Maškarního plesu jsem se ostatně sám zúčastnil jako Santa Klaus, a kdyby tam nenapsali, kdo je v obleku, nikdo by mě nepoznal! Byl to skvělý nápad s kladným ohlasem od lidí. Já, který nedám na tradice a kulturu dopustit, jsem si ho nemohl nechat ujít.

Takže vás asi nepotěšily omezené Velikonoce, viďte…
Mám doma manželku, dvě dcery a pes je taky fena, takže o Velikonocích pravidelně brzy vstávám a od sedmi hodin objíždím ostravské části i okolní města – Šenov, Bohumín. Najezdil jsem vždy kolem 100 kilometrů a vracíval se kolem páté večer. Z omezení opustit okresy jsem proto neměl žádnou radost. Velikonoce mám moc rád, je to krásný svátek a způsob, jak se setkat s přáteli, bohužel v letošním roce to nebylo možné.

A nebylo patrně možné ani setkávat se výrazněji s občany v pozici starosty. Jak se vám vlastně polovinu svého času ve funkci vládne lidem on-line?
Ano, jsem nyní v podstatě „on-line starosta“. Když jsem do funkce nastoupil, měl jsem za cíl – asi jako každý starosta – své okolí zvelebit a zapojit do aktivit. To se mi vždy líbilo. Jelikož jsem dříve působil ve školství, chtěl jsem podporovat zejména spolkovou činnost. Hlavně v malé obci je to alfa a omega. Mnozí lidé, kteří o spolky a kluby pečují, pak ve svém volném čase ještě jezdí s dětmi na tábory, to se mi líbí. Myslivci, rybáři, lidé okolo národní házené, ti všichni se tady starají o kulturní život. A nesmím zapomenout vyzdvihnout místní dobrovolné hasiče, protože hospoda, kostel a hasiči, to je základ každé dobře fungující obce.

Bude se po rozvolnění ve Svinově konat o to více akcí?
Myslím si, že po rozvolnění bude obrovský hlad po akcích, ale zároveň si myslím, že bude nejen poptávka, ale i nabídka. Všechny obvody a města se budou občanům snažit nahradit dny, které strávili mezi čtyřmi stěnami, takže těch akcí bude přehršel. Myslím si, že po koroně přijde akční boom a účast lidí bude obrovská. Každý si najde to své. Už nyní se otevřely zoologické zahrady, arboreta, navíc hned za hranicemi v Polsku jsou nádherné výstavní prodejní zahrady, kde je v květnu nejkrásněji. Organizovali jsme tam pro Svinovany i výlety.

Myslíte radnici?
Ono to má dlouhou genezi a souvisí to s tím, proč jsem šel do politiky a poté i dělat starostu. Když je člověk zastupitel, vidí rezervy u někoho jiného, tak jako jiní dnes vidí rezervy u mě. To je zcela přirozené. Člověk chce posouvat obec směrem, který je podle něj nejlepší. A já jsem chtěl a chci posouvat Svinov po kulturní stránce. Upozorňuju ale, že ne na úkor investičních akcí a oprav. Nedávám to na misku vah. Podpora těchto aktivit je pro mě ale hodně důležitá, zvláště v dnešní době, kdy děti sedí u počítačů a tabletů. Před vstupem do politiky jsem spoluorganizoval výlety a akce pro obyvatele naší ulice.

To zní zajímavě, povídejte…
První výlet v roce 2014, který jsem se ženou zorganizoval a zúčastnilo se ho zhruba padesát lidí z ulice, byl autobusový výlet po nákupních zahradách v Polsku. Na ulici tím vznikla jakási komunita, která pak s námi začala objíždět vánoční trhy – vánoční Vratislav, Krakov a Bratislavu. Poté jsme v naší ulici začali vařit své vlastní pivo, takže máme značku Urbaníkův uličník. Vaříme si ho sami ve vojkovickém minipivovaru, který je vlastní produkci nakloněn.

Jak se myšlenka vlastního kulturního světa v ulici zrodila?
Bydlíme v řadovkách, což je v podstatě „ležatý panelák“ a lidé se tam mezi sebou kvůli generační obměně většinou neznají, což je obrovská škoda. I my byli takový případ, protože jsme se přistěhovali do Svinova teprve asi před dvanácti lety a původní vazby v daném místě postupně vymizely. A to jsme chtěli změnit. Proto jsme ještě se dvěma sousedy, jedním Řekem a druhým, který se přistěhoval jen měsíc přede mnou, přišli s nejrůznějšími akcemi. Stálo to opravdu zato, akce jsou dodnes velmi v oblibě. S nimi navíc přestaly tahanice a spory, které se v rámci sbližování samy vyřešily.

Jaké další akce pořádáte?
Na začátku jsme pořádali uliční párty, kterou míváme první pátek v červnu. Před garáží postavíme stoly a uličníci – jak si říkáme – si přinesou, co chtějí. Koupíme bečku piva a dvanáct kilo gyrosu – to víte, soused Řek. Popíjíme, zpíváme, hrajeme na kytaru, jednou jsme měli i basu a banjo. Vždy je tam příjemně a veselo. Ty akce trvají už sedm let. Každou adventní neděli se navíc scházíme před našimi domy, kde si popřejeme krásný advent. Součástí je samozřejmě i zpívání koled. Máme i svůj vánoční strom.

Abychom kruh uzavřeli – tuto pouliční pospolitost a kulturního ducha jste chtěl rozšířit do celého Svinova?
Přesně tak. Člověk si říká, proč tak hezké akce pořádat jen v ulici. Ve Svinově je skvělá parta lidí, která se točí okolo hasičů a organizují kácení máje, burčákobraní a další společenská setkání. Kulturní život tady vždy byl zakořeněný. Myslivci vaří venku kotlíkový guláš, pořádají myslivecké hody v Myslivně na Janové. Máme tady i lidovku. Nejen proto se snažím vést a podporovat Svinov v tomto duchu.