Největší rozruch na středečním devítihodinovém jednání zastupitelstva města vyvolalo projednávání posledního bodu, kterým byly pravidelné aktuální informace ohledně stavu projektu koncertní síně, tentokrát zcela nečekaně doplněné o požadovaný souhlas zastupitelů se započetím stavby.

„Nezapomínejme, že nyní můžeme využít přislíbené externí zdroje od kraje, státu a Evropské komise, které jsou historicky neopakovatelné a dohromady vysoce převyšují miliardu korun. A s nimiž – pakliže projekt odložíme – nelze dále počítat. A tyto zdroje nejsou využitelné na samotnou rekonstrukci domu kultury, s prominutím starého baráku, který v tomto ohledu nikoho nezajímá,“ apeloval na už tradičně negativně naladěnou opoziční část zastupitelů primátor Tomáš Macura (ANO).

Komunisté totiž místo navrženého chtěli opět hlasovat o úplném zastavení projektu, který jim v kontextu doby připadá neospravedlnitelný. Primátorovi také vytkli neobdržení požadovaného srovnání skoro pětisetmilionové koncertní síně Cavatina Hall v Bielsko-Bialej s tou ostravskou.

Opozice: projekt ano, stavba ne

„V tomto s komunisty nesouhlasím, projekt se musí dotáhnout,“ reagoval z opoziční lavice Lukáš Semerák (Ostravak). Tím měl na mysli dotažení projektové dokumentace a návazných procesů včetně získání stavebního povolení. Se započetím prací, byť přípravných, ale zásadně nesouhlasil. „Je to stejný model jako kulturní dům Poklad nebo Bazaly. Prosadí se drahé, které bude ještě dražší, navíc bez finančních záruk, zato s rozkopáním, bez jistoty dokončení. Připadá mi nezodpovědné až sprosté takto zavázat další zastupitelstvo, které může mít úplně jiné složení a šíleně malý manévrovací prostor,“ zhodnotil Semerák.

Opozice, vyjma samotné přítomnosti požadovaného souhlasu se zahájením prací, materiálu vytýkala zejména jeho nulovou informační hodnotu, kdy nebylo jasné, kdo bude práce první etapy hradit, v jakém budou finančním rozsahu a co vše vlastně budou zahrnovat. Navrhovala proto dopracování a předložení materiálu na dalším zasedání. K její nespokojenosti se ale vše „spíchlo“ koaliční většinou zastupitelů na místě. „Klasicky horkou jehlou,“ utrousili zastupitelé.

Dlouhé desítky minut jednání nakonec přinesly doplnění nákladů ve výši 142 milionů korun, které coby přípravné práce musejí jít z rozpočtu města, respektive fondu tvořeného právě pro koncertní síň. Přestože se opozice hlasování zdržela, koalice poslala koncertní síň s říjnovým razítkem započetí prací z fáze „papírové“ do fáze realizační.

Další prodražení, tři scénáře

Město tak nyní kalkuluje se třemi navazujícími scénáři. První předpokládá smluvní zajištění externích zdrojů nejpozději do jara 2023, tedy před zahájením výběrového řízení na hlavní stavební práce, přičemž už nyní se ví, že oproti posledním známým nákladům 2,9 miliardy korun se rekonstrukce kulturního domu s přístavbou koncertní síně vyšplhá o dalších 342 milionů korun na částku asi 3,2 miliardy korun. V takovém případě by na přípravné práce navázala samotná rekonstrukce a stavba síně.

Druhý scénář počítá s dalším nárůstem nákladů ještě o 164 milionů korun, jestliže se nestabilizuje situace na stavebním trhů, a tedy i se zvýšením nákladů města. Třetí scénář kalkuluje s „černou“ verzí, kdy se městu do jara příštího roku nepodaří získat přislíbené finance. Po celkové proměně projektu by se tak pouze rekonstruoval kulturní dům a koncertní síň, prodražená opět o další a nemalé stamiliony, by přišla na řadu, až by na ni byly peníze, a to ve výhledu patrně do roku 2030.

„Projekt svého vlastního koncertního sálu nezastavují ani Praha a Brno, zkusme se přenést přes malost a omezenost a hledět dopředu. Kdyby to neudělali naši předci v roce 1925, v době, kdy byla kasa města prázdná a dotace neexistovaly, v této budově dnes nesedíme,“ vyzval primátor a rozhodil rukama po útrobách ostravské Nové radnice. Ostrava dosud za projekt koncertní síně zaplatila přibližně 105 milionů korun, vesměs na projekčních nákladech.