Doba, kdy Jatka připomínaly ruinu, neboť byly vybourány všechny části, které buďto nebyly potřeba, nebo staticky nevyhovovaly, jsou pryč, nyní se v interiéru maluje, dělají se leštěné podlahy a bude se osazovat osvětlení, zvenčí pak budovu čeká dostavba posledních otočných vrat a patinace cihel.

„Aktuálně pracujeme s termínem dokončení do konce dubna, i když to není stoprocentní, protože hrozí odliv pracovníků na Ukrajinu, což zatím pociťujeme v jednotkách případů,“ říká investiční náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová. Na stavbě se přitom v průběhu let pohybovalo průměrně kolem sta pracovníků společnosti Zlínstav a několikrát se osobně dostavil i polský architekt Robert Konieczny z KWK Promes, který nová Jatka navrhl.

Zvenčí skutečně stavba připomíná velké staveniště, okolní prostory totiž na budovu navážou až následně vlastní zakázkou. Vevnitř je ale vše před dokončením, hotové leštěné podlahy jsou proti poškození zakryté překližkami, nyní se vesměs maluje. Do dříve téměř nepřístupného patra vede nové dvouramenné schodiště a výtah.

Unikátní otočné brány

Interiér jatek, kde nezůstanou zachovány pohledové cihly, má působit surově. „Některé zdi, stropy, ale i dveře a nábytek budou potaženy italskou designovou stěrkou, která má připomínat beton. Ze stejného materiálu je zvenčí potažena i pravá přistavovaná budova D,“ vysvětluje vedoucí projektu Lukáš Poncza v budoucí kavárně, kterou od dalších výstavních prostor oddělují gravitační vrata, jež se v případě požáru začnou automaticky zasouvat.

Specifické jsou ale především velké otočné vnější brány, kterých je v objektu celkem šest. „Patří na celé stavbě k tomu nejsložitějšímu, a to z jednoho prostého důvodu. Neznáme nikoho v republice, kdo by to dokázal vyrobit, toto je pilotní projekt. Máme zprávy, že něco podobného vzniklo snad v Itálii,“ říká Poncza o vratech, které potřebují speciální základové jímky připomínající malé kryty.

Mravenčí práce byla především s cihlami. „Objekt nemá vypadat jako nový cihlový, ale kompletně jako historický. Individuálně se zkoumala každá cihla, památkáři je skutečně identifikovali kus po kuse, kterou chtějí vyměnit. Následně se ještě barevně dolaďují, de facto špiní, aby dostaly kýženou patinu a jednotný barevný vzhled,“ popisuje Bajgarová detaily, které jsou plně pod dohledem památkářů.

„Špinění“ cihel

Podíl původních a vyměněných cihel je přibližně půl na půl, vyměňují se přitom jen ty staticky poškozené, nikoli drobně uštípnuté. Hodně jich však ještě bude třeba patinovat, ve finálním stavu je prozatím věž, levé křídlo a část interiéru.

„Patinace cihel se dělá laicky řečeno tekutinou, kde se doprostřed nanese bod a houbičkou se roztírá po celé ploše cihly, aby se ‚zašpinila‘,“ říká garant Lukáš Poncza, podle něhož je celá stavba pečlivá ruční práce. Týká se to například i pět centimetrů tlustých vnějších oken, která se skládají z několika vrstev skel a fólií. Zdi a zejména klenby bylo třeba složitě zateplit zevnitř z důvodu zachování cihlové fasády.

To se týká také bývalé porážkovny, nově jednoho z hlavního vystavovacího sálu, kde jich je nejvíc. Zůstaly v ní zachovány i původní litinové sloupy, navzdory tomu, že je pro rychlou deformaci při požáru chtěli hasiči nahradit. „Proto se musely napustit těžkým betonem. Plnily se tak, že dole se vyřezaly kruhové otvory a pumpou se beton vháněl nahoru, kde jsme udělali kontrolní vrty, abychom měli jistotu, že beton bude v celé výšce sloupů. Stejně jako použité technologie budou nakonec natřeny na bílo,“ vysvětluje Lukáš Poncza, podle něhož jde patrně o nejsložitější památkově chráněnou stavbu, kterou Zlínstav realizoval.

Prodražení o 30 milionů

Provádí nás také budovou D, což je v pravém křídle od základů nová přístavba místo staticky nevyhovujícího a strženého původního objektu. Její železobetonová konstrukce bude potažená pohledovou stěrkou.

Strženy musely být, na rozdíl od nosných obvodových stěn, i některé stropy, což byl doslova škrt přes rozpočet. Mimo jiné proto se nakonec investiční náklady samotné stavby vyšplhaly ze 164 na 191,5 milionu korun bez DPH a posun byl i časový – z podzimu minulého roku se dokončení posouvá na letošní jaro. První výstava čistě v režii galerie Plato je v plánu v září.

Historické budovy bývalých jatek společně s dřívějším hobbymarketem odkoupilo město Ostrava od společnosti Bauhaus v listopadu 2016 za 80 milionů korun, rekonstrukce začala v dubnu 2020, už od května 2019 se ale strhávala původní stavba nové budovy D.