Ten, kdo o restauraci Stodola neví, nejezdí na kole ani na in-line bruslích a nechodí pěšky, těžko ji asi hledá. Je totiž skrytá, stojí v lesíku hned vedle cyklistické stezky v Hrabové. Kdo ji však jednou navštíví, pochvaluje si ji a rád se sem vrací.
Stodola nabízí totiž rozlehlé venkovní posezení i obsluhu uvnitř. Hlavně když je teplo, je hospoda doslova narvaná. Venku jsou pod stromy rozestavěny deštníky, dřevěné i plastové stoly s lavicemi a židlemi. Cyklisté tu mají dostatek stojanů na svá kola, rodiče s dětmi ocení malé pískoviště a houpačku se skluzavkou. Součástí venkovního areálu je i uzavřená zahrada s výběhem koz, které si hlavně malí hosté rádi prohlížejí. Venku se neobsluhuje, hosté si pro občerstvení musejí za pěkného počasí chodit k výdejnímu oknu z boku hospody. Když je škaredě a menší nápor zákazníků, stojí se fronta uvnitř hospody.
Když host vstoupí do místnosti, bací ho do hlavy silný kouř z cigaret, který vadí hlavně nekuřákům a který patří k jedinému minusu Stodoly. Ale i těm, kteří nemají cigarety v oblibě, nabídne příjemná mladá černovlasá servírka prostory, kde se nekouří. Jsou sice odděleny od ostatních pouze závěsem a bez oken, ale jsou.
Uvnitř je Stodola vybavena dřevěnými stoly s čistými ubrusy a židlemi. Návštěvníka upoutá televize v rohu místnosti, krb a drobná paroží pověšené na žlutě a meruňkově vymalovaných zdech. Bar s výčepem je v přední pravé části místnosti.
V době naší návštěvy bylo v restauraci plno. Posedět a popít tu přišli hlavně štamgasti. Po čase přisedl i další z nich v uniformě válečného veterána. „Vám to dneska sluší, jste tak krásný, pane generále,“ přivítala bývalého vojáka s doprovodem servírka. Pivo dostal přednostně, všem hostům to připadalo správné a bylo vidět, že si tu starého pána považují.
Usedli jsme k jedinému stolu, který byl prázdný. Objednali si plzeňské pivo za pětadvacet a topinky s ďábelskými játry za 35 korun. Milá servírka byla u nás, sotva jsme usedli, dobře vychlazené pivo s pěnou a správnou mírou přinesla do pěti minut. Jídlo do dalších deseti minut. Ve Stodole se také vaří. Menu ve všední den za 55 korun, o víkendu a o svátcích za 70. Kromě toho také minutky, speciality, drobnosti k pivu a dětská jídla.
Toalety byly obstojné, tekla tu však jenom studená voda, nechybělo tekuté mýdlo, toaletní papír a vysoušeč rukou, cyklisté ocenili solvinu. V pisoárech byly vonné tablety. Záchody se však nedaly zevnitř zamykat, na dámských nesvítilo světlo a bylo špinavé umyvadlo. Stodola je bezbariérová s nájezdem pro tělesně postižené a toaletou pro handicapované. Hosté sem mohou i se psy uvázanými na vodítku.