Aniž by je do čehokoliv nutil nebo je přemlouval, naučil je udržovat kolem sebe pořádek. „Pracuji jako okrskář v osadě Dubí, kde je ubytovna sociálně slabých občanů. Místní děti tráví čas monotónně, pouze za ubytovnou, nudily se a hrozilo jim i to, že mohly sklouznout k nějaké kriminální činnosti," začíná vyprávění René Štecher s tím, že za nepořádek v okolí ubytovny mohou z velké části právě její obyvatelé.

Nejprve to začalo nenápadně. Strážník děti zlákal ke hře. „Byl jsem na pochůzce s kolegou, přišli jsme k dětem a poprosili jsme je, zda bychom si v jejich blízkosti mohli s kolegou hrát. Děti souhlasily a byly zvědavé. Do pěti minut jsme si hráli všichni spolu," říká René Štecher a dodává, že kluky, kteří se zajímali o jeho služební zbraň, učil například střílet z praku.

„Na ubytovně bydlí děti z celého kraje i z Čech, předpokládal jsem tedy, že se určitě neorientují v okolí. Vzal jsem je k řece, řekl jsem jim, jak se jmenuje, kam teče, vysvětlil jsem jim, co jim u řeky hrozí za nebezpečí, a nakonec jsme se učili lovit ryby," pokračuje strážník, který veškeré věci pro děti, včetně praku a prutu, kupoval za své peníze.

Začátkem roku už byla důvěra mezi dětmi a okrskářem natolik pevná, že mohl pomalu přejít na problematiku udržování veřejného pořádku. „V okolí ubytovny byly pomalované zastávky a dopravní značky," pokračuje René Štecher s tím, že použil k přesvědčení dětí malou lest: „Musel jsem jim říct, že si dnes nemůžeme hrát, protože musím uklízet. Děti mi chtěly samy od sebe pomoct. Nikdo je nenutil ani nepřemlouval," podotýká s úsměvem strážník.

Během čtyř hodin společně nasbírali dva 120litrové pytle odpadků, stihli také očistit posprejovanou zastávku a dopravní značky. Strážník-okrskář tak dětem ukázal, že kromě hraní počítačových her, brouzdání na internetu a sledování televize se dá čas trávit i užitečnějším způsobem a ku prospěchu nás všech.