Silnější povahy vytrvají a slabší podlehnou. Někdy až natolik, že končí v péči odborníků psychiatrické léčebny.

Vánoční deprese však doléhají také na běžné rodiny, které význam tohoto období silně přeceňují. „V této souvislosti dělá mnohým lidem z některých sociálních skupin velký problém nedostatek peněz a půjčují si jako diví.

S možnostmi splácení si v té chvíli ještě hlavu nelámou. Úhradu dluhu řešívají po Vánocích dalšími půjčkami a spirála se rychle roztáčí. Pak končívají na psychiatrických odděleních s tvrzením, že smlouvy podepisovali v přechodném pominutí smyslů,“ hodnotí každoroční vánoční realitu ředitel opavské Psychiatrické léčebny Ivan Drábek.

Další kategorii tvoří osamělí lidé, kteří se Vánoc už dopředu vyloženě děsí. Hlavní stres prožívají mnozí na Štědrý den a psychické potíže jim ustupují až po svátcích. „Po Vánocích však u některých lidí nastupují zase deprese z odbřemenění. Předvánoční shon sice zvládli, ale v době, kdy by si už konečně mohli vydechnout, propadají naopak depresím,“ dodává ředitel Drábek.
 
Takové pocity se každoročně opakují a zcela popírají původní poslání tradičních svátků, určených klidu a pohodě. Všichni by si měli uvědomit, že Vánoce budou i příští rok a zachovat klid. Obdarovávat se přece mohou po celý rok, třeba jen úsměvem, pohlazením nebo vzájemnou pomocí.
 
Ani psycholog Václav Kutnohorský nedoporučuje věnovat přípravě vánočních svátků větší pozornost, než je nutné. „Každopádně je dobré vytvořit si odstup a nadhled. Lidé, kteří to nedokáží, pak stres nezvládají. Vždyť člověk přece nemusí kupovat všechno, co najde ve své dopisní schránce na letáku. Pravdou je, že v dnešní době je předvánoční čas vybičovaný a v důsledku přináší místo uspokojení neurotické potíže,“ míní.
 
Vánoce si raději užívá v pohodě a totéž doporučuje dalším lidem.
 
„Moje rodina se v hromadění věcí nevyžívá. Na Vánoce kupujeme jen to, co jsme schopni sníst, a proti honičce s pečením co největšího počtu druhů cukroví dáváme raději přednost procházkám přírodou,“ konstatuje Václav Kutnohorský.