V úterý 1. srpna se kolem půl desáté večer objeví nad jižním obzorem úplňkový Měsíc. Ten se současně k Zemi přiblíží na méně než 360 tisíc kilometrů. Dosáhne na pozemské obloze o něco většího úhlového průměru než obvykle. 

„Bez dalekohledu si většího průměru nadcházejícího úplňku nevšimnete. Rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když ze vzdálenosti tří metrů sledujete padesátikorunovou minci a dvacetikorunovou minci,“ komentoval jev Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.

Nové informační cedule planetární stezky v Opavě. 11. července 2023.
Z Opavy až do kosmu. Objevte největší planetární stezku, teď je ještě lákavější

Označení superúplněk ale není astronomickým termínem. Poprvé jej v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle. Proč zrovna zvolil hranici 360 tisíc kilometrů se už nedozvíme, snad proto, že po 90 procent své dráhy je Měsíc od Země dál než oněch 360 tisíc kilometrů.

V novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016, a to 356 509 kilometrů, tento rekord bude překonaný až 25. listopadu 2034, kdy bude Měsíc od Země vzdálený 356 445 kilometrů, jak upozornili zástupci brněnské hvězdárny.

Další superúplněk nastane hned ve středu 30. srpna. Vzhledem k tomu, že se současně bude jednat o druhý takový úplněk v jednom kalendářním měsíci, dostává tento úkaz ještě přídavek „modrý“. S barvou ale nijak nesouvisí. Pořekadlo ‘jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci.

V roce 2023 nabídne nebe mnoho úkazů. Lidé budou moci sledovat planety, superúplňky i Perseidy
Co pozorovat každý měsíc na nebi v roce 2023? Superúplňky i vzácný Merkur

Rádi koukáte na noční oblohu a snažíte se zachytit atmosféru superúplňku? Těšíme se na vaše snímky či videa v rubrice Čtenář reportér.

Pamatujete? Takto vypadalo úplné zatmění Měsíce v roce 2015:

Zdroj: DENÍK / František Géla