Do Ostravy zavítá v rámci celostátního turné pořádaného u příležitosti spuštění nového mobilního operátora Mobil od ČEZ. Během svého vystoupení se Matěj Kodeš od 17. do 18. hodiny pokusí vytvořit světový rekord v počtu lidí telefonujících v mýdlové bublině. Deníku u této příležitosti poskytl rozhovor, ve kterém popsal své začátky i netradiční zážitky.

Bublinářská show se bude konat od 11 do 18 hodin.
Matěj Kodeš se pokusí překonat světový rekord

Akce je organizována při příležitosti spuštění nového operátora Mobil od ČEZ, který vstoupil na trh v polovině letošního října. V průběhu svého vystoupení v obchodním centru Forum Nová Karolina předvede Matěj Kodeš profesionální show, během které uvidí návštěvníci například kouřové bubliny, bublinové krychle či hvězdy a další bublinové efekty. Jako součást bublinářské show bude pro zájemce připraven workshop, na kterém se mohou naučit celou řadu triků, včetně receptů na namíchání vlastní bublinové směsi. Na závěr se uskuteční pokus o překonání světového rekordu, který spočívá v zavření co největšího počtu volajících lidí do mýdlové bubliny. Všichni účastníci se navíc mohou nechat vyfotit v bublině profesionálním fotografem. Jako poděkování za účast na vytvoření rekordu dostanou malý dárek. 

S bublifukem si hraje snad každé dítě. Vám to vydrželo až do dospělosti. Chtěl jste být odmalička profesionální „bublinář"?

Jako dítě jsem měl jen klasický bublifuk nebo jarovou vodu, která moc nefungovala. Maminka dělala často bubliny naplněné cigaretovým kouřem, které se mi líbily nejvíc. Bublifuk mě moc bavil, ale jako malý kluk jsem snil nejvíc o kariéře popeláře.

Místo popelářem jste se stal bublinářem. Kdy jste se rozhodl pro tuto profesi a co vás nejvíce ovlivnilo?

Před několika lety jsem viděl show amerického bublináře Toma Noddyho. Naprosto mě uchvátila. On byl ten, kdo mě k tomu všemu inspiroval.

Ve vašem oboru jste považován za extra třídu. Asi nebylo jednoduché se na takovou pozici vypracovat…

Nikdy jsem o tom takto nepřemýšlel. Vždy jsem se soustředil na to, abych dělal vše na sto procent, aby vše kolem mého vystoupení bylo co možná nejvíce profesionální a hlavně abych byl vždy o krok napřed před ostatními. Vždycky je co zlepšovat. Pokud chce člověk něčeho dosáhnout, nesmí se ani na chvilku zastavit.

Je obtížné vymýšlet další zajímavá čísla? Kde hledáte inspiraci?

To je různé. Někdy se nechávám při vymýšlení novinek inspirovat svými zahraničními kolegy, někdy mám jasnou představu, co chci. Někdy mě inspirují zajímavé předměty, zážitky nebo služby. Podobná inspirace vznikla s Mobilem od ČEZ. Nebo se mi stává, že samotný trik vznikne úplnou náhodou, při trénování triku jiného.

Připravit nové číslo zabere moře času, někdy i celé měsíce. Napadne mě, co by se ještě s bublinou dalo dělat. Potom musím vymyslet, jak toho docílit. A pokud je k tomu potřeba speciální rekvizita, tak ji musím vymyslet a navrhnout. A také je třeba najít někoho, kdo ji vyrobí, což bývá nejtěžší a nejzdlouhavější. A kolikrát se pak stane, že to celé funguje jinak, než jsem myslel a můžu začít znovu.

Jaký největší předmět se vám podařilo obalit do bubliny?

Byl to závodní tahač – kamion. Stěna bubliny musela mít 120 metrů čtverečních plochy a bylo na ní použito 125 litrů bublifuku. Byla to velká akce náročná na čas, finance i moje nervy. Prostě dokonalá výzva a já jsem rád, že to tenkrát vyšlo. Je to světový rekord už tři roky, který od té doby nikdo ještě nepřekonal. Teď pracuji na nových rekordech v počtu lidí telefonujících z bubliny. To je dost náročné na fyzičku. Za hodinu udělám běžně přes 400 dřepů.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Radost mám ze všech překonaných rekordů, z každé zakázky, natáčení i povedeného vystoupení. Moc mě těší, že je moje práce zároveň mým největším koníčkem. Nadšený jsem i z toho, že mají o mojí show čím dál více zájem v zahraničí. Takže díky práci hodně cestuji a podívám se často do míst, kam bych se normálně neměl šanci dostat.

Je něco, o co jste se pokoušel a zatím vám to nevyšlo?

Minulý rok jsem se pokoušel překonat svůj vlastní rekord v délce bublinového tunelu. Chtěl jsem pokořit hranici třiceti metrů, ale měl jsem v ten den velkou smůlu na počasí. V den rekordu klesla teplota o 15 stupňů oproti předchozím dnům. Byly silné bouřky a velké změny tlaku, které bublinám nedělají dobře. A tak byla sice bublina obrovská, ale nový rekord se mi vytvořit nepovedlo. Nicméně to nevzdávám a v brzké době se na tento oříšek opět chystám.

Od počátku listopadu jezdíte se svou bublinářskou show po celé republice. Že lidé nechápavě kroutí hlavami nad vašimi kousky, jste zřejmě zvyklý. Bylo ale něco, co vás překvapilo?

Je to asi ta soutěživost diváků, kteří se zapojují s vervou do překonání rekordu v počtu telefonujících lidí v bublině. Mile mě překvapil ten patriotismus, kdy diváci bojují a skandují do poslední minuty o to, aby právě jejich město ve finále zvítězilo s největším počtem lidí uzavřených do bubliny. To je milé.

Byl jste někdy předtím v Ostravě, nebo je nedělní vystoupení vaší ostravskou premiérou?

Do Ostravy jezdím celkem často a moc rád. Vystupuji zde jak na soukromých večírcích, tak na veřejných akcích. Je tu vždy moc fajn, Ostrava mě prostě baví.

Je nějaký bublinářský „bůh", jako je například ve fotbale Lionel Messi?

Pro mě je to americký bublinář Tom Noddy, byl to první bublinář, kterého jsem kdy viděl v akci. V dnešní době patří mezi největší bublináře světa asi pan Fan Yang.

Míváte někdy špatné bublinářské sny? Existují snad v každé profesi. U novináře to může být prošvihnutí uzávěrky, u fotbalisty zpackaná rozhodující penalta. Kdy se hrůzou probouzí bublinář?

Zlý sen? Těch je. Jsou to faktory vnějšího okolí, které můžou způsobit, že po příjezdu na akci nebudu schopný udělat jedinou bublinu. Někdy mě tedy ze sna budí sál plný scénické mlhy a zapálených ohňů, nebo silný vítr, který začne dout po mém příchodu na podium. Naštěstí tyto hrůzy zůstávají jen ve špatných snech.