Kliknutím zvětšíte„Proč je nechávají vysychat? V bahně se tam plácal a pak uhynul asi metrový sumec. Takové velikosti mohl dorůstat až pět let…“ popisuje Zdeněk Libiš, jenž kvůli záchraně této přírodní rezervace bombarduje vodohospodáře, ochránce přírody i rybáře (ti reagují jako jediní).
Od konce července pletí kvůli nízké hladině na Bečkárně zákaz rybolovu. „Bylo tam tak málo vody, že šly normálně z cesty vidět ploutve i hřbety ryb,“ podotýká Ota Namyslo. František Diviš míní, že členové ČRS měli ryby z vylovit a přestěhovat do nádrže, která zůstává jakžktakž plná.
Předseda výboru ČRS Poruba 1 Václav Sklenář vysvětluje, že na stavu Svinovských tůní – nejhorším za čtyřicet let – se podepisuje souhra více faktorů. Od bobrů stavících hráze na přítoku Rezávka a lidského škůdce na přítoku Mlýnka přes chybějící nátok z koryta řeky Odry až po sucho!
„Ryby jsme samozřejmě z vysychajících nádrží přenášeli, ale bylo to v bahně doslova o krk. Nešlo přemístit všechny,“ uvádí rybářský předseda považující leklé tvory za „přirozené úhyny“ spadající do celoročního průměru. Včetně onoho docela kapitálního sumce jich prý uhynulo do dvacítky.
„Nejen, že je vody strašně málo, ale ještě v naší soustavě po celé délce vsakuje propustným štěrkovým podložím do spodních vod,“ podotýká Sklenář s tím, že v lokalitě je i vodárenské pásmo a vrty. Kdyby se o Svinovské tůně rybáři nestarali, patrně by Bečkárna už dávno patřila do historie.
Stává se, že místo potřebných třiceti litrů za sekundu z Rezávky i Mlýnky (nutných pro udržování hladiny v tůních na Bečkárně) jich teče jen pět deset za sekundu. Pamětníci poukazují i na to, že se po velkých povodních v roce 1997 při úpravě hrází na Odře rušilo napájení zdejších nádrží.
Sklenář míní, že nejhorší mají asi za sebou: „V posledních dnech byly opravdu pěkné přítoky. Čekáme, že se tůně přirozeně naplní. Celá soustava by mohla dosáhnout normální hladiny do měsíce.“ Dodává, že by rybářům by pomohla možnost „odčerpat“ si čas od času něco vody z Odry.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
