Rekordní počet nakažených svrabem v Česku. Bojuje s ním i Moravskoslezský kraj

Stále více lidí v republice si prošlo nákazou svrabem. A čísla dál rostou. „Za poslední roky jsme měli tak dva až čtyři tisíce případů ročně, kdežto loni asi 5 300,“ uvedl pro Deník epidemiolog Roman Prymula.

Pokládá to za zřetelný nárůst. „Když vezmeme čísla jen za prvních deset týdnů tohoto roku, napočítáme již přes osmnáct set případů. Pokud je vynásobíme, vidíme, že letošní čísla budou opravdu rekordní,“ řekl.

Konec smrkání a ucpaných dutin. Tyto triky vás rychle zbaví rýmy i hlenu

Zdraví

Zároveň upozornil, že svrab se vyskytuje po celé republice. „Je to poměrně plošné rozložení, rozdíly počtu případů v jednotlivých krajích jsou zanedbatelné,“ podotkl.

Se svrabem bojují i lidé v MS kraji

Zatímco loni v únoru se tímto onemocněním nakazilo 457 lidí, letos to bylo 815. Nejvíce případů hlásí Plzeňský (98), následovaný Olomouckým (90) a Moravskoslezským krajem (86). 

„Nárůst počtu pacientů s tímto onemocněním je v ambulancích Slezské nemocnice pozorovaný zhruba od listopadu. Všechny zjištěné případy pravidelně hlásíme hygienické stanici. Když to vezmu odhadem, tak do naší ambulance teď přichází kolem pěti svrabem postižených pacientů týdně. V období mimo epidemie míváme jednoho pacienta za jeden až dva měsíce. Lokální léčivo je momentálně v lékárnách dostupné. Pokud není účinné, většinou pro nesprávnou domácí aplikaci nebo pro velké postižení, krátkodobě pacienta hospitalizujeme k aplikaci sirné masti,“ říká například lékařka kožního oddělení Monika Hudymačová.

Laboratorní diagnostikou svrabu se zabývá parazitologická laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.

Lidé tloustnou. Vláda se chce zaměřit především na stravování dětí

Zdraví

Podle Prymuly z čísel nelze přesně vyčíst, jakých socioekonomických skupin se případy týkají. „Je ale možné vydedukovat, že k nárůstu dochází tam, kde je možnost snazšího šíření nákazy. Figurovat v tom tedy budou azylové domy či migrace,“ odhadl Prymula. Zjednodušeně řečeno – svrab se více šíří tam, kde je pod jednou střechou v těsnějších podmínkách více lidí pohromadě.

Svrab v domácnosti

Jak Prymula upozornil, problém nastává také v momentě, jakmile někdo svrab zavleče do rodiny, která to nebere na zřetel a jedná jako dřív. „Tím, že se v takové domácnosti prádlo dál dává k sobě, je riziko roznesení svrabu poměrně vysoké,“ zdůraznil. Při předcházení rozšíření nákazy je totiž důležité nesdílet společně lůžkoviny a jiné textilie.

Ubrala alkohol a smažené, přidala pohyb. Kamila zhubla a vypadá jako modelka

Zdraví

V rodinách se svrabem je podle odborníka nutné prádlo přežehlit na šedesát stupňů Celsia nebo jej při takto vysokých teplotách vyprat. „Případně stačí dát prádlo infikovaného na čtyři dny do igelitového pytle. Svrabová zákožka totiž nedokáže mimo tělo člověka žít dvaasedmdesát hodin, tedy tři dny. Ten čtvrtý je dobré přidat pro jistotu,“ uzavřel.

Jak svrab chytit, jaké jsou příznaky

Svrab lze chytit nejen tím, když se člověk přímo dotýká infikované kůže nemocného, ale právě i nošením stejného oblečení či třeba při spaní pod jednou přikrývkou. „Naopak podání ruky k nákaze nevede,“ doplnil Prymula.

A jak člověk infekci svrabem pozná? „Říká se, že je podobná různým ekzémům. To sice ano, ale poznat se dá poměrně jednoduše. Na kůži jsou vždy dvě červenější kolečka a mezi nimi červená spojka. Tedy jakési malé činky. To je nález, který žádné jiné infekční onemocnění nemá,“ vysvětlil epidemiolog. Svrab pak lékaři léčí speciálními mastmi a krémy vázanými na lékařský předpis. Cílem je zlikvidování zákožky svrabové.

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Svrabová vyrážka

Ordinace pro lidi bez domova

Svrab se hodně šíří také mezi lidmi bez přístřeší. U nich je důležité, aby se co nejrychleji dostali k lékařské péči a nešířili nákazu dál. Pomáhá tomu pět specializovaných ordinací praktických lékařů, na jejichž provozu spolupracují Naděje v Praze, Armáda Spásy v Praze a Ostravě, Charita ČR v Olomouci a SKP-CENTRUM v Pardubicích.

Jedna jako druhá. Lidé po covidu přichází o schopnost rozeznat tváře, míní vědci

Zdraví

Ministerští úředníci společně se sociálními pracovníky a dalšími odborníky z terénu při pilotním projektu v letech 2020 až 2022 vyhodnotili, že díky zmíněným ordinacím jsou svrab i další choroby (jako žloutenka, tuberkulóza, černý kašel či chřipky nebo vši) zachyceny dřív.

Specializované ordinace by proto podle nich časem měly vzniknout v každém krajském městě. „Včasný záchyt je vždy žádoucí. Důvěra, kterou lidé k ordinaci mají, napomáhá tomu, že řeší svůj zdravotní stav,“ řekl Deníku ředitel pardubického SKP-CENTRUM Jiří Pitaš.