Kliknutím zvětšíteDůvod, proč dříve jedna z nejslavnějších českých ulic Stodolní v Ostravě už k pitkám a zábavě láká místo místních jen Poláky, je každému zasvěcenému známý. A bojují s ním i jiná česká města.
Noční život v této části centra Ostravy negativně poznamenala alkoholová turistika. Také zde jsou o víkendech časté pouliční rvačky, drogové delikty a krádeže. Z rozjetých polských hostů jde strach a řada podniků s nimi vzdává boj i na úkor tržeb.
Situace došla už tak daleko, že z obav z výtržnictví měly některé podniky na Silvestra dokonce zavřeno.
„Dvě třetiny návštěvníků tvoří turisté z Polska. Hodně z nich tu jezdí třeba na konci roku na dva nebo tři dny. Tou další skupinou pak jsou mladí lidé z Ostravy a okolí,“ popisuje současnou situaci Marek Kubečka, majitel podniku Zadní vrátka. Ve Stodolní ulici pracuje prakticky od jejího „vzniku“ před dvaceti lety. A věří, že se vše zase otočí k lepšímu. „Stodolní nikdy nespí a je věčná,“ opakuje.
JSOU TO PRÝ JEN ZVĚSTI
Stejně pozitivně mluví i Petr Průša, provozovatel klubu E99, který sídlí poblíž vlakové zastávky postavené v roce 2007. „O konci jdou zvěsti více než deset, ale přesto tady hlavně o víkendech míváme pořád mraky lidí. I přesto je spousta podniků zavřená, u dalších se často mění majitelé. Každý si myslí, že tady rychle zbohatne,“ říká Petr Průša.
Potvrzuje, že Stodolní ulici nejvíce ubližují obavy hostů o vlastní bezpečnost.
„Že se tu návštěvníci opíjejí, mlátí se, okrádají, někteří fetují, je však jen odrazem dnešní společnosti. Město Ostrava bohužel Stodolní ulici moc nepomáhá. Strážníci tady o víkendech nebývají příliš vidět, neexistuje ani žádná jiná podpora,“ lituje.
Kritické a negativní zprávy o bezpečnosti provázejí život ve Stodolní ulici prakticky od samého počátku. Zlom ve vnímání běžných obyvatel Ostravska nastal po brutálním napadení známého zpěváka Michala Hrůzy z léta 2014, kdy všem definitivně došlo, že situace je neúnosná a na Stodolní jde o život.
Trpělivost došla i řadě majitelů, kteří své podniky raději přestěhovali o pár set metrů dále do samotného centra Ostravy na největší Masarykovo náměstí nebo k řece Ostravici. Právě tam vznikla a stále se rozvíjí největší konkurence nová zábavní čtvrť takzvaná Malá Kodaň.
Pro Stodolní to byla a je rána, protože šlo o oblíbené podniky GóKaNá nebo Potrefená husa.
„Stodolní byla ve své době obrovský fenomén, každý tam chtěl mít podnik. Doba i poměry se ale změnily. Nám stěhování výrazně pomohlo, je to vidět na tržbách i klientele,“ řekl majitel japonské restaurace GóKaNá Tomáš Polák.
Město Ostrava v současnosti řeší jiné priority a budoucnost ulice nechává napospas trhu. Před devíti lety sice ještě prezentovalo Stodolní jako turistické lákadlo Ostravy, dneska o ní nikdo nemluví. Doba největší slávy je nenávratně pryč, což vidí i politici.
Jedna generace Ostraváků odrostla a za zábavou míří jinam, ta mladší objektivně nemá důvod, proč na ni pravidelně chodit. Stodolní je prostě už jiná než před dvaceti lety, kdy tady fungovaly alternativní hudební kluby a konaly se zde první ročníky festivalu Colours of Ostrava.
CHTĚJÍ HLÍDKY Z POLSKA
Změna by mohla nastat po rekonstrukci budovy Městských jatek, kde má vyrůst mezinárodní kreativní kulturní centrum. „Je to jedna z věcí, které můžou na Stodolní zase přilákat mládež z Ostravska a oprášit smysl, proč se lidé na přelomu tisíciletí začali chodit bavit právě do této lokality,“ uvádí ostravský politik Lukáš Semerák.
A má i recept na zlepšení bezpečnosti. „V Mladé Boleslavi se místní radnici osvědčily česko-polské policejní hlídky, které tam dbají na bezpečnost při zvýšeném pohybu cizinců,“ doplňuje Semerák. Znalci poměrů tvrdí, že Ostrava o Stodolní ulici už nikdy nepřijde, jen se počet barů a podniků ještě sníží.
„Tvrdé jádro majitelů tady vždycky zůstane! Ti, co se o podniky opravdu starají, nemají důvod někam odcházet. Žít to tady bude pořád,“ míní Průša z klubu E99.
Perličky ze Stodolní ulice • Karel Gott - stálici české pop music si rádi pouštějí z jukeboxu v podniku Barbar
• Oldies - pravidelné party zaměřené na hudbu 60. až 90. let jsou v Majáku (Lighthouse)
• Bernie's Irish Pub, Dublin Pub, Bastila Pub - jedničky ve Stodolní jak podle hostů, tak konkurence
• Hell, Roxana - tanec o tyči, striptýz, i erotická zábava se nabízí, platí se ale vstupné
Z HISTORIE STODOLNÍ
Divoké rvačky, ale také nezapomenutelné oslavy
ČERVENEC 2014: NAPADENÍ ZPĚVÁKA MICHALA HRŮZY
Michal Hrůza
Asi mediálně nejznámější případ se ve Stodolní ulici odehrál v červenci 2014. Nad ránem došlo k napadení zpěváka Michala Hrůzy. Stal se svědkem rodinného konfliktu. Hlavními aktéry byli dva mladíci bratranci. Hudebník se snažil situaci uklidnit. Když pohrozil, že zavolá policii, stal se sám terčem útoku. Jeden ze rváčů ho srazil k zemi tak nešťastně, že Hrůza utrpěl závažné poranění hlavy. S krvácením do mozku skončil v nemocnici, kde se podrobil náročné operaci. Rekonvalescence trvala měsíce. Mladík, jenž hudebníka udeřil, dostal dva a půl roku vězení, jeho bratranec odešel od soudu s roční podmínkou - více zde
Rok 2014: AMBICIÓZNÍ MODELKA
Soud s bývalou modelkou.
Ve Stodolní ulici se v roce 2014 začal psát konec kariéry ambiciózní modelky Sarah Ch. z Karvinska, která chtěla dobýt světová mola. Svého času slavila úspěchy v zahraničí. Temperamentní dívka však měla problémy s udržením nervů na uzdě. Na parketu baru ve Stodolní ulici v roce 2014 pořezala sklenicí ženu. Za to byla odsouzena ke třem rokům vězení s podmíněným odkladem. Ve zkušební době však naprosto shodným způsobem po malicherné hádce v baru v Orlové-Lutyni zranila dívku. Soud jí vzhledem k předchozímu odsouzení vyměřil pět a půl roku žaláře. A podmíněný trest za incident z roku 2014 změnil na tři roky žaláře. Modelka tak stráví ve vězení osm a půl roku - více zde
ČERVENEC 2008: STŘELBA PŘED BAREM
Na Stodolní ulici se také střílelo, a to v červenci 2008. Známý pravicový aktivista David Dembinský po krátké hádce a drobné potyčce vystřelil na čtyřiadvacetiletého návštěvníka z Olomoucka. Naštěstí mu způsobil „jen“ středně těžká zranění.
Kulka prošla ramenem a letěla ještě padesát metrů mezi davem návštěvníků procházejících Stodolní ulicí. Jako zázrakem nikoho dalšího nezasáhla. Dembinski byl nejprve odsouzen k pěti rokům žaláře, později ho však soud osvobodil. Po celou dobu tvrdil, že je nevinný a v době střelby se nacházel v zahraničí - více zde
ROK 2004: TITUL BANÍKU A STANLEY CUP
Stodolní ulice zažila i velkolepé sportovní oslavy. Nezapomenutelný byl především rok 2004, kdy české fotbalové lize vládl Baník Ostrava. Právě na Stodolní ulici taky fanoušci i samotní hráči zapíjeli ligové výhry a nakonec i zisk titulu. V létě 2004 pak hokejista Pavel Kubina přivezl na Stodolní ulici ukázat i Stanley Cup, který vyhrál v zámořské NHL s týmem Tampa Bay Lightning. „Byla to spontánní akce, kdy jsme s pohárem přišli do oblíbeného baru a prostě do něj do rána nalévali šampaňské,“ zavzpomínal Kubina.
BAR PTÁK V HRSTI (dnes klub Embargo) byl během mistrovské sezony útočištěm fotbalového Baníku. K pravidelným návštěvníkům baru patřil třeba kanonýr Marek Heinz. Po zisku titulu se tam odehrála i hlavní část oslav, kterou režíroval třeba stoper Pavel Besta
OSLAVA ZISKU STANLEY CUPU se nesla v šampusovém duchu. Po akci Pavla Kubiny museli majitelé nechat bar vymalovat.
Tvrdé jádro ve Stodolní ulici zůstává
Na samém západním konci Stodolní ulice už dvacet let funguje podnik E99, považovaný za zdejší stálici.
Stejnou dobu se na „scéně“ pohybuje také jeho provozovatel Petr Průša, alias Pete, který patří k největším znalcům této lokality.
Co pro vás je Stodolní?
Místo, kam se chodívají lidé odreagovat! Lokalita žijící si stále svým životem, i když se o ní mluví a píše mnohdy hlavně v záporech. O jejím konci jdou zvěsti více než deset let… Ale přesto tady hlavně o víkendech míváme mraky lidí. Spousta podniků dnes nicméně zůstává zavřená a u dalších se často mění majitelé. Stodolní však žije a stále žít bude!
Ty záporné pohledy – co bývá jejich příčinou?
Samozřejmě v prvé řadě krimizprávy. Že se tu návštěvníci opíjejí, mlátí se, okrádají, někteří fetují… Toto je však jen odrazem společnosti. Město Ostrava bohužel Stodolní – fenoménu, který našemu městu zajistil a vlastně i stále zajišťuje svým způsobem popularitu – moc nepomáhá. Strážníci tady nebývají příliš vidět, neexistuje ani žádná jiná podpora.
Jaká je tedy na Stodolní a v okolí dnes situace?
Zůstává tvrdé jádro! Teď mám na mysli ty, co tady byli od počátků – Desperado, Bastilla, Dublin, Café de la Ostrava,Bernie's, Vratka, Sherlock. A naše E99. To jsou podniky považované na Stodolní za „top“. Provozovatelé se samozřejmě navzájem znají, kamarádíme se, když někomu něco chybí, jsme schopni si vypomoci. E99 tady například funguje celou dobu z jednoduchého důvodu. Staráme se o něj. Do historie ale patří kdysi kultovní kluby Boomerang, Pecivál či Templ.
Reportáž ze Stodolní ulice
Kouzlo i masy jsou pryč. Ostraváky vystřídali Poláci
Titulek ve zkratce shrnuje situaci v oblasti ostravského centra považovaného stále za místo, kde „to žije“. Ale už hlavně mladší generací! Pamětníci pokud zůstávají mohou být odlišného názoru…
Ulice, která nikdy nespí. I za slogan Stodolní by se nyní hodil otazník. Vstává neboli ožívá se tady až po deváté hodině večerní, a to především jen v pátky a soboty. „Kdysi bývaly rušné i středy, ale to už moc neplatí. Před dvaadvacátou hodinou je všude poloprázdno, ne-li úplně prázdno,“ popisují návštěvníci.
Ti pravidelní bývají přitom nejčastěji mladšího data narození… a s tím souvisí jejich přístup k zábavě a tomu dalšímu, co ji doprovází. Narazit na partičku rockerů je skoro jako výhra v loterii, byť třeba v Barbaru tato muzika hraje z jukeboxu často. Stodolní jinak vládnou rytmy diska, techna a podobných „kolovrátkových“ zvuků.
„Mladí chtějí všechno hned a na maximum. Proč sedět celý večer u piva, když se můžou zlít vodkou a energeťákem? Nebo se raději hned zhulit…“ pokračují znalci poměrů (kteří si nepřáli zveřejňovat byť jen přezdívky).
Drogy? Samozřejmě!
Ale na jaké diskotéce se neobjevují? Vždyť ani mimo centrum to nebude výjimka.
Paradoxně v dobách největší slávy je Stodolní omamnými látkami vyhlášená. Nejméně jeden provozovatel rockového klubu se kvůli marihuaně zpovídá dokonce u krajského soudu; pokuřovali u něho nedospělí. A alternativní hudební scéna, okolo níž v okolí všechna zábava kdysi vznikala, nemá nikdy k drogám daleko.
A polští návštěvníci. Jedni je nemusí; jejich „pařba“ je totiž živější a hlučnější. Další se bez nich takřka neobejdou; vždyť jich jezdí celé party a útrata za konzumaci (levnější než v jejich domovině) je pro provozovatele skutečně nezanedbatelná. Nejvíce jich zde doráží v sobotu večer… a někteří si v neděli ráno nic nepamatují.
„Spousta knajp na jednom místě, v jedné si koupíš pivo a přejdeš do další, nikoho to netrápí,“ říká polský host představující se jako Andrzej. Osobně oceňuje především Café de la Ostrava, podobný podnik prý severně od české hranice nenajde. „Dvacet let funguje! Jak to dělají, že celou tu dobu vydrží?“ diví se Andrzej.
Jeho „kumpli“ z Myśłowic jeden přes druhého vychvalují striptýzy v klubech: „Polské jsou nastavené více na prachy. Tady se dostaneš za stovku dovnitř, za další stovku koupíš drink. Můžeš přes hodinu sedět a koukat se na to, jak se holky vrtí u tyče!“ Stodolní ulici pak porovnávají s Mariackou, která je v centru Katovic.
Katovice mají Mariackou…
Nikoliv nepodobná Stodolní je Mariacká ulice v Katovwicích. Je sice kratší a její „záběr“, co se okolí týká, je podstatně omezenější, než má ostravská lokalita. Nicméně i zde fungují puby, kluby či nálevny jeden vedle druhého.
„V pátek a v sobotu k půlnoci už tady nebývá nikdo střízlivý. Opíjejí se tu dívky… Co bude za deset let? Sodoma a Gomora!“ zaznívá z reakcí polské veřejnosti. Té navíc dosti vadí, že podniky v Mariacké ulici jsou na dohled od památného kostela (Kościół Niepokalanego Poczęcia Najświętszej Marii Panny), jenž ji dal její název. „Čím dále od kostela budou, tím lépe!“ míní věřící.
Pomohou česko-polské hlídky?
Bezpečnost a klid ve Stodolní ulici by měly po vzoru Mladé Boleslavi posílit společné česko-polské policejní hlídky. Alespoň si to myslí ostravský politik Lukáš Semerák. „V Mladé Boleslavi se to osvědčilo, tak by nebylo špatné tuto možnost vyzkoušet i v Ostravě,“ řekl Lukáš Semerák.
Historie Stodolní: Z díry se stala chlouba
Pamětníci potvrdí, že Stodolní ulice bývala ještě v šedesátých letech minulého století deprimující díra s devastovanými domy určenými ke zbourání. Zpívat, hrát a pít zde začali honáci dobytka z Haliče, po roce 1989 zahájila slávu Stodolní poetická kavárna Černý pavouk.
Řady stodol
Ještě v polovině 19. století ulice neexistovala, byla to jen polní cesta, kterou se hnával dobytek na pastviny. Z rozhodnutí radních Moravské Ostravy byly stodoly z centra města přemístěny sem, bylo jich 62.
Poté byly od náměstí vykázány trhy s dobytkem a umístěny na konec ulice Stodolní. Shromažďovalo se tady množství honáků a dobytčích handlířů, kteří ve dne v noci popíjeli a zpívali. A právě ti sem vnesli ducha místa genius loci. Vznikaly zde první hospody. Později zde byly ubytovny pro horníky. A začalo být rušno.
První vlaštovkou hospůdek a zábavných šantánů byl hudební kabaret Lucerna v hotelu Brioni, který tuto činnost zahájil už v roce 1913. V protější hospodě se na zahradě konaly slavné koncerty hornických kapel. Pravda je, že ve Stodolní, Masné, Hollarově a Poděbradově ulici byla centra ostravské prostituce. Na radnici se kupilo mnoho stížností kvůli hluku, řevu opilců, zpěvu a veřejně provozované nemravnosti. Je zajímavé, že nevěstince, ostravsky abštajgy, zde měly ve znaku modrou barvu, zatímco jinde ve světě to byla červená.
Ulice lásky
Nejvykřičenější částí města byly dvě ulice: Stodolní a Porážková. V roce 1899 jeden z nich vlastnila T. Bratterová, která provozovala vůbec první nevěstinec v Ostravě.
V srpnu 1907 se obrátilo jedenáct spolků a osm redakcí časopisů na okresní hejtmanství v Moravské Ostravě, aby v tomto ohledu učinilo přítrž. Marně, například majitelka ilegálního nevěstince Irma Pečenková byla milionářka. Před první světovou válkou bylo v Moravské Ostravě 1500 registrovaných prostitutek.
Historický snímek Stodolní
Po druhé světové válce zpustla Stodolní úplně, město sem stěhovalo nepřizpůsobivé občany, aby domy „vybydleli“ a byl důvod k demolici.
Až po roce 1990 došlo k další změně. Stodolní se proměnila v ulici hospod, klubů, kaváren, šantánů a podobně. Ale objevují se i negativní dopady, jako všude tam, kde se konzumuje alkohol. Objevují se i překupníci drog.
Pověst vypráví, že přeměnu Stodolní v republikový unikát zahájil po roce 1990 legendární klub Černý pavouk, kde byl nejprve antikvariát, později centrum neformálních umělců, především básníků a muzikantů. Konaly se zde výstavy, koncerty a autorská čtení.
Proměna Stodolní
Ve druhé polovině osmdesátých let minulého století byla oblast Stodolní ulice velmi zanedbanou lokalitou v centru Ostravy. Devastace některých budov dosáhla dokonce takového stadia, že filmaři zde mohli točit bez větších úprav filmy z druhé světové války.
Těžko uvěřit tomu, že jedinou restaurací v této oblasti byla vinárna U sudu, která přežila z dob první republiky. Přelomem se stal rok 1995 a vznik antikvariátu, který se později rozrostl a přeměnil v legendární klub Černý pavouk. Ten jako by dal podnět ke vzkříšení a oživení této nevábné lokality.
V roce 1998 vznikly mezi železniční tratí a jatkami další dva kluby, kterými byly drsný Desperado a klub E 99, jejž navštěvovali především vyznavači hard rocku a heavy metalu. A pak už přišel bouřlivý, živelný a vlastně nikým neregulovaný rozvoj. Na malé ploše začal vznikat jeden podnik za druhým, s různými podnikatelskými záměry. Světlo světa spatřila zábavní čtvrť se spoustou lokálů nejrůznějších stylů a její věhlas stále rostl.
Kolem roku 2000 se začalo více upravovat okolí této lokality, přibylo upravených domů po rekonstrukci, vznikala sídla nových firem, dokonce i dlouho zavřený a zchátralý hotel Brioni byl uveden znovu do provozu. A Stodolní o víkendech vřela. Původní diskotéky a koncerty v některých klubech vytlačila bohatší dramaturgie, jíž vynikal především klub Boomerang, jehož provozovatelé stáli v roce 2002 u zrodu festivalu Colours of Ostrava.
Léto 2004
Titul Baníku i Stanley Cup
Stodolní ulice toho zažila už opravdu hodně. V dobách své největší slávy se stala místem prakticky všech významných oslav umělců, sportovců, politiků, úspěšných podnikatelů i běžných Ostravanů.
Asi vrchol zažila v roce 2004, kdy se konal v Ostravě světový šampionát v ledním hokeji, fotbalisté Baníku Ostrava získali mistrovský titul a třešničkou na dortu bylo, když ve Stodolní ulici slavil i s pohárem zisk Stanley Cupu hokejový obránce Pavel Kubina. „To, že budeme zisk titulu slavit společně s fanoušky ve Stodolní ulici, bylo jasné. Žilo to tam do rána. Baníkovské chorály se tam celou sezonu zpívaly v každém podniku,“ směje se ještě dnes kapitán mistrovského týmu Baníku Radek Látal.
Bezprostředně po vítězném zápase v Olomouci, který znamenal mistrovskou jistotu, tam dokonce parkoval klubový autobus Baníku.
Oslavy sportovních úspěchů na Stodolní:
„Vím, že jsme jeli nejdříve na Masarykovo náměstí a pak se jelo na Stodolní. Bylo to spontánní, pařili jsme do rána. Stodolní byla naše,“ přidává své vzpomínky gólman Jan Laštůvka.
„Soukromou“ party se Stanley Cupem si tam v létě 2004 uspořádal hokejový obránce Pavel Kubina, který pohár pro vítěze zámořské NHL přivezl do baru Pták v hrsti. Oblíbené útočiště fotbalového Baníku tak zažilo další velký křest ohněm.
„Oslavy titulu Baníku byly hodně velké a krásné, ale tolik šampusů jako u Stanley Cupu se nikdy nevypilo,“ řekl jeden z majitelů baru.
Do Stanleyova poháru se nakonec nalilo osmdesát pět lahví perlivého moku, podávalo se i mojito nebo whisky. Vzácnou příležitost napít se z poháru neměli jen přátelé Pavla Kubiny, ale i náhodní hosté baru. „Pro mě osobně to byl výjimečný den, který jsem si s rodinou, přáteli i fanoušky skvěle užil. Akce u Ptáka pro mě byla nezapomenutelná. Nelíbila se jen členům americké ochranky, kteří pohár hlídali. Dostal tam pořádně zabrat,“ uvedl Kubina.
Nejznámější policejní případy
Co den, to desítky běžných, pozoruhodných, úsměvných i dramatických příběhů. Taková je legendární Stodolní ulice v centru Ostravy. Za svou existenci zažila opravdu mnoho. Vyprávět by mohli policisté a strážníci, kteří zde vyšetřovali stovky drobných deliktů i závažných zločinů.
SEX A PENÍZE
Mnohdy nejde o nic menšího než o sex a peníze. V dobách dřívějších navštěvovaly Stodolní ulici takzvané uspávačky, které v barech okouzlily sexuchtivé návštěvníky a pak se od nich nechaly pozvat domů. V nestřeženém okamžiku jim do pití daly lék Rohypnol. Když muži usnuli, ukradly jim, co se dalo, a odešly. Současné moderní děvy jsou chytřejší.
Jedna z nich vloni ve Stodolní ulici svedla muže. Po nějakém čase ho kontaktovala s tím, že je s ním těhotná. Jak se později ukázalo, lhala. Vyšlo také najevo, že se údajnému otci představila smyšleným křestním jménem i příjmením. Postupně z něj vylákala přes deset tisíc korun. Tvrdila, že peníze potřebuje na lékařský zákrok.
Později své požadavky stupňovala. Prý má vícečetné těhotenství a potřebuje peníze na různá vyšetření. Muž ale na vydírání nepřistoupil. Případem se pak začala zabývat policie, která ženu usvědčila ze lži. Falešné nastávající matce hrozí za podvod až tři roky vězení.
ŠVÉDSKÁ TROJKA
Na Stodolní ulici nezapomene ani muž z Ostravy, který se v létě 2017 seznámil v jednom z barů se dvěma ženami – blondýnkou a snědou kráskou. Bavili se o všem možném, včetně erotických hrátek ve třech, což byl jeho sen. Domluvili se na částce, pak si obě odvedl k sobě domů. Když mělo dojít na „věc“, jedna z nich couvla s tím, že chce další peníze.
Následovala hádka a mužův požadavek na vrácení již zaplacené částky, což návštěvnice odmítly. Muž zamkl dveře. Jedna z žen se pak domáhala odchodu s nožem v ruce. Došlo k potyčce, při které pan domácí utrpěl zranění. Erosenky mu nakonec peníze vydaly a mohly jít pryč. Případ se dostal až k policii a posléze i k soudu. Ten dívce s nožem vyměřil za vydírání a ublížení na zdraví podmíněný trest ve výši dva a čtvrt roku - více zde.
NAPADENÍ HRŮZY
Stodolní ulice je místem poměrně častých potyček, při kterých teče i krev. Nejvíce se hovořilo o napadení zpěváka Michala Hrůzy v červenci 2014. Hudebník zde zavítal po koncertě na ostravském Festivalu v ulicích. V té chvíli vyšla z baru skupinka lidí, kteří se začali bít. Někteří se váleli po zemi.
Hrůza je napomenul, pak pohrozil přivoláním policie. V té chvíli se k němu vydali dva z aktérů bitky. Hrůza po úderu pěstí spadl na chodník. S krvácením do mozku skončil v Městské nemocnici Ostrava, kde se podrobil náročné operaci. Rekonvalescence trvala několik měsíců. Mladík, jenž hudebníka udeřil, dostal dva a půl roku vězení, druhý z mužů odešel od soudu s ročním podmíněným trestem - více zde.
STŘELBA
Do Stodolní ulice vyrážejí i lidé, kteří rádi nosí zbraně. A někteří je neváhají vytáhnout. Jako v červenci 2008, kdy se ozval výstřel před jedním z barů. Neznámý muž po krátké hádce a drobné potyčce vystřelil na čtyřiadvacetiletého návštěvníka z Olomoucka.
Kulka prošla ramenem a letěla ještě padesát metrů mezi davem návštěvníků procházejících Stodolní ulicí.
Jako zázrakem nikoho dalšího nezasáhla. Zranění muže naštěstí nebylo vážné. Střelec a další člověk pak z místa odjeli. Ze střelby byl obžalován známý pravicový aktivista David Dembinski. Podle policie šlo o vyřizování podnikatelských účtů. Dembinski vinu odmítl. Tvrdil, že byl v době střelby mimo republiku. Soud mu nejprve vyměřil pět a půl roku vězení, později ho ale zprostil obžaloby.
STRAKY
Stodolní ulice je také velkým lákadlem pro nejrůznější zloděje. Ti využívají opilosti návštěvníků a v nestřeženém okamžiku jim berou odložené tašky, mobily a další věci.
Často mají na svědomí i desítky případů. Policisté řešili v minulosti několik takových sérií Jednu z nich měl na svědomí mladík, který řádil několik měsíců. Jeho oběťmi byly zejména ženy a dívky, které si nedávaly pozor na své odložené věci. Drzý zloděj dokázal ukrást i peněženku z tašky nebo mobil z kapsy bundy.
Nechával si peníze, stravenky a telefony, vše ostatní vyhazoval. Mezi těmi, které okradl, byl i muž sedící před automatem. Mladík si všiml, že dotyčný krátce předtím vyhrál nemalou částku, kterou si dal do bundy přehozené přes opěradlo židle.
DÁNOVÉ
Že alkohol teče ve Stodolní ulici proudem, je známá věc. Občas to s pitím někdo přežene. A někdy z toho vzniknou úsměvné historky. Jako v roce 2004, když se v České republice hrálo mistrovství světa v ledním hokeji. Část šampionátu se konala v Ostravě, kam zamířili hokejisté Dánska a jejich věrní fanoušci. Ti potvrdili pravdivost známého rčení o Dánech a pití…
Veselými hrdiny se stali tři Dánové, kteří až do ranních hodin zapíjeli porážku svého týmu ve Stodolní ulici. Po ránu se dopotáceli do hotelu v centru Ostravy. Zpočátku jim nikdo nevěnoval pozornost, protože zde byli ubytováni i další Dánové. Později se však ukázalo, že trojice patří do jiného hotelu.
„Nedokázali si vybavit jeho jméno. Vzpomněli si jen na to, že na budově byla modrá omítka a z okna viděli na McDonald's a na prodejny Volvo a Toyota,“ popsala tenkrát komickou situaci provozní hotelu. A zatímco alkoholem znavení Dánové usnuli ve vstupní hale, personál začal pátrat po jejich dočasném domově.
O pomoc požádal i místní taxikáře, nikdo však nedokázal určit, kde se takovýto objekt v Ostravě či dalších blízkých městech může nacházet. „Téměř bezradná jsem obtelefonovala automobilové pobočky Toyoty i Volva, kde mi řekli, že se s největší pravděpodobností jedná o hotel v Olomouci. To se nakonec potvrdilo. Vzápětí nasedli do taxíků a odjeli. Skutečně byli opilí jako Dánové,“ potvrdila platnost známého rčení provozní hotelu.
22
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
