Kliknutím zvětšíteHeřmanická krajina ve Slezské Ostravě je poznamenána dlouhodobou těžbou černého uhlí a stále z ní unikají nebezpečné plyny. Zdejšímu umístění překladiště uhlí a koksu společnosti AWT přesto anebo právě proto nic nebránilo. Vždyť i odbory životního prostředí na ostravském magistrátu a krajském úřadě vydaly souhlasné stanovisko a projekt prošel i přes takzvanou „malou EIA“, tedy základním posouzením vlivu na životní prostředí. K překladišti svolila i krajská hygienická stanice.
O NÁS, BEZ NÁS!
Někteří lidé o překladišti povědomí mají, byť není vyloučeno, že si jej pletou s přilehlými haldami, které tam vznikly rovněž loni v rámci sanace vedlejší heřmanické haldy (ta potrvá deset let).
Mnozí se však o skládce dozvěděli až z předvolebních tahanic politiků. „O nás, bez nás! Hovada! Až budeme mít v plicích uhelný sklad, bude pozdě,“ láteřil na sociálních sítích třeba Petr Doubek.
Jiní zase obviňují vedení Slezské Ostravy, že se za obyvatele nepostavilo. Radní však skládku odmítli, leč nepodali vysvětlení stanoviska, a nikdo je nebral příliš vážně.
„Slezská Ostrava dala jasně najevo, že skládku na svém území nechce. My jsme však jen obec. Takoví ti hlupáci, kteří jsou dobří k tomu, aby tvořili nárazník mezi městem a krajem na straně jedné a občany na straně druhé,“ reagoval na komentáře radní obvodu Luděk Volný. Oficiální stanovisko radnice se v povolebním shonu získat nepodařilo.
NEPOVOLENÝ PROVOZ?
Proti umístění heřmanického terminálu, jak zní do očí ne tolik bijící oficiální označení uhelného překladiště, však krajský úřad do těchto dní vede odvolací řízení. Odvolání podal spolek AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny). A to znamená, že dlouhé měsíce probíhající provoz překladiště probíhá „načerno“.
„Vydané územní rozhodnutí není pravomocné, neboť proti němu bylo podáno odvolání a odvolací orgán, tedy krajský úřad, o něm zatím nerozhodl,“ řekl Deníku zastupující mluvčí ostravského magistrátu Petr Havránek s tím, že tamnímu odboru nepřísluší povolit provoz terminálu Heřmanice ani se k němu vyjadřovat.
„Na úřad nepřišly žádné stížnosti. Pokud občané cítí potřebu situaci řešit, ideální je obrátit se na inspekci životního prostředí, případně na stavební úřad, který vydal (či nevydal) k záměru povolení,“ doporučila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová s tím, že ani krajský úřad současný stav v Heřmanicích nemonitoruje, protože to není v jeho kompetenci.
KROKY PROTI PRAŠNOSTI
Samotný záměr však svého času schválil s připomínkou, že u překladiště vznikne mlžná stěna, bude použito mlžné dělo, výška hromad bude minimální a uhlí s koksem bude skladováno v polootevřených boxech. Zkrápěny též měly být komunikace i prostranství skládky a očištěná vozidla, převážející uhlí dál, měla být zakrytá. Vedle většinového odvozu po přilehlé železnici totiž část uhlí putuje k příjemcům také v náklaďácích.
Zda jsou všechny kroky z projektu převedeny do praxe, kraj nehlídá. V heřmanickém šrotišti, jež se skládkou přímo sousedí, si ale výraznější kontaminace vzduchu nepovšimli. „Prašnost pociťujeme spíše ojediněle, záleží na povětrnostních podmínkách,“ přiznala pracovnice šrotiště.
Vyjádření provozovatele„Pro skladování především uhlí a koksu je využíván brownfield bývalého dolu, dříve takto využívaného, tudíž nedošlo k záboru nového území. Činnost provádíme s maximálním ohledem na životní prostředí a dosud jsme nezaznamenali žádné negativní reakce na provoz skládky. Jelikož se nachází u naší vlečky, můžeme využívat výrazně ekologičtější transport po železnici. Využíváme také protiprašná a další ekologická opatření, která dopad na okolní prostředí minimalizují. Proto v žádném případě nedochází ke zhoršení životního prostředí v okolí,“ uvedl mluvčí společnosti AWT Lukáš Kresač.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
