„Původně stál na jiném místě, ale rozebrali ho a na koňských fůrách převezli sem. Můj praděda Benedikt Maršálek si ho koupil v roce 1897 za 601 zlatých,“ vypráví současný majitel Jan Kandler, pokračovatel mlynářského rodu.

O celodřevěný mlýn se stará už mnoho let. Vše kontroluje a opravuje, co je zrovna potřeba. Ve volných chvílích uvnitř také provází návštěvníky, kteří o to požádají. Ti si tak mohou prohlédnout zachovalé vybavení a vyslechnout zajímavé povídání o historii mlýna a celém procesu mletí.

Partutovický dřevěný větrný mlýn, léto 2021.Partutovický dřevěný větrný mlýn, léto 2021.Zdroj: Deník/Vladimír Pryček

„Takové vyřezávání neuvidíte nikde jinde ve světě. Všechno to dělali předkové,“ říká Jan Kandler, zatímco ukazuje na zdobené čelo moučnice.

Přes deset metrů vysokou budovu je možné otáčet kolem dokola. Dá se tedy nastavit podle toho, z jaké strany zrovna fouká vítr. Dnes už se s mlýnem ale točí jen zcela výjimečně.

Partutovický dřevěný větrný mlýn, léto 2021.
Majitel dvoupatrového větrného mlýna má jasno: Dědictví se musí udržovat

„Když ho chci jednou za rok spustit, vyberu si chvíli, kdy fouká silný severozápadní vítr. Takže s ním točit nemusím, jen přidám plachty do křídel,“ popisuje majitel.

Dříve býval „větrák“ otevřený, aby si ho mohli návštěvníci sami prohlédnout.

„Jakmile se začaly nějaké věci ztrácet, řekl jsem si, že takhle to dál nejde. Přece si to nemůžu nechat rozebrat,“ vysvětluje Kandler, proč se ho rozhodl zamykat.

Nový Hrozenkov - kolář Augustin Krystyník.
Kolařina má budoucnost, říká jediný vyučený kolář v zemi Augustin Krystyník

Uvnitř jsou vystavené rukávy z pytloviny, cepy, síta a mnoho nářadí. V malinké postranní místnosti, která dříve sloužila jako mlynářova kancelář, jsou k vidění také fotografie předchozích majitelů. Zájemci mohou o prohlídku mlýna požádat ve vedlejším domě, nebo si ji dopředu domluvit přes telefon. Hned vedle stojí kiosek s vypovídajícím názvem U Větrného mlýna, ve