1. Přívoz
close
info
Zdroj: Deník/Pavel Sonnek
zoom_in
Náměstí Svatopluka Čecha v Ostravě-Přívoze.
„Vždyť tam ani taxíky nestojí,“ uslyší člověk v Ostravě jako první, když přijde řeč na návštěvu Přívozu. Nechvalně proslulá čtvrť, která je formálně součástí centrálního ostravského obvodu je jakýmsi chudým příbuzným Moravské Ostravy. Nachází se v něm sice krásný Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, ale také několik ghett a celkově nepříliš přívětivá atmosféra.
Ostravský Přívoz:
Fotogalerie: Ostravský Přívoz
Komplimenty na adresu Přívozu notně šetří i zástupci radnice. Divoko dokáže být kolem zmíněného kostela na náměstí Svatopluka Čecha, stejně jako v zapadlých uličkách s notně zpustlým okolím.
Mnohdy však netřeba překračovat hranice Moravské Ostravy do Přívozu, zejména v pondělky a středy, kdy se vyplácí dávky, se svým Přívozem stává samotná Moravská Ostrava kolem Nádražní ulice u úřadu práce a prodejny Albert.
2. Stodolní
close
info
Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
zoom_in
Jedna z nejznámějších ostravských ulic - Stodolní. Ilustrační foto.
„Co to plácáte?“ Kdo zaspal dobu, přijde mu na mysl patrně něco podobného. Píše se však rok 2023, nikoli 2003. Stodolní ulice už bohužel není tou pověstnou ulicí s bary a bujarým nočním životem, které si nesmíte nechat ujít. Jistě, bary a noční život z ní nevymizely, pouze už to není místo, které Ostravě dělá pozitivní reklamu.
Stodolní ulice:
Fotogalerie: Stodolní ulice - ilustrační foto
Místo toho návštěvníci zdejších barů omládli, mnohdy změnili národnostní příslušnost z české na polskou a místo zážitků z páteční noci si ze Stodolní odnášejí spíše nějakou tu drogu v těle.
„Dneska bych tam nešel,“ říkají ti, kteří na Stodolní trávili víkendy v době jejího rozmachu a největší slávy. Policisté by o tamních zásazích z posledních let mohli napsat knihu. Ne, o takové Stodolní by už nezpívali ani Ruda z Ostravy v duetu s Martinou Pártlovou, ani Jarek Nohavica.
3. Vítkovice a Mariánské Hory
„Vždyť do Vítkovic – Dolních – mířím!“ Taky vás to, Coloursáci, napadlo? Tady je třeba fakta poněkud upřesnit. Nedoporučuje se navštěvovat okrajové části uvedených městských obvodů. Naopak – na Mírové náměstí ve Vítkovicích se podívejte. Tamní radnice oslavila 120. výročí svého otevření a zapsali ji mezi kulturní památky.
VÍTKOVICE
close
info
Zdroj: Deník / Pavel Sonnek
zoom_in
Kostel na Mírovém náměstí v Ostravě-Vítkovicích.
Stejně tak stojí za to i Kostel sv. Pavla apoštola, jedna z nejhezčích sakrálních staveb v Ostravě. A půjde-li člověk ještě o kousek dál, dorazí do opravdového tygřího doupěte a sídla současného fenoménu české kultury – Divadla Mír. Ale krátce poté je radno zase se otočit.
To už by jeden mohl zabloudit do bloků kolem Rudné ulice, a těmi nejsou Vítkovice zrovna proslulé. Alespoň ne v pozitivním duchu. Ne nadarmo zde prevenci a léčbu drogově závislých vykonává organizace Renarkon, místní ulice bují nešvary a místní podniky v turistickém průvodci nehledejte. Vždyť i sám Albert Čuba musel svého času vyháněl „loupežníky“ ze střechy.
Obvod Vítkovice, snímky z archivu:
Fotogalerie: Obvod Vítkovice, snímky z archivu Deníku
MARIÁNSKÉ HORY A HULVÁKY
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Ostravská městská část Mariánské Hory a Hulváky, okolí ulic Bendlova a Slévárenská.
Podobně lze vnímat Mariánské Hory a Hulváky. Na jedné straně čtvrť s nově zvelebeným Mariánským náměstím a frekventovaným přestupním terminálem na Hulváckém kopci. Ale o kousek dál se v Hulvákách bije bída s nouzí a v Mariánských Horách najdete zase dost možná nejznámější ghetto v Ostravě – Červený kříž.
Osada Červený kříž v Ostravě, snímky z archivu:
Fotogalerie: Osada Červený kříž v Ostravě
4. Hrušov
close
info
Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň
zoom_in
Římskokatolický farní kostel svatého Františka a Viktora v ostravské městské části Hrušov.
„Vždyť na internetu psali, že je to rodiště Brodského a Rottrové,“ podivil by se nejeden turista. A znovu by si uvědomil, jak mocným pánem dokáže být zub času. Do Hrušova za historií? Kdeže. To spíše pro kompost do svozové společnosti OZO.
Případně nadšení ornitologové mohou v blízkosti jmenovaného areálu sledovat čápy hovící si po vydatné svačině na lampách podél dálnice. Ale pátrat po rodišti Vlastimila Brodského, Marie Rottrové, Karla Fialy či dalších slavných hrušovských rodáků už netřeba. Hrušov má nakročeno spíše k tomu, stát se jedním z nejznámějších průmyslových areálů ve městě.
Společnost Contera v sousedství skládky vystavěla obří průmyslový park a snaží se Hrušov oživit alespoň touto cestou. Čtvrť má samozřejmě i svou obydlenou část, ale tady stačí zmáčknout klávesy ctrl+v z kapitoly o Přívozu.
5. Hlavní nádraží
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Hlavní nádraží v Ostravě.
Skutečně, zamyslete se. Mohli bychom na tomto místě psát o Muglinově, kde donedávna stávalo největší bezplatné muzeum na lidskou bídu, avšak nechvalně proslulé garáže u řeky pod Muglinovskou ulicí už radnice zlikvidovala i s mnohými nešvary a samotnou spojnici mezi Přívozem a Hrušovem po odříkání Otčenáše snad nějak rychle projdete.
Taky by se mohlo psát o Heřmanicích a nutně by se tím nemusela mít na mysli ubytovna s nově opraveným plotem (čti heřmanická věznice). Kunčičky jsou sice od dolnovítkovického areálu blízko, ale komíny nedaleké huti jsou dostatečným signálem, že tady je nekonečnou zábavou myšlena jen osmihodinová směna. A Dubina? Kdo by taky při návštěvě třetího největšího města v zemi mířil na betonové sídliště, že?
U hlavního nádraží se však v průvodcích nanejvýš dočtete, že má cennou bruselskou architekturu nebo že Svinov je modernější nádraží. „Hlavák“ je však také jedno z míst oblíbené bezdomovci, navíc už ono geografické zařazení do Přívozu mluví za vše.
Míříte-li na Colours of Ostrava vlakem, skutečně doporučujeme využít nádraží ve Svinově. PS. Na okolních rondelech mají docela vydařené sošky, podívejte se.
