Ve funkci šéfa Černé louky je od loňského července, kdy došlo k výrazným změnám v obsazení, názvu společnosti, koncepci i budoucí vizi rozvoje Černé louky a tamního výstaviště. Právě pod Janem Šumberou se v posledních letech nastartoval Ostravský informační servis k cestě za nejlepšími prezentačními weby i moderními infocentry v zemi a obdobný svěží vítr má přinést i na Černou louku. „Má potenciál být na úrovni Smetanových sadů a jejich Flory v Olomouci. Je to nevyužitý kus zeleně v centru města, který musíme razantně změnit,“ říká v rozhovoru pro Deník Jan Šumbera.
Zaznamenalo podle vás v minulosti ve vnímání Ostravy něco takový úspěch jako logo se třemi vykřičníky?
Ne! (úsměv) Ač jsem z nich byl dříve poněkud rozpačitý, tak to byl úder na hlavičku. Logo se zažilo. I po letech je vidět, že to byl krok správným směrem. Lidé si s Ostravou tři vykřičníky spojí hned. Bude dlouho trvat, než je něco překoná. Samozřejmě Ostrava to není jen logo, stejně dobrou značkou jsou pro Ostravu letní festivaly, např. Colours of Ostrava či Beats for love a samozřejmě i Dolní Vítkovice a mnoho dalšího.

Máte osobní cíl, aby informační servis, spadající nyní pod Černou louku, přišel také s něčím průlomovým, nebo je to nepřekonatelný cíl?
Nejsem odborník přes loga. Určitě to jednou něco překoná, ale bude to hodně obtížné a bude to opravdu hodně dlouho trvat.
Jan Šumbera se narodil 22. dubna 1974 v Ostravě, kde také žije. Je absolventem Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Působil jako učitel, letité zkušenosti má také v oblasti klientského servisu. Od února 2016 působil jako jednatel Ostravského informačního servisu, od loňského léta zastává stejnou pozici ve společnosti Černá louka s.r.o. Mezi jeho záliby patří běh, skialpinismus, knihy.
Jak se jako Ostravan tváříte na snové vize jako jsou lanovka, double decker a další?
Obdivuji ty, jež něco takového vymyslí. Nezapomínejme však citlivým způsobem připomínat historii Ostravy, na kterou můžeme být hrdí a nikdo nám ji neodpáře. Takové nápady ale musí jít v souladu s dynamickým rozvojem Ostravy a ne všechny je možné uskutečnit. Ostrava má nakročeno k tomu být zajímavým moderním městem pro život. Všude to máme kousek, dvacet minut do Beskyd, v Praze jsme za tři hodiny a vlak jede co 17 minut. Co víc si přát? Žijeme v úžasném místě, máme co nabídnout a k tomu patří i nějaké atrakce, které mohou přitáhnout další návštěvníky.
Napadají vás naopak některé vize, které nadobro skončily v šuplíku? Projekty, u kterých vás mrzí, že nebyly realizovány?
Jsem pozitivní člověk, proto nejsem z ničeho zklamaný. Ostravákům se hůře hodnotí, jestli se město vyvíjí rychle, nebo pomalu, ale já vidím i reakce návštěvníků Ostravy, kteří tady přijedou po pěti sedmi letech a nestačí koukat, co vše se tady změnilo. Z drtivé většiny to jsou pozitivní reakce. To mě naplňuje dojmem, že město se vyvíjí správným směrem. Těším se na záchranu jatek, myslím si také, že Ostrava si zaslouží důstojný koncertní sál a že neutichne ani diskuse kolem muzea dopravy v Přívoze.
Co se s vaším nástupem do funkce na Černé louce změnilo?
Cílem města byla fúze Ostravských výstav a Ostravského informačního servisu. Vznikla tak jedna firma – Černá louka. V podstatě jsme nyní rozděleni na tři hlavní divize. Černou louku s výstavami a akcemi, Slezskoostravský hrad a infocentra, která mají nového šéfa Jiřího Šimona – nesmírně šikovného člověka, který se propracoval z pozice řadového informátora až na post ředitele. Úspěšně se prezentujeme na turistických veletrzích, nedávno třeba v litevském Vilniusu, kde jsme byli mile překvapeni, co tam o Ostravě vědí.
Foto: Mezinárodní výstava koček (horní foto) a čokoládový festival na Černé louce.
Proč jste se vrátili k dávnému označení Černá louka?
Změnili jsme nejen název, ale i logo. Konec konců i lidé z Karlových Varů říkají, že jdou na Černou louku, ne na Výstaviště nebo Ostravské výstavy. Ostravané mají tento název doslova pod kůží. Ale k těm změnám… mám vizi, že bych Černou louku v dohledné době rád viděl jako veřejný prostor – místo nejen pro akce, ale i relaxaci. Máme obrovskou výhodu v tom, že jsme v podstatě v samém centru města. Potenciál je tady obrovský. Odskočit si z kanceláře do budoucího parku, zajít s dětmi ať už zde, nebo až na hrad, který chceme lépe zpřístupnit. Změny plánujeme jako jeden celek.
Je ve vašich očích Černá louka – možná spolu s okolím kulturního domu – místem, který má v Ostravě potenciál největšího rozvoje?
Jsem hrdý Ostravák a těch míst s potenciálem je velká spousta. Ale Černá louka je jednoznačně jedním z nich. Její potenciál je zejména v její relaxační funkci.
Proč podle vás Černá louka skončila tam, kde je nyní? Dala by se přirovnat k mošnovskému letišti – místu s obrovským potenciálem, který bohužel nebyl naplněn.
To je otázka. Ještě v roce 2002 vznikl v podstatě nový pavilon. Zájem o výstavnictví pak trochu upadl, vše se pohybuje v křivkách. Možná je na vině ekonomická krize, možná i výstavba Nové Karoliny. Ostrava prochází postindustriálním vývojem a nelze vše změnit hned, projektů je spousta. Faktem nicméně je, že se zde střídala spousta konceptů, které byly různorodé, nakonec ale žádný nebyl realizován, protože vše bylo příliš nákladné. S mošnovským letištěm bych ale Černou louku rozhodně nesrovnával.
Léta proslýchaná potřeba celkové revitalizace areálu je nyní krůček od naplnění. Máte k proměně co říct, nebo čekáte, s čím přijde město?
Rozhodně na nic nečekáme. Osobně dávám přednost spolupráci Černé louky a města. Přicházíme s vizemi a nápady a postupně je společně usměrňujeme tak, aby to bylo zajímavé pro lidi, ale i ekonomicky únosné pro město. Nás se bude týkat parková úprava, vybudování nových parkovacích míst na místě bývalé tržnice. Z prostranství před pavilonem A chceme vymístit auta a vytvořit zde oddechový parčík. Zrušení tržnice byl první krok. Vyčistili jsme také prostranství od spousty reklamních bannerů. Černá louka má potenciál být na úrovni Smetanových sadů a jejich Flory v Olomouci. Je to nevyužitý kus veřejného prostoru a zeleně v centru města, který chceme změnit.

Celkově se mi líbí také projekt kateder sportu a umění Ostravské univerzity v podstatě v centru města. Bude to velký impuls, zalidní se to tady, budou zde studenti. Částečně to vykompenzuje plánovaný konec Ekonomické fakulty VŠB-TUO. Určitě má univerzita k tomuto kroku své důvody a nezbývá, než je respektovat, ale nemyslím si, že přesun fakulty je úplně šťastné řešení.
Jak se vám líbí projekt Ostravské univerzity právě na Černé louce?
Mně osobně velmi. Nehodnotím teď stavby, ale líbí se mi celkově projekt kateder sportu a umění v podstatě v centru města. Bude to velký impuls, zalidní se to tady, budou zde studenti. Částečně to vykompenzuje konec Ekonomické fakulty a odchod tří čtyř tisíc lidí z centra do Poruby.

Jednou ze stěžejních letošních akcí na Černé louce byl Knižní festival. Konal se už poněkolikáté, má tradici, ale byl prezentován jako novinka. Co se změnilo?
Zásadně se změnil koncept, někdejší veletrh jsme pojali nově, jako festival, proto je to první ročník. Veletrh měl upadající tendenci, byl to vždy takový přílepek výstav Dovolená nebo Svatba. Teď jsme se rozhodli postupně vybudovat jeden z nejlepších knižních festivalů v České republice, ne-li nejlepší. Zčtyřnásobili jsme výstavní plochu. Dříve se lidé jen podívali, jaké jsou novinky a nakoupili knížky ve slevě. Letos byly tři stage, kde se konaly přednášky, besedy, workshopy a nejen to. Veškerý program lidé od letoška naleznou na stránkách kniznifestival.cz, který jsme pro tento účel před měsícem spustili.
Foto: Letošní akce na Černé louce v Ostravě - veletrhy knižní (snímek nahoře) a svatební.
Je to jediná akce na Černé louce, která má svůj vlastní plnohodnotný web?
Je to první vlaštovka. Budeme spouštět i další weby – na Dovolenou, Svatbu, počítáme i s Kreativem. Postupně budou přibývat.
Dosud jste akce konané na Černé louce prezentovali přes její web. Máte pocit, že vlastní stránky jednotlivým výstavám a akcím pomohou lépe se zviditelnit?
Samozřejmě budeme omlazovat i web cerna-louka.cz, který je lehce zastaralý, ale jestliže máme 60 hostů a třídenní program, který chceme prezentovat, tak si to zasluhuje vlastní webové stránky. Na našem webu na ně budeme odkazovat.

Byla naopak zrušena výstava Střechy, stavba, která se počátkem března konala bezmála třicet let. Nebyl o ni zájem?
Nijak mne netěší, že tato výstava skončila, těch důvodů bylo více. Jedním z nich byl upadající zájem, navíc krátce před ním se koná výstava Infotherma, který je velice úspěšná, a tyto akce se poněkud dublovaly. Není místo pro dvě takové výstavy, a proto jsme se rozhodli pro tu úspěšnější.
Rozšíří se Infotherma o některé prvky či vystavovatele zrušené výstavy?
Vystavovatelé v podstatě přešli na Infothermu, kde jich letos bylo kolem tří až čtyř set.
Už jste nakousl téma Slezskoostravský hrad. Jaké s ním máte plány?
Foto: Akce na Slezskoostravském hradě.
Chceme jej lidem zpřístupnit zdarma. Přesněji vstup na hradní nádvoří. Už pro letošek jsme snížili vstupné na 60 korun. Hrad leží na křižovatce cyklostezek, kolem proudí davy lidí a my chceme, aby se hrad stal cílem výletů. Lidé přijdou, odpočinou si, dají si něco k jídlu a pití, případně si prohlídnou expozice. Až do těchto expozic bude vstup zpoplatněn. Ideálně bychom chtěli tento model spustit v roce 2020.
S proměnou areálu a výstavbou univerzitního kampusu úzce souvisí přerušení provozu světa zmenšenin Miniuni. Už můžete potvrdit, že se v příštím roce znovu otevře u Slezskoostravského hradu?
Zatím to potvrdit nemohu. Miniuni je součástí plánu na bezplatný vstup na hrad, uvidíme, jak to bude finančně náročné. Stěhování bude stát řádově miliony korun a poslední slovo bude mít město. Chtěli bychom však Miniuni zachovat a snad v příštím roce znovu otevřít. Momentálně makety rozebíráme a umisťujeme do depozitu. Většinu z nich při té příležitosti zrestaurujeme.
Jakým způsobem chcete vykompenzovat příjmy z hradu, pokud bude vstupné zdarma? Větším počtem akcí? Jejich zdražením?
Ano, vstupné z nádvoří by mělo kompenzovat vstupné na expozice a akce, určité příjmy očekáváme i z pronájmu nebo provozu bistra, které zde zcela jistě vznikne. Už letos díky spolupráci města, kraje a Ostravského muzea otevřeme expozici Jantarové a hedvábné stezky. Bude velmi zajímavá.
Se všemi lidem známými akcemi na hradě se počítá dál?
Zásadní změny už jsme provedli, byť některé se teprve projeví. Například některé akce zkrátíme na jeden den, čímž výrazně snížíme náklady, přesto návštěvníci dostanou během dne bohatší program, který nebude rozmělněn do dvou dnů. U Masopustu jsme si ověřili, že to funguje. Za jeden den jej navštívilo více lidí než loni za dva, byť pomohlo i počasí. Mimo jiné se zde také z Dolních Vítkovic stěhuje Garden Food Festival (27. – 28. dubna).
To je poměrně velký „úlovek“. Změní se akce nějak?
Náplň je čistě v rukou pořadatelů, ale vím, že podepsali spolupráci s TV Nova a budou tam kuchaři z MasterChef Česko. Osobně se těším hlavně na pana Kašpárka. Nejde přitom o nějaké přetahování, s Dolními Vítkovicemi i Trojhalím spolupracujeme, ale pořadatelé zkrátka čas od času potřebují změnit prostředí. Například se přesouvá akce Hrad žije první pomocí, která bude od příště v Trojhalí pod názvem Ostrava žije první pomocí.
A jak hodnotíte změny provedené v Ostravském informačním servisu?
Změnili jsme web, kde nám návštěvnost vyskočila až čtyřnásobně. Za rok 2017 byl hodnocen mezi třemi nejlepšími weby zaměřenými na prezentaci měst a obcí v České republice. Změnili jsme také design infocenter u Elektry a na nádražích ve Svinově a Přívoze. Zbývá už jen změnit pobočku na Vyhlídkové věži Nové radnice, která by měla přijít na řadu v příštím roce. Na proměnu máme dobré reference. Při výměnné stáži nám infocentra a jejich vybavení „záviděli“ i kolegové z Pražské informační služby.
Chystáte novou kolekci suvenýrů?
Každý rok chceme přijít s něčím novým, teď máme nové upomínkové předměty s ostravskými motivy, za které se konečně nemusíme stydět. Grafiku a barevný design vycházející z koncepce tří vykřičníků jsme doplnili a z ní vycházíme. Po roce a půl hledání se to povedlo a máme z toho obrovskou radost. Máme vlastní čokoládu, která se vaří v Ostravě, vlastní kávu, která se zde praží, nebo bylinný čaj z Beskyd. Vyšla i nová kolekce oblečení.