„Dej sem děti!" prořízne řev z chodby panelového domu doprovázený zběsilým bušením na dveře pohodovou večerní atmosféru. Když se otevřou dveře bytu, vlítne dovnitř nejdřív děsivě nalíčený čert s rudě namalovaným obličejem, rohy čnícími z čela a dlouhým černým kabátem. Hned za ním rozvážně kráčí Mikuláš s bílými vlasy, plnovousem, červenou čepicí, kabátcem a velkým pytlem s dobrotami. To ale ani jedno z dětí zatím netuší. Pětiletý Adámek Sýkora se běží s jekotem schovat do rohu svého dětského pokojíčku. Jeho mladšího brášku Petříka musí vzít tatínek do náruče. Po červeném obličejíčku mu stékají slzy mísící se pod nosem se snoplíky. Malý Péťa není schopný slova.

„Vy jste Adam a Petr?" ptá se výhružně čert a zle blýská očima. „Nejsme," odpovídá v panice starší ze chlapců.

„Takže vy mi ještě lžete!?" zahřímá čert za hysterického breku obou chlapečku a vytahuje z kapsy pergamen očouzený samotným ohněm pekelným, na kterém jsou sepsány všechny malé hříšky chlapců.

„Vy prý cákáte vodou, kypete jogůrt a ty prý stříháš svému bráškovi vlásky!" ukazuje výhružně na staršího Adámka čert. Oba chlapci hystericky pláčou a s očima navrch hlavy slibují, že už nikdy nic z toho neudělají. V tom nejhorším přichází na pomoc Mikuláš, který se snaží kluky utišit a uklidnit čerta s tím, že se oba vážně polepší. Čert se tedy otáčí a mizí z pokoje. „Myjte si zuby a ruce, jinak si pro vás za rok přijdu a odnesu do pekla," procedí mezi zuby, když za sebou pomalu zavírá dveře.

„Kluci neplačte, čert už je pryč a nemůže na vás. Když mi ale řeknete nějakou básničku, tak ode mě dostanete odměnu," zachrastí Mikuláš pytlem. Adámek začne recitovat dětskou říkanku pec nám spadla, ale z toho šoku mu z hlavy vypadávají slova říkanky. Mikuláš mezitím vytahuje z pytle balíček pro menšího Petříka, aby ho uchlácholil. Většího Adámka však ještě chvilku trápí tak, že mu musí s recitováním přijít na pomoc maminka. Nakonec i on zaslouženě dostává odměnu. V rukou třímá celý velký pytel, se kterým Mikuláš přišel. (Ne)zvaná návštěva odchází a tatínek ve dveřích špitne: „Skvěle jste to zahráli. Já si prošel v dětství naprosto tím samým šokem a nijak mě to nepoznamenalo," dodává spokojeně.