Ujetí od nehody a neposkytnutí pomoci je nebezpečné morální selhání

Pokud někdo nechá na místě zraněného člověka a ujede, jde podle něj o vysoce nebezpečné morální selhání.

Jak se má zachovat řidič po dopravní nehodě?

Zákon stanoví, že řidič je povinen po dopravní nehodě zanechat vozidlo v konečném postavení po dopravní nehodě a je mimo jiné povinen podle okolností a rozsahu dopravní nehody tuto řešit na místě s dalšími účastníky dopravní nehody a setrvat na místě do doby příjezdu policie, pokud je povinností policie danou dopravní nehodu šetřit. Těch povinností je však celá řada.

V případě, že řidič, který měl účast na dopravní nehodě, a který si byl nebo musel být vědom toho, že mohlo dojít ke zranění osoby jakkoli na dopravní nehodě účastné, pak je povinen na místě setrvat vždy a podle svých schopností a možností poskytnout první pomoc nebo alespoň zajistit přivolání lékařské pomoci. Zde bych chtěl zdůraznit, že v případě neposkytnutí potřebné pomoci osobě, která utrpěla v důsledku dopravní nehody újmu na zdraví, se jedná o úmyslný trestný čin.

Ujetí od místa nehody, kde je zraněný člověk, je obecně považováno za největší motoristickou zbabělost. Souhlasíte s tím?

Pokud řidič vědomě z místa dopravní nehody ujede, aniž poskytne nebo zajistí poskytnutí lékařské pomoci jinému, kdo utrpěl újmu na zdraví, pak se dopouští vysoce nebezpečného morálního selhání a dále svým jednáním může naplnit i skutkovou podstatu úmyslného trestného činu, a to buď přečinu neposkytnutí pomoci podle § 150 odstavce 1,2 trestního zákoníku, respektive přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku.

V případě, že řidič navíc dopravní nehodu zaviní a dojde k ublížení na zdraví nebo usmrcení jiné osoby, pak připadá v úvahu ještě jeho trestní stíhání právě za tento delikt, většinou nedbalostní.

Jaké tresty hrozí řidičům, pokud se prokáže jejich vina?

Tresty za uvedené přečiny jsou v případě přečinu neposkytnutí pomoci podle § 150 odst. 1,2 trestního zákoníku trest odnětí až na tři léta nebo zákazem činnosti a v případě přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku trest odnětí až na pět let nebo zákazem činnosti.

Pokud se jedná o zavinění dopravní nehody, pak by mohly přicházet do úvahy tresty za ublížení na zdraví nebo smrt způsobené z nedbalosti a ty by se mohly pohybovat až na hranici šesti let, případně i osmi let, ale to záleží na konkrétních způsobených následcích a přiléhavé právní kvalifikaci spáchaného skutku.

Pokud by zastavili, byl by trest zřejmě nižší…

Pokud by byl dán souběh několika trestných činů, tedy nedbalostní zavinění dopravní nehody a dále současně úmyslné neposkytnutí pomoci, pak je vždy trest vyšší. Tedy pokud by pomoc poskytl, pak by byl souzen jen za přečin ublížení na zdraví či smrt, a tedy trest by měl být rozhodně nižší.

Motoristé někdy tvrdí, že jednali v šoku a své chování si nedokáží vysvětlit. Jakou váhu má taková obhajoba u soudu?

Takové případy se stávají. Je pak na soudních znalcích z oboru psychologie, případně psychiatrie, aby se vyjádřili, zda podle okolností případu, takový stav řidiče nastal nebo nastat mohl či je obhajoba řidiče zcela účelová.

Řidiči se hájí i tím, že sice ucítili náraz, ale netušili, že by srazili člověka.

Jsem přesvědčen o tom, že pokud řidič ucítí náraz do svého vozidla je především už v rámci jeho bezpečnosti v jeho zájmu, aby ihned vozidlo zastavil a přesvědčil se, zda může dále bezpečně pokračovat v jízdě.

Pokud tak učiní, pak jednak zjistí rozsah případného poškození svého vozidla, a hlavně může zjistit, co bylo příčinou nárazu do vozidla, tedy zda nedošlo ke střetu jeho vozidla s jiným vozidlem nebo chodcem, a tedy zda nedošlo k újmě na zdraví jiných osob a zda tyto nepotřebují poskytnout lékařskou pomoc.

Důležité jsou rozhodně i všechny okolnosti případu, kdy každý detail může být důležitý pro rozhodnutí soudu.

Řidičů, kteří někoho zraní a ujedou, rozhodně není málo. V jednom z posledních případů figuruje ostravský lékař, který minulý měsíc srazil na přechodu chodce a jel dále.

Viděl jsem videozáznam, který dopravní nehodu, respektive střet vozidla s chodcem zaznamenal. Neznám samozřejmě veškeré okolnosti případu, ale z videa je nepochybné, že k dopravní nehodě došlo na přechodu pro chodce, a to uprostřed vozovky. Dále je z videa zřejmé, že chodci nevstoupili do jízdní dráhy vozidla bezprostředně a z tohoto důvodu měl řidič na chodce reagovat už při jejich vstupu do vozovky a je tedy otázkou, zda se dostatečně věnoval řízení, neboť chodce zcela určitě vidět měl i s ohledem na osvětlení přechodu.

Z videa je i nepochybné, že došlo ke střetu vozidla s chodcem a je nepochybné, že vozidlo do chodce narazilo svou levou přední části a nárazem chodce vyrotovalo do výšky, kde se chodec přetočil o 180 stupňů a dopadl několik metrů od místa střetu ve směru jízdy vozidla. Musela to být velká rána a řidič tento střet musel zaregistrovat nejen nárazem chodce do vozidla ale i zvukem, kdy navíc se střet odehrál na jeho levé straně vozidla. Dle mého názoru musel řidič vozidla střet zaznamenat.

Může mu skutečnost, že je lékař, nějak u soudu přitížit?

Pokud je řidič lékař a z místa ujel a neposkytl pomoc osobě, která se způsobem, který je zaznamenám na videu, dostala do kontaktu střetu s vozidlem, pak měl už jen ze své pozice lékaře okamžitě zastavit a poskytnout poškozenému chodci první pomoc.

Pokud se prokáže, že tak neučinil úmyslně, pak tato skutečnost bude mít velký význam u soudu z hlediska výměry možného trestu. Myslím si, že by soud mohl důvodně uvažovat i o trestu nepodmíněném.

Policie uvedla, že zjistila, že jeho vozidlo bylo dáno do servisu a opravuje se. O čem to svědčí?

Podle mého názoru to mohlo být důkazem, že řidič si byl nebo musel být vědom dopravní nehody a bude muset svůj postup soudu zdůvodnit.