„Bůh je vysoko, Praha daleko,“ říká se odedávna na Karvinsku. Důvod je prozaický a má historické kořeny. „Jsme na periferii, o níž se centrála moc nezajímá. Dokud ještě neexistovala ostravsko-opavská diecéze, biskup byl až ve Wroclavi nebo v Olomouci. A vedení státu sídlilo postupně až ve Varšavě, Vídni nebo Praze,“ vysvětluje pastorační asistentka na karvinské faře Tereza Ondruszová, která je také předsedkyní spolku Stará Karviná. Původní město totiž spolykala těžba, dochovaly se jen zbytky. Spolek se snaží uchovat alespoň vzpomínky pamětníků, fotky a povědomí o historii.

Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD).
Stát by měl vytěženým regionům podat pomocnou ruku, říká primátor Karviné

Od fary míříme kolem kostela Povýšení svatého Kříže a zámku Fryštát na centrální Masarykovo náměstí. Pohybujeme se historickým centrem dnešní Karviné, ve skutečnosti jde ale o někdejší město Fryštát. Němci ho před druhou světovou válkou spojili s původní Karvinou, komunisti po válce vymazali z map. Pozůstatky staré Karviné najdeme v městské části Doly.

„Mapujeme všechno, co se děje se starou Karvinou, chodíme na zastupitelstva. Jde nám hlavně o pietní místa, kde býval třeba lágr nebo hřbitov, aby se nezneuctily a zachovaly se do budoucna,“ vypráví Ondruszová.

Takto vypadaly karvinské hornické kolonie.Takto vypadaly karvinské hornické kolonie.Zdroj: Se svolením Stará Karviná

Spolek se snaží korigovat záměry s touto lokalitou, aby se nebrala jako pouhý brownfield, ale jako důležité historické místo. Středobodem jejich snažení je jedna z posledních významných památek původního města - kostel svatého Petra z Alkantary. Přežil poddolování, propad o čtyřicet metrů, našikmení stavby i mohutné bourání všude kolem. Ve svém bestselleru Šikmý kostel ho zpopularizovala oceňovaná spisovatelka a rodačka z Karviné Karin Lednická. Nyní za ním díky románu míří desetitisíce turistů.

Nejsme exoti

„Mezi Prahou a periferiemi panuje velké neporozumění, přitom jsme stejní lidé jako oni. Pražáci se na nás Karviňáky dívají trochu jako na exoty,“ povzdechne si středoškolský učitel Radim Kravčík, bývalý kastelán zámku Fryštát. Také on se občansky angažuje, nejvíce ve spolku SOS Karviná.

Ten vznikl před deseti lety s cílem zachránit zbytky městské části Karviná-Staré Město před těžbou. Když byla činnost dolů utlumena, začali se orientovat především na záchranu zdejších památek a krajiny. Podařilo se jim například zachránit původní karvinské nádraží před demolicí, když jeho budovu odkoupili za 300 tisíc korun od Správy železnic. Kravčík působí také v Kroužku krojovaných horníků dolu Gabriela a v česko-polském spolku Olza Pro, jenž se snaží pečovat o pozapomenutá místa na Karvinsku důležitá pro polskou menšinu.

Předseda vlády Petr Fiala při slavnostním otevření nového kampusu Ostravské univerzity, 13. února 2023, Ostrava.
Premiér Fiala v Moravskoslezském kraji mluvil o těžbě v OKD i důchodové reformě

„Hlavní cíl, zamezit těžbě pod lokalitou Karviná-Staré Město, se podařil. Šlo ale spíše o Pyrrhovo vítězství, protože život v lokalitě už byl hodně narušen,“ míní Kravčík. Řada vlastníků nemovitostí se nechala od OKD vykoupit, odstěhovali se a jejich domy se zbouraly. Důlní činnost zničila téměř polovinu města.

Doly Karviná a důlní těžbou narušená krajina:

Zdroj: Youtube

Černá Karviná se začíná zelenat

Lidé kolem Kravčíka a Ondruszové se také snaží uklízet a zvelebovat zdejší přírodu, aby se z černé Karviné stále více stávala zelená. V čele těchto snah stojí ekologický spolek Adesse Ecology (Pomáhat přírodě). V oblasti staré Karviné se zaměřují na likvidaci černých skládek. Za poslední dva roky odvezli třicet tun odpadu, zbyl jen ten, s nímž ze zákona nemohou nakládat. Vyklízené pozemky mají spoustu vlastníků, a ty všechny musí složitě žádat o povolení. A také shánět sponzory na odvoz a likvidaci odpadu.

„Administrativa nám zabere čtyři týdny, samotný úklid pak vyjde na den,“ usmívá se Jakub Martyčák z vedení Adesse Ecology, jinak manažer kvality a ekologie v ostravské hutnické společnosti. „Jsme všichni rodilí Karviňáci a máme ta místa rádi. Narodili jsme se tady, máme tu rodinu a město nám přilnulo k srdci,“ vysvětluje Martyčák jejich úsilí.

Vytvořit dobré podmínky pro život

Na pomezí karvinské radnice a občanských sdružení stojí Lukáš Heczko. Je totiž předsedou Iniciativy Dokořán, která se už dvě desetiletí snaží oživovat městské kulturní a společenské dění. Zajišťují kolem padesátky akcí ročně.

Po loňských komunálních volbách se Heczko stal karvinským radním na kandidátce ČSSD, jež zaznamenala přesvědčivou výhru ziskem 51 procent hlasů. Na konci března se v Karviné s dalšími představiteli účastnil jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Bavili se s ním o oživování města, ale také o jeho vylidňování či nízké vzdělanosti obyvatel.

Obec Krásná
Z periferie udělali vesnici roku. Neříkejte nám Sudety, vzkazují lidé z Krásné

„Debatovali jsme, jak by šlo lákat zpět vysokoškoláky, kteří odešli studovat do velkých měst. Aby mohli zužitkovat tady v Karviné to, co se naučili za studií,“ přibližuje Heczko.

K tomu jim chtějí vytvořit dobré podmínky pro podnikání i pro život. To by se podle něj mohlo podařit plánovanou transformací pohornické krajiny v rámci projektu Poho 2030. Vzniknout by měla nová pracovní místa, turistické cíle a také by se více rozvinuly služby. V areálu někdejšího dolu Gabriel má vzniknout kulturní centrum POHO park pro pořádání akcí, odpočinek i vzdělávání.

Lidé se vracejí

Jako dobrý příklad vidí Heczko rozvoj nedalekého Frýdku-Místku poté, co získal silného zaměstnavatele v podobě firmy Hyundai. „Město šlo nahoru nejen ekonomicky, ale i společensky a kulturně,“ tvrdí. I přes postupný pokles obyvatel Karviné vidí i stále častější případy, kdy se sem lidé vracejí. „Třeba někteří členové Dokořán odešli za studii a za prací jinam, ale pak zjistili, že jejich povolání jde dělat na dálku nebo že na Karvinsku je v jejich oboru díra na trhu,“ popisuje.

Vodní nádrž Slezská Harta.
Těžba u Slezské Harty? Lomy brzy skončí a pak kámen bude nad zlato

Jedním z navrátilců je projektový manažer Michael Sikora. Pět let studoval v Brně, pět let pracoval v Praze, načež se vrátil do Karviné. Nalákaly ho nové projekty, které se tu začaly rozjíždět v rámci transformace pohornické krajiny, a také stále ambicióznější plány Iniciativy Dokořán.

„Karviná je v moderních trendech v kultuře nebo gastronomii opožděná. Rádi bychom ji posunuli dál, aby nebyla tak konzervativní,“ říká. V rozvoji služeb a vyžití vidí i cestu, jak tu udržet mladé, aby neodcházeli do Ostravy za lepším. Místo nich pak totiž přicházejí sociálně slabší.

Podle Terezy Ondruszové začínají být Karviňáci na město hrdí. „Zjišťují, že v něm stojí za to žít, a říkají to i svým potomkům,“ konstatuje spokojeně. „Karvinou miluju a nesnáším současně,“ hodnotí historik Radim Kravčík. „Jsem patriot, ale kolikrát mám chuť utéct. Drží mě tu mé kořeny,“ dodává.