„Dnes by asi sotva koho napadlo spojovat autobusovou zastávku s uměleckým dílem, ale v době na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století tomu bylo jinak,“ popisuje Jakub Ivánek, vědecký pracovník Ostravské univerzity, jenž dokumentuje umění ve zdejší architektuře a veřejném prostoru.

Dobový tisk věnoval případu mimořádnou pozornost. Na snímku Jiří Černík.
Devadesátky: První nájemná vražda v Severomoravském kraji? Poprava v lese

„K zásahům do podoby jinak stereotypních objektů vyzval tehdejší dopravce ČSAD architekty a výtvarníky. Potřeboval proinvestovat určité procento peněz na umělecká díla v rámci výstavby, takže se mu v podstatě automaticky nabízelo umělecky samotné zastávky,“ vysvětluje Ivánek.

Na snímku jedna z nejneobvyklejších betonových zastávek v Ostravě a pro jejich znalce Jakuba Ivánka z Ostravské univerzity i nejoblíbenějších.Na snímku jedna z nejneobvyklejších betonových zastávek v Ostravě a pro jejich znalce Jakuba Ivánka z Ostravské univerzity i nejoblíbenějších.Zdroj: Deník/Radek Luksza

Inspirace – byť zatím nijak nepotvrzená – se nabízí i „soudružská“, podobné zastávky se skulpturami a plastikami totiž vznikají kdysi v komunistickém Sovětském svazu. O jiných Ivánek neví… Existuje ovšem od fotografa Christophera Herwiga z Kanady přehled těch ruských a asijských.

Reliéfové betonové autobusové zastávky ve Svinově a Porubě v Rudné ulici jsou v zoufalém technickém i estetickém stavu. Dnes slouží jediná ze tří na znamení.
Původně skoro umělecká díla. Dnes opuštěné zastávky v Ostravě slouží i jako WC

„Tam jsou megalomanské struktury, ty ostravské máme střízlivější tvořené hlavně geometrickými tvary či reliéfy. I když, objevíme zde i tvář kosmonauta a stylizované plameny,“ uvádí znalec.

Databázi těchto děl najdete na Ostravskesochy.cz; bohužel s dovětky: Obito, posprejováno, přetřeno, ušpiněno, zdevastováno…

Vše na téma Ostudy Ostravy najdete zde

„A rovněž odstraněno, některé byly zbourány při stavbě dopravní infrastruktury,“ podotýká Ivánek. Celkem má zmapováno šestnáct zastávek v Rudné ulici a osm v Bohumínské a Vratimovské. Část jich slouží stále svému účelu, některé – v Porubě a Svinově – teď spíše užívají jen motoristé jako veřejné záchodky.

Zastávky v Rudné ulici slouží jako toalety:

„Surový beton, nezdobená drsná a hrubá struktura, prostě dobový brutalismus,“ komentuje Ivánek styl „čekáren“ vybavovaných dříve i zajímavými sedátky/bobky. S návrhy a ztvárněními zastávek pak spojuje jména Vladimíra Pally, Josefa Krejčiříka, Jaroslava Ruska, Zdeňka Kučery, Václava Uruby či Vladimíra Gajdy.

Designérka svůj koncept pro byt v Suchdole pojmenovala „Život je krásné divadlo“
Beton stěnám sluší. I v paneláku může vzniknout nadčasový interiér

„Veřejnost o jejich umělecké podobě moc povědomí nemá a navíc jsou v takovém stavu, v jakém jsou,“ konstatuje Ivánek.

Zastávky v Ostravě jsou ve správě jednotlivých obvodů. On nicméně z pozice člena pracovní skupiny řešící restauraci uměleckých děl uvažuje o návrhu obnovovat je pod taktovkou (a s penězi) města.