Kočárky, deky, igelitové tašky, odpadky. A houf dětí. Na travnaté ploše u jednoho z podchodů před hlavním vlakovým nádražím v Brně se utábořila skupinka romských uprchlíků z Ukrajiny. Další se pohybovali v okolí nádražní haly. Celkově se mělo jednat o několik desítek lidí.

Zmíněný prostor monitorovali policisté, podle kterých k žádným zásadním excesům nedošlo. Situaci na místě řešili také brněnští úředníci společně s neziskovými organizacemi.

Maďarské občanství

Podle informací Brněnského deníku se část zmíněných lidí měla místo střechy nad hlavou zajímat o výplatu humanitárních dávek, přestože měla mít maďarské občanství. V tom případě jako občané jiného členského státu Evropské unie na ně ale nemají nárok.

Dočasné nouzové ubytování v Beskydech určené ukrajinským občanům hledajícím pomoc v České republice, 27. dubna 2022 Vyšní Lhoty.
Bez znalců romské kultury to nejde. Takto žijí uprchlíci z Ukrajiny v Beskydech

„Z velké části se jednalo o Romy, kteří prošli asistenčním centrem pomoci. Mají víza, ale odmítli ubytování. To nabízíme bez rozdílu všem. Pokud ho ale někdo odmítne, na další už nemá nárok a musí odejít,“ sdělila Brněnskému deníku krajská mluvčí Alena Knotková.

Zástupci města Brna ještě v pondělí nechali naložit asi padesátku uprchlíků do autobusů a ty je postupně odvezly do nouzového ubytování - do areálu bývalých židenických kasáren, kde mohli přenocovat. Většina uprchlíků v kasárnách zůstala i v úterý, část ale odešla.

Svoboda pohybu

„Lidi, kteří jsou na ulici, nemůžeme jakýmkoliv způsobem donutit, aby se přemístili někam jinam. Je to ryze na jejich rozhodnutí. Stejně tak ve chvíli, kdy jim poskytneme střechu nad hlavou, je nemůžeme nutit, aby tam zůstali," komentovala včerejší situaci brněnská primátorka Markéta Vaňková. Podle ní neexistují možnosti, pomocí nichž by jim nařídili, kde musí pobývat nebo kam se přesunout.

Lidé prchající z Ukrajiny se shromažďují v ZŠ Uble (Ubľe) kde je pro ně zajištěné ubytování, 27. února 2022. Slovensko uvedlo, že po ruské vojenské operaci na Ukrajině vpustí do země prchající Ukrajince.
Ukrajinci v práci, agentura v Moravskoslezském kraji nešetří chválou

Naznačila zároveň, že tito uprchlíci mohou zneužívat sociální podporu. „Podle našich informací je to jasně daný počet lidí, kteří migrují po celé republice, mění jednotlivá města. Často vyjíždí i mimo Českou republiku a pak se zase vrací pro dávky,“ řekla Vaňková.

Začleňování Ukrajinců

Se začleňováním Ukrajinců do společnosti pomůže v Brně nová desetičlenná poradní skupina, kterou založila primátorka a poprvé zasedla v úterý. Její předseda Daniel Topinka z olomoucké Univerzity Palackého připomněl, že už v minulosti se odehrály příchody třeba Romů z Rumunska. „Z dlouhodobého časového hlediska nikdy nepředstavovali Romové zásadní problém, protože se po vyhodnocení situace nejčastěji rozhodli vrátit zpátky," uvedl odborník.

Lidé prchající z Ukrajiny, ilustrační foto
Do školy nemohou, práci nenajdou. Mladí Ukrajinci se ocitli ve složité situaci

Okolí nádraží je pod neustálým dohledem republikových policistů, kteří asistovali také při pondělním přesunu uprchlíků do kasáren. Část z nich má totiž zřejmě maďarské občanství. „Situaci monitorujeme a řešíme. Spolupracujeme s městem, neziskovými organizacemi a oddělením sociálně-právní ochrany dětí," ujistil policejní mluvčí Pavel Šváb.

Romští uprchlíci v Beskydech

Registrační humanitární středisko kousek od Frýdku-Místku, ve Vyšních Lhotách v Beskydech, dnes poskytuje azyl asi 170 válečným uprchlíkům z Ukrajiny, nejčastěji romským. Převládají děti do deseti let a ženy mezi pětatřiceti až čtyřiceti. 

„Jsou jako jedna velká rodina. A to doslova,“ uvádí ke klientele Gabriela Milotová, ředitelka areálu patřící pod Správu uprchlických zařízení (SUZ) ČR. Tábor ve Vyšních Lhotách slouží od samého začátku války Rusů proti Ukrajině pro uprchlíky. Hlavu zde může složit na 250 lidí, v krajním případě však až jednou tolik.

Problémy s uprchlíky v Ostravě? Na slova Vondráka reagovali i další hejtmani
Problémy s uprchlíky v Ostravě? Na slova Vondráka reagovali i další hejtmani

Ve vesnici, kde se tábor nachází, nejsou obyvatelé podle starosty Romana Čagala dvakrát nadšeni: „Objevily se i případy žebrání a znečišťování zastávek i veřejného prostranství. Lidé mají pocit, že se jim subjektivně snížil pocit bezpečí.“ Na druhou stranu ale není vyšetřováno v souvislosti s uprchlíky žádné „protiprávní jednání“.

„Afghánci, Barmánci, Afričané, s těmi jsme byli zvyklí pracovat, ne s Romy. Navíc zde byli dospělí a teď je většina dětí,“ říká k situaci ředitel SUZ Pavel Bacík. Neobejdou se bez znalců romské kultury a prostředí, ať z ostravského Vzájemného soužití nebo pražského Romodromu. Obě neziskovky ve Vyšních Lhotách aktivně působí.

Návštěva uprchlického zařízení ve Vyšních Lhotách, duben 2022:

Podrobnou reportáž Deníku o tom, jak vypadá život romských uprchlíků v Beskydech, kdo se o ně stará a co na to sousedé, si můžete přečíst zde.