Dostanou se do plic, plicních sklípků, pak rovnou do krevního řečiště a člověk je nemá šanci vykašlat či dostat z organismu pryč. Takové riziko s sebou přinášejí jemné prachové částice takzvané PM1, jež se nově měří v centru Ostravy.

„Částice PM1 se společně s částicemi PM10 a PM2,5 měří na dopravní stanici Ostrava- -Českobratrská u křížení ulic Českobratrské a Bráfovy. V letošním roce byla inovována Státní síť imisního monitoringu, kterou provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na základě pověření Ministerstva životního prostředí ČR. Inovace se využilo k částečné reorganizaci měření," přiblížil vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ v Ostravě Libor Černikovský.

Nejjemnější prach se měří automatickým analyzátorem. „Na rozdíl od měření na manuálních stanicích a většině automatizovaných stanic je měření koncentrace a počtu částic tímto analyzátorem založeno na rozptylu světla na částicích," vysvětlil Libor Černikovský.

Nejnebezpečnější

Přesné lékařské studie o prachových částicích PM1 doposud chybí. „Právě k jejich vzniku by měření mohlo přispět, je proto velmi důležité. Zdravotní důsledky znečištěného ovzduší byly dosud studovány ve vztahu ke koncentracím PM2,5. PM1 je částí PM2,5 a představují nejvýznamnější zdravotní riziko," popsal vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky Radim Šrám, který od roku 2007 studoval vliv znečištění ovzduší na populaci právě na Ostravsku.

Rakovina, cukrovka, vliv na geny

Podle něj drobné částice ovlivňují genetickou informaci člověka a částice PM1 nejvíce ohrožují děti předškolního věku. Částice na sebe vážou i rakovinotvorný benzo(a)pyren. „PM1 způsobují oxidační poškození, které urychluje proces stárnutí, zvyšuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění i diabetu druhého stupně. Ovlivňují genetickou informaci a způsobují široké spektrum změn. U těhotných žen zvyšují výskyt novorozenců s nízkou porodní hmotností a nitroděložní růstovou retardací," vysvětlil Radim Šrám.

Částice dále ovlivňují kvalitu spermií, u dětí zvyšují výskyt respiračních onemocnění i psychický vývoj. „Vliv PM1 je významnější na dětský organismus, který je vnímavější, protože nemá zejména v předškolním věku vyvinuty potřebné obranné mechanismy," doplnil.

Doprava a spalování

PM1 částice o velikosti do jednoho mikrometru vznikají jak v přírodě, například činností sopek i požáry, tak vlivem člověka. Jejich množství v ovzduší zvyšuje doprava i veškeré spalovací procesy. „Platí, že čím menší částice je, tím jednodušeji proniká do lidského těla. Zahraniční literatura udává, že zhruba osmdesát procent prachu představují právě tyto jemné částice, tedy PM2,5, PM1 a menší než PM1," řekla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová, podle které snížit množství drobných částic v ovzduší lze.

„Trendy vývoje odlučovačů a filtrů na průmyslových zdrojích jdou jasně cestou odloučit částice i těchto velikostí, tedy pod 10 mikrometrů. Zařízením, které odstraňuje tyto částice, může být například takzvaný HEPA filtr nebo elektrofiltr," doplnila Lucie Hellebrandová.

Méně aut, lepší kotle i paliva

Problematikou výskytu prachových částic na Ostravsku se zabývá i obecně prospěšná společnost Čisté nebe. „Významným zdrojem prachových částic jsou automobily s dieselovými motory, které nemají katalyzátor a jejich výfukové plyny obsahují množství malých prachových částic vznikajících nedokonalým spalováním nafty. Ke snížení částic by přispělo odprášení průmyslu, snížení počtu aut a v neposlední řadě zkvalitnění kotlů i paliva v domácnostech," dodala ředitelka Čistého nebe Markéta Ubíková.