Nechápavé pohledy? Marné snahy o vyšší volební účast? V ostravské městské části Mariánské Hory raději rázně zareagovali. Bezmála polovinu volebních místností (přesněji jednačtyřicet procent) zkrátka zavřeli.

„Snížili jsme počet volebních okrsků z dvaadvaceti na devět,“ přiznal místostarosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus s tím, že se tak stalo už pro volby do Poslanecké sněmovny ČR loni v říjnu.

V Ostravě je to přitom ojedinělý jev. Krajská metropole má momentálně 299 volebních okrsků.

Oproti parlamentním volbám loni v říjnu se jejich počet nezměnil a oproti krajským volbám v roce 2016 je podle ostravské mluvčí Andrey Vojkovské jejich počet nižší jen o devět.

„Už řadu let máme stále stejný počet devětasedmdesáti okrsků,“ říká například mluvčí Poruby Martin Otipka. „Dlouhodobě máme sedmačtyřicet místností, minimálně od roku 2006 stále stejný počet,“ přitakává Jana Pondělíčková z Moravské Ostravy a Přívozu. A úbytek volebních okrsků nezaznamenali ani lidé v nejlidnatějším ostravském obvodu, Jihu. „Máme šestadevadesát volebních místností. Jejich počet se oproti minulým letům nijak nezměnil,“ říká ve stejném duchu mluvčí radnice Martina Gavendová.

Pouze Mariánské Hory se vymykají. Chtějí totiž šetřit státní peníze, jež mnohdy zbytečně připadly volebním komisařům, kteří volby co volby vídávali v místnosti po většinu dne jen sami sebe.

„Volební účast u nás zdaleka neodpovídala počtu okrsků, takto je to mnohem efektivnější,“ říká místostarosta Hujdus, podle něhož tento krok kvitují i samotní komisaři. „Když pracují a nenudí se, čas jim rychleji ubíhá,“ vysvětluje rovnici, kterou dobře zná každý komisař.

Avšak někteří voliči tuto změnu nepřijali zrovna s nadšením. „Krátkodobě to pro ně může být ne úplně komfortní. Musejí si zvyknout na nové volební místo, nicméně snažíme se, aby všichni lidé měli okrsek stejně daleko od místa bydliště jako doposud,“ vysvětluje Patrik Hujdus.