„Podobně jako u australského emu hnědého i u nandu pampových péči o potomstvo obstarává výhradně samec. Ten se páří s více samicemi, které pak snáší vejce do jednoho hnízda. Hnízdo je přibližně metr široké a vystlané suchými rostlinami. Snůška může mít až třicet vajec, doba inkubace je 35 až 40 dní. Samec pak o mláďata pečuje do stáří asi šesti měsíců," informovala Dana Škorňáková z ostravské zoo.
Jak dodala samec mláďata vodí, střeží a ochraňuje je, o potravu se ale od prvních dní starají mláďata sama.
První nandu pampoví přišli do Zoo Ostrava v roce 1976. V ostravské zoo tvoří rodinu nanduů jeden samec, který pochází ze Zoo Olomouc, a tři samice. Nandu pampový žije ve volné přírodě v místech s vysokou travní vegetací, někdy i na okrajích lesů. Vystupuje až do výšky 2000 m n. m.
„Proti pštrosu dvouprstému je o něco menší a na každé noze má tři prsty. Stejně jako on nelétá, ale zato je výborným běžcem (běhá rychlostí až 60 km/h). Je také velice dobrým plavcem. Zakrnělá křídla používá při běhu k udržování rovnováhy nebo když chce prudce změnit směr, případně zastavit," uvedla další zajímavosti o nandu pampovém Dana Škorňáková.
