V Zábřehu věřící nad ránem slavili vzkříšení Krista

Více než dvouhodinový obřad „veliké noci" se skládal z několika částí. Nejdříve věřící vyšli ze tmy kostela společně s knězi a ministranty před budovu, kde už hořel velikonoční oheň. Od něj kněz zapálil mohutný paškál – velikonoční svíci s napsaným letopočtem 2016 a vydal se zpět do tmy kostela. (temnota chrámu má symbolizovat temnotu hrobu, do kterého se postupně šíří světlo a Boží láska – pozn. red.). Kněze následoval průvod věřících, kteří se opět vrátili do lavic na svá místa.

V kostele osvěceném pouze svíčkami věřících poté z úst katechumenů (dospělých, kteří se více než rok připravovali na křest – pozn. red.) postupně zaznělo sedm čtení ze Starého zákona.

Následně se rozezněly zvony, rozsvítila světla a za zvuků varhan lidé začali zpívat Aleluja. Během krátké promluvy hovořil duchovní správce ostravského sídlištního kostela k věřícím o lásce. „Boží láska člověka vždycky promění a překvapí. Překvapila nás, že přináší život tam, kde je smrt. Pokud dnešní člověk potřebuje být z něčeho vykoupený, tak je to ze strachu ze samoty. Kristus přináší blízkost tam, kde je strach z osamocení. Naději do budoucna, místo babrání se v minulosti," zaznělo při velikonoční vigílii z úst Vítězslava Řehulky.

Ve třetí části obřadů se uskutečnil křest dospělých a své křestní sliby si obnovili také přítomní věřící. Na závěr nově pokřtění poprvé ve svém životě přijali tělo páně – hostii a společně se svými rodinami, přáteli a ostatními věřícími, se po skončení vigilie kolem půl osmé ráno vydali do sálu v suterénu na kávu a domácí občerstvení.