VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Klaus ml.: Dřív táta odepnul pásek, dnes vládne kult dítěte

Praha - Ředitel PORG a poradce ministra školství Václav Klaus ml. v rozhovoru pro Deník.

1.9.2011 42
SDÍLEJ:

Ředitel PORG a poradce ministra školství Václav Klaus ml.Foto: DENÍK/Michal Bílek

O soukromém pražském gymnáziu PORG se říká plno věcí. Například že by nebylo tak proslulé, kdyby ho nevedl prezidentův syn. Že by nemělo takové výsledky, kdyby ho finančně nepodporoval šéf ČEZ Martin Roman. Nebo že není žádné umění být hvězdou, když má učitel rok co rok v primě 24 pečlivě vybraných dětí ze vzdělaných rodin. Možná na tom všem něco je. Nicméně platí, že Václavu Klausovi juniorovi se podařilo vybudovat výbornou střední školu, která při premiéře státních maturit dopadla nejlépe v republice a jejíž absolventi se skvěle uplatňují ve všech oborech. Samozřejmé je i to, že žáci PORG končí s mezinárodně uznávanou zkouškou z cizího jazyka a většinou za sebou mají několikaměsíční studijní pobyt v cizině. V první školní den je proto zajímavé zamyslet se nad názory ředitele tohoto ústavu.

Letošní rok je ve školství ve znamení plošného měření znalostí. Spustily se státní maturity, na podzim se spustí pilotní testování žáků 5. a 9. tříd. Je to krok správným směrem?
Stručně řečeno: ano. V českém školství se obecně strašně málo měří, a když nemáte nic změřeno, nemůžete přijímat žádná opatření ani kontrolovat, jestli přijatá opatření fungují. Jediné kritérium bylo vlastně nastavené v první třídě, a sice, že dítě se má naučit číst. Tomu všichni rozuměli. Ředitelé dávali do prvních tříd nejlepší paní učitelky, cíl byl jasný všem. Nic takového neexistuje pro pátou a devátou třídu. Daňoví poplatníci do systému sypou miliardy korun, ale netuší, co za ně dostat.

Například?
Třeba že deváťák by měl umět dojít od nádraží k hotelu a neobjednat si anglicky botu s lokomotivou, ale kuřecí řízek. Musí být nastaveny základní standardy v matematice, češtině a cizím jazyce, tedy jaké výstupy stát očekává za ty neskutečné peníze, které do toho lije.

Co se stane, když si děti objednají v angličtině botu s lokomotivou?
To se stane určitě. A minimálně z toho bude téma. O tom, že x procent dětí – nevím kolik, ale je to strašné číslo - nenapsalo velice banální test státní maturity, se mluví. Někdo se tomu věnuje a říká si, hergot, to není sláva, společnost by se tím asi měla zabývat. A tohle je podobná věc. Standardy se musí stanovit, ne příliš vysoko, aby se nedaly splnit, ale přiměřeně. A hlavně se musí trvat na jejich dosažení.

Chcete říct, že učitelé nevědí, jakých znalostí mají žáci v tom kterém ročníku dosahovat?
Vztáhnu to na naši školu. Myslím, že úspěch PORG pramení z toho, že jsme si v každém předmětu včetně tělocviku dali cíl, kam chceme dojít. Průběžně se to sleduje, a když jde průměr třídy dolů, hledáme důvod, jestli je slabý učitel, špatný cíl nebo se zhoršují děti. A pak se s tím člověk snaží něco udělat. To v českém školství chybí. Ředitel přijde do třídy k začínajícímu učiteli jednou dvakrát a pak se dveře zavřou, kantor tam je 45 let a ředitel mu pomalu nesmí vlézt do třídy, natož mu třeba změnit rozvrh. Samozřejmě to školu nezlepšuje.

Ba umrtvuje.
To je pravda, hodně českých škol je umrtvených.

STANOVIT SI JASNÉ CÍLE A TRVAT NA NICH

V čem spočívá recept na živou vodu?
My se dost věnujeme tomu, abychom nevzali žádné učitele, kteří neumějí řemeslo nebo nám lidsky nesedí, necháváme je učit, než je přijmeme. Hospitujeme zdaleka nejvíc v České republice. Studenti od patnácti let výš hodnotí učitele, takže to je další zpětná vazba, tu máme i od rodičů. A sledujeme pochopitelně výsledky.

Jak?
Dejme tomu v cizím jazyce naši žáci končí standardizovanou evropskou zkouškou FCE. To je minimum, jasný cíl, hotovo dvacet. Ty cíle musí být jednoduché, musí jim rozumět i babička toho studenta na vesnici. Aby se jich dosáhlo, ředitel nebo senior teacher (starší učitel, pozn. red.), kontroluje, chodí se tam dívat, píšou se často srovnávací testy.

Neřekla bych, že je to nějaká věda. Proč to nefunguje i na jiných školách?
Hodně ředitelů ze státních škol je zničených byrokracií. Oni až 70 procent času věnují rozdělování došlých peněžních prostředků na učitelské a neučitelské, takové a makové, vyplňují dotazníky. Výsledkem je, že na práci s pedagogy a žáky mají strašně málo času. Taky je u nás hrozně moc předmětů. Na gymnáziu povinná osnova obsahuje sedm hodin denně, to jsou nehospodárně vynaložené miliardy, které pak chybějí, takže učitelé nemůžou mít o patnáct procent vyšší plat. Nezbývají ani peníze na to, aby škola měla senior teachera, tedy člověka, který nedělá nic jiného než hospituje, sbírá výsledky testů, předává zprávy řediteli, navrhuje opatření, svolává porady.

Jde s tím něco dělat?
Brutálně snížit povinné minimum výuky. Každá škola by si měla umět obhájit, proč učí třeba 25 hodin týdně, ale dělá spoustu jiných aktivit, spolupracuje s výzkumným ústavem či někým jiným. Ředitel musí být hlavní osobou ve škole, musí mít trošku víc volnosti, aby mohl podle zvolených cílů i skladby žáků volit odpovídající prostředky. Rozhodnou výsledky.

Obávám se, že tak náhlá změna v našem školství s rakousko-uherskou tradicí je neprůchodná.
Proč ne? Počet hodin se za exministryně školství Buzkové zvýšil, takže by to mělo jít i opačným směrem. Ve skutečnosti jde jen o hrátky, aby se mohla zvětšit kapitola rozpočtu školství, tak se musejí proti tomu uměle vytvořit náklady. To je ale nekonečná spirála, přičemž učitelům se nijak nepřilepšilo.

Něco s tím tedy dělejte. Externím poradcem ministra školství Dobeše jste se stal proto, abyste ulevil ředitelům od byrokracie. Tvrdil jste, že školský zákon by mol mít deset stran.

To by šlo o ideální stav, kdyby do toho nemluvilo tisíce úředníků a členů politických stran, které to vidí jinak. Já jsem to chtěl na desetistránkovém extrému vyhranit. Školský zákon ještě neprolezl všemi čteními v parlamentu, ale je v něm plno užitečných škrtů, které ředitelům žraly spoustu času, zrušení školských rad a dalších nesmyslů, jako je výstupní hodnocení žáků, povinná autoevaulace podle mustrů.

KDYŽ NESTOJÍ ZA NIC ŘEDITEL, NESTOJÍ ZA NIC ANI ŠKOLA

Ředitelé mají opravdu moc papírování, na druhou stranu plno škol zahnívá proto, že mají mizerné vedení. Mám dojem, že zřizovatelé to příliš neřeší, nebo naopak jsou ve výběru až příliš namočení. Sdílíte ho se mnou?
Nevím nic konkrétního, ale co občas slyším o výběrech ředitelů, tak to jsou polokriminální záležitosti. Zaplaťpánbůh nefunguje to tak všude. V Americe jsou například ředitelé jmenováni na určitý čas.

Totéž předpokládá i novela školského zákona, tedy šestileté funkční období.
Jistou hlavu a patu to má. Na druhou stranu je fakt, že toho ředitele už nikdo moc nechce dělat. Schopní pedagogové jdou do školství proto, že mají vztah k dětem, baví je ta práce, nechtějí přijet v lamborgini na sraz abiturientů, ale líbí se jim učit brouky a mít ve škole plno akvárií, je to prostě životní styl. Často jsou to výborní kantoři, oblíbení ve sboru a organizačně zdatní, prostě ideální budoucí ředitelé. Oni ale o to nemají zájem, těch deset tisíc navíc není žádná rána ani velká prestiž, zato by museli jezdit na kraj, vyplňovat tabulky. To je problém, protože české školství by se mělo v první řadě snažit dostat špičkové lidi na pozici ředitele. Země, které nás válcují v testech PISA, jako Singapur, tam mají setsakra promakaný systém hledání kvalitního ředitele. I u nás platí, že když je v okresním městě osvícený ředitel, je aktivní a bere tu školu jako maják kultury a hrdosti regionu, funguje to výborně. A když je to strejc zavřený za třemi polstrovanými dveřmi, je to hrůza.

Mezi země, které nás v mezinárodních srovnání znalostí PISA či TIMMS válcují, patří třeba Finsko. Možná proto, že na jejich pedagogické fakulty berou jen nejlepší studenty s praxí a všestrannými předpoklady. U nás je to spíš naopak, toto studium si lidé vybírají až jako poslední možnost.
Jedna ze strašlivých potíží českého školství je, že neustále klesá úroveň mladých lidí, kteří jdou na pedagogické fakulty. Kancelář McKinsey zpracovala studii, podle níž má kvalita uchazečů o pedagogický směr výrazně sestupnou tendenci. O tom to celé je. Můžete mít akci Internet do škol za pět miliard každý rok, ale k ničemu to nebude, pokud kantor nezvládne svůj předmět.

Jak je možné, že ať vládne pravice či levice, nikdo tohle nevnímá jako osudovou záležitost a kvalitu vzdělání jako prioritu?
No protože se tu řeší zástupné problémy. Já vám velice děkuji, že jste se mne dosud nezeptala na toho pana Báchoru nebo Bátoru. Rozebírá se Ctirad Mašín, ale ne to, že za pár let nebude na důchody a že české školství sežere spoustu peněz, ale nedává takové výkony jako před dvaceti lety. Bohužel, je to smutné.

DÍTĚ JE TÉMĚŘ NEDOTKNUTELNÉ

Jestli to nebude tím, jak koneckonců doložila i zmíněná studie McKinsey, že 80 procent rodičů je se současným stavem školství spokojeno.
Dokonce říká, že čím horší škola objektivně je, tím spokojenost roste. Běžné přece bývalo, že rodiče dítě upíchli na školu, udělali si čárku a víc se o to nezajímali. Tlak rodičů na školu je prostě malý. My třeba žijeme z toho, že nás si vybírají rodiče, kteří mají zájem veliký.

Jak se s ním vypořádáváte? Máte radost, že vám do toho rodiče mluví, nebo vás to otravuje?
Na našich zahraničních partnerských školách mají dokonce placeného člověka, který rodiče udržuje v uctivé vzdálenosti od učitelů a ředitele.

Takový školský Cvach.
No vlastně ano. Má příjemný sonorní hlas, k dispozici všechny možné brožury a je to bytostný flegmatik. Tohle sem od západu trochu jde. Já moc nevítám, když rodiče řeší každou prkotinu. Zvyšuje se totiž adorace vlastního dítěte. Za mého mládí bylo běžné, že rodiče přišli na třídní schůzku, vyslechli si, jak žáček zlobí, neprospívá a roste pro šibenici, tatínek si už ve škole odepínal pásek a hotovo. To už dnes prakticky nemůžete udělat, vládne tu kult dítěte. Musíte začít tím pozitivním, vysvětlovat, zdůvodňovat a pokud žák od začátku školního roku neodevzdal ještě ani jeden domácí úkol, tak není lajdák, ale má to nějaké prenatální psychologické příčiny. To je fenomén doby.

Stejně jako mít za každou cenu maturitu. Premiéra těch státních potvrdila tušené. Gymnázia excelovala, učňovské školy propadly. Není to jen další argument pro zrušení čtyřletých učňovských oborů? Když je někdo manuálně šikovný, proč by musel povinně drtit Shakespeara?
Taky se tím zbytečně utrácejí miliardy. My máme ve školní kuchyni učně, kteří jsou k ruce kuchařům z hotelů. Jsou mezi nimi i velmi šikovní kluci, vždyť je to hezká práce, můžou se pak vypracovat a vystoupat v kariéře hodně vysoko. Proto si myslím že daleko větší problém než únik mozků či kýho čerta je nulový vztah mladé generace k práci, neumí být šikovným tesařem, i když by k tomu byl. Normálně by si táta pokrývač měl vzít dva kluky, vyučit je a dostat ty peníze, které by jinak stát platil na různé integrované školy. Já nevím, jestli se učni musejí učit recitovat Kollára. Navíc třeba za 1. republiky sedláci mívali unikátní sbírky knih. Tak si i ten učeň může číst Šrámka a posílat básničky nějaké holce. Ale aby stát platil pět učitelek, které ho budou nutit odříkávat, kde se básník narodil, nevím. Pak si to ještě splete a tu maturitu stejně neudělá.

#nahled|https://g.denik.cz/1/01/3108_skoly_web_1_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/01/3108_skoly_web_1.jpg|Nový školní rok.#
#nahled|https://g.denik.cz/1/01/3108_skoly_web_2_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/01/3108_skoly_web_2.jpg|Nový školní rok.#

Bude mít podle vás státní maturita tenhle sekundární efekt?
Pochopitelně je špatně, že dnes se každý snaží mít maturitu a vysokou školu. To je úplná blbost, respektive má to inflační efekt, oba ty tituly padají strašně dolů. Co s tím?

INFLACE TITULŮ JE HROZIVÁ

Třeba to zařídí praxe. Přece se nemůžou dlouhodobě udržet školy, kde studenta nikdo nevidí, titul získá jen proto, že platí, diplomku opíše.
Řada těch soukromých škol je šílená. Někdy i já podléhám tomu, že v soukromém sektoru platí PORG a pak dlouho nic. Ale z výsledků státních maturit vyplývá, že to není pravda. Na Chebsku či Hradecku figurují mezi těmi nejlepšími právě privátní školy. Věřím, že šílenost a slabota škol jde napříč celým spektrem.

Horší je asi situace na soukromých vysokých školách.
Teď založili třeba Vysokou školu aplikované psychologie v Terezíně. Vysokou! Budu učit interkulturní management.

Znamená to, že selhává stát?
Tak jsou tam asi nějaké tlaky, tohle bych zrovna tipoval na pana Vondru, ten je senátorem za Litoměřicko. A tak to nějak běží. Nevím, jestli se ti lidé někdy chytnou za nos. Spíš si myslím, že nechtějí dělat normální práci, mají vystudovanou vysokou školu a už nepůjdou zametat nebo sbírat hrušky s panem školníkem. To je pod jejich úroveň, ale nic pořádného neseženou, budou frustrováni, bude volit extremní politická řešení i strany. Nebo když budou dostatečně mazaní, bude tlačit, aby stát založil další instituce, které budou živit interkulturní psychology managementu, protože reálná poptávka je nula.

Možná to je proto, že humanitní vědy se přece jen vystudují snáz než matematika nebo jaderné fyzika. Jsou to opravdu jen disciplíny pro nadané, nebo to kantoři neumějí učit?

Tak ono je těžké tyhle předměty učit zajímavě. Mně bavila matika, ale pro fyziku či chemii mě nikdo na gymnáziu nedokázal nadchnout. Je také příliš volných míst pro humanitně vzdělané lidi, přičemž skutečná potřeba lidí typu profesora Černého jsou tři lidé na generaci. Společnost je prostě hodně bohatá, může si dovolit lidi z různých oborů zaměstnávat.

Jak ale ukazují výsledky mezinárodních srovnání znalostí, Singapur nebo Korea učit umějí i technické předměty. Jen čeští žáci se stále víc propadají. Čím to?
Je to v konkurenci. Čínští nebo singapurští studenti nejsou lepší než Emil Kolben, dítě z devíti dětí na ČVUT v roce 1870. Tehdy se tam takových lidí dostalo pět, teď tam vezmou každého. V Číně se celá velká rodina, třicet lidí, skládá na toho největšího talenta. On to pak bere jako osobní úkol a dře víc.

Na druhou stranu třeba ve Finsku hodnotí daleko víc než úspěchy nejlepších pokroky těch průměrných a podprůměrných.
To považuji za správné. Často sleduji právě ty minimální studenty. Každý kantor učí na nižší střed třídy, těm největším talentům žádná škola stejně nic nedá. Pro Einsteina, kdyby chodil na PORG, jsme tady kreténi.

Těch hypertalentů ale mnoho není.
Tak jsou nadaní lidé, jenže těm většinová škola nestačí. Teď je samozřejmě moderní dělat tisíc programů pro talentované děti, kdekterý jouda je talentované dítě, vede se o tom sedm papírů ve školní matrice, ale s nějakým talentem to v podstatě nesouvisí.

Ve školství už působíte dlouho, můžete porovnávat. Jak vidíte dnešní děti?
Jsou v jádru stejné. Možná jsou asertivnější. Za komunismu lidé dost často utíkali k podstatě, dělaly se třeba důkazy v matematice. Teď se spíš vyznává americký model. Žáci se učí to, co se bude zkoušet, hodnotit. Není až takový zájem o tu hloubku. Ale asi logicky, protože to stojí strašný čas a dnešní doba je drsnější, víc závislá na prezentaci, čili tomu se lidé přizpůsobují. Koneckonců lidé se vždy přizpůsobují tomu, co je v kurzu.

KDO JE RNDr. VÁCLAV KLAUS ml.

- Narodil se v září 1969 v rodině Václava a Livie Klausových.

- Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

- V roce 1998 se stal ředitelem soukromého osmiletého gymnázia PORG v Praze 8, roční školné je zde 40 tisíc korun, v každé z osmi tříd je jen 24 žáků.

- PORG finančně podporuje ředitel ČEZ Martin Roman prostřednictvím své nadace.

- Před třemi lety PORG otevřel osmileté gymnázium a pětitřídní ZŠ s rozšířenou výukou angličtiny v Praze – Krči.

- Letos v září otevírá osmileté gymnázium a pětitřídní ZŠ s rozšířenou výukou angličtiny v Ostravě.

- Václav Klaus ml. byl členem ODS, ale v době Topolánkova předsednictví ze strany vystoupil.

- Má tři děti. Všechny jsou žáky či studenty PORG.

Autor: Kateřina Perknerová

1.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 42
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
15

Lídr krajské kandidátky ČSSD Lubomír Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

Hasiči sundávali ve Skřipově vyčerpaného dělníka z lešení.
3

Hasiči sundávali ve Skřipově vyčerpaného dělníka z lešení

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

VIDEO/ V Žermanicích na Frýdecko-Místecku otevřeli zapečetěnou volební urnu už v pátek, když v ní jeden volič hledal svou obálku.  

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

V pátek před druhou přijdou, v sobotu odpoledne – až sečtou všechny hlasy – skončí. To je úděl komisařů okrskových volebních komisí. Volby co volby.  

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

/ROZHOVOR/ Na fotbalovém hřišti ve svých pětadvaceti letech absolvoval nespočet bitev, tu největší ale útočník Jan Švábík svedl v předchozích týdnech mimo zelený pažit. A vyhrál!

Staronový trenér Petřkovic Smékal: Moje role byla přinést do týmu impuls

/ROZHOVOR/ Malé déjà vu prožívá v těchto dnech Filip Smékal. Fotbalový kouč, který v závěru minulého roku skončil s trénováním v Petřkovicích z rodinných důvodů, se po deseti měsících vrátil, aby Odru opět pozvedl a dostal zpět do horních pater MSFL. Jako před pěti lety, kdy začínal ještě v krajském přeboru. „Chci mančaft nastartovat,“ prohlásil Smékal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení