Před deseti lety začali v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě s vytvářením digitální knihovny. Do dnešního dne převedli do digitální podoby celkem 537 706 stran, 1 227 monografií a zhruba 70 regionálních periodik.

„Když jsme s tím v roce 2005 začínali, byli jsme trochu ambiciózní. Neměli pořádné vybavení a ani jsme nevěděli, jaká bude odezva. Tehdy jsme si řekli, že budeme vybírat zajímavé a vzácné dokumenty, ať už z pohledu obcí nebo kraje. První publikací, která byla digitalizována, byl Almanach města Moravské Ostravy z roku 1929," vzpomíná Lea Prchalová, ředitelka vědecké knihovny.

Listování na dálku

A doplňuje, že knihovna ve vyhledávání zajímavých dokumentů spolupracuje nejen s regionálními muzei, ale také archivy i menšími knihovnami.

Dnes tak mohou lidé odkudkoli „na dálku" vyhledávat a prolistovat například sto a více let staré noviny, tematicky zaměřené publikace, různé staré spisy a podobně.

„V loňském roce hledalo v digitální knihovně na deset tisíc uživatelů," říká zástupkyně ředitelky Monika Oravová. Do všech titulů ale takto nahlížet nelze, jejich volné šíření je omezeno autorským právem.

„U monografií jsou zpřístupňovány knihy, kde uplynulo 70 let od smrti autora. V případě, kdy jej nelze dohledat, zveřejňujeme knihy, kde uplynulo sto let od jejich vydání," vysvětlila Lea Prchalová.

A podobná situace je u novin a časopisů. Prohlédnout si lze noviny starší 100 let a časopisy nad sedmdesát let.

Nejčastěji lidé nahlížejí do novin

U titulů, které nemohou být celé na internetu volně zpřístupněny, se zájemci alespoň dozvědí jejich obsah, kolik mají stránek, a také kde je mohou najít k dalšímu prostudování. Vyhledávat lze nejen podle názvu či autora, stačí také zadat hledaná slova nebo jméno osoby a na obrazovce se objeví díla, která tyto požadované údaje zahrnují.

„Nejčastěji lidé nahlížejí do novin. Jednak hledají články nebo zmínky k různým výročím, spolkovým událostem a dalšímu dění v kraji. Největší zájem je asi o Opavský týdeník, který vycházel v letech 1870 až 1912 a popisuje události v celém regionu," doplňuje Aleš Drahotušský, který se přímo na digitalizaci tisků podílí.

V současnosti už lze podle jeho slov nahlížet do osmi desítek historických periodik a vyhledávat je například také prostřednictvím časové osy.

„Zadáte třeba rok 1904 a vyjedou periodika z té doby," vysvětlil.

Pracoviště

Pracovišti, kde se knihy do digitální podoby převádějí, vévodí velký skener. U něj sedící žena trpělivě obrací stránku po stránce a skener je načítá do počítače. Tam stránky procházejí další úpravou ořezem, úpravou kontrastu a také očíslováním, zařazením do kapitol a doplňují se další údaje o knize.

Právě zpracovávaná publikace o Petru Bezručovi má stran kolem tří set a její naskenování zabere jeden den práce. A publikací o Petru Bezručovi mají ve vědecké knihovně „načteno do počítače" nejvíce.

Z tematických titulů jsou zastoupeny četné publikace o Vítkovických železárnách, o těžbě uhlí, staré jízdní řády nebo stanovy regionálních spolků.

Stačí vyhledat web www.svkos.cz a v levém sloupci se prokliknout do Digitální knihovny MSK.